ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
DOBA PÍSEMNICTVÍ STAROSLOVĚNSKÉHO A LATINSKÉHO VZNIK ČESKY PSANÉ LITERATURY
text - Z kosmovi kroniky
počátky české literatury jsou spojeny s Velkou Moravou kam byl vyslán z Byzance dvor 222h74c ský učenec Konstantina jeho bratr Metoděj ( r. 863) - chtějí sířit křesťanství nez přisli měli částečně přelozenou bibli - lidé neuměli číst proto vznikl proglas - versovaná předmluva k evangeliu - Během pobytu je nařkly, ze staroslovenstina není křesťanský jazyk kdyz sli zpátky tak za kostičku sv. Klimenta vyměnily staroslovenstinu - cestou zpátky Cyril umírá - staroslovenstina ustupuje tlačí se latina - Metoděj umírá - jejich záci byli vyhnáni do Polska
Věrozvěsti zalozili:
a)slovanské písmo Hlaholice ( z malých písmen řecké abecedy) - Cyrilice ( později azbuka)
b) slovanský církevní jazyk - Staroslovenstina
Po smrti Konstantina a Metoděje se objevují dvě díla, která vytvořili záci obou věrozvěstů
- Zivot Konstantinův
- Zivot Metodějův
= MORAVSKO-PANONSKÉ LEGENDY
- jsou to vrcholná díla staroslověnské literatury
- v obou dílech je důlezitá obrana díla Konstantina a Metoděje a zároveň jsou obranou staroslověnského jazyka a slovanského obřadu církevního
906 - zánik
-první písemné památky ve Staroslověnském jazyce jsou pouze s nábozenskou tématikou
- staroslověnská díla.
- Kyjevské listy ( jediný staroslověnský text z období Velké Moravy) - přinesl Cyril a Metoděj
- dochovaly se v původní podobě = nejstarsí
a)bohosluzebné knihy
Paterik - knihy otců = vyprávění o mnisích a poustevnících
Glosy - poznámky psané česky mezi řádky
Perikop - nebyly zařazeny do bible
Přechod od literatury staroslověnské k latinské
- po rozpadu Velkomoravské říse = sjednocení českého státu ( Přemyslovského), doslo k vyvrazdění Slavníkovců ( r. 995)
- nejprve se v Českém státě udrzuje staroslovenstina, která je později zatlačována latinou
Staroslověnské památky na území Českého státu:
- Zivot sv. Ludmily
- Zivot sv. Václava
- staroslovenstina přezívá v Sázavském klásteře ( zal. 1032 - zrusen 1097 )
Latinská literatura:
- v r. 973 bylo v Praze zřízeno biskupství
- v latinském jazyce se objevují legendy ze zivota Václava a svaté Ludmily
- nejznámějsí:
- Krystianova legenda
- Zivot a umučení sv. Václava a jeho bábě sv. Ludmily
- vznikají různé legendy o sv. Václavu
Základní modlitba - Otče nás
česká věta v zakládací listině kapitole litoměřické - týká se majetko správných vztahů - 1058 - Pavel dal jest Ploskovicum zemu.
Počátky čestiny . Hospodina, pomyluj ny - nejstarsí dochovaná duchovní píseň +2
Převaha latiny a pronikání čestiny
- počátek dvanáctého století do poloviny třináctého století
- v tomto období se nadále síří legendy:
- VITA minor ( Legenda o sv. Prokopu)
- na legendy navazují v pozdějsí době kroniky
- tyto kroniky opoustí ryze církevní tématiku
1306 - vymření Přemyslovců nástup Lucemburků
Kosmas - kanovník svatovícké kapitoly ( 1045 - 1125)
Kosmova kronika zdroje: a) podle Kosmi je to vyprávění starců
b) vypravování událostí, které prozili starsí lidé nez byl Kosmas
c) události, které prozil sám autor
- v této kronice se Kosmas nezmiňuje o období staroslověnském ( přiklání se k západnímu nábozenství)
- v kronice se objevují bohemika ( česká slova v latinském textu)
- v kosmově kronice se objevuje názor, podporující církev a mnohdy se tam objevuje i kritika panovníka a často se rozchází s názory feudálů
- dílo je psané ve versované próze , latinsky
- není ihned vydaná, posla jí příteli, ten na to řekl svůj názor a az poté jí vydal
Pokračovatelé Kosmi:
Kosmas měl hodně pokračovatelů, ale zádný z nich nedosáhl patřičné úrovně
- kanovník Vysehradský ( 1126 - 1132)
- mnich Sázavský - do kosmovi kroniky přidal vypravování o sázavském klásteře a tedy i o staroslověnské kultuře
|
