ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Střední odborné učilistě gastronomie U Krbu 521, Praha 10
Scénář k praktické maturitní zkousce nástavbového studia
Obor Podnikání - denní studium
64 - 41 - L / 524
Téma: FAST FOOD x SLOW FOOD
Konzultanti: prof. Mgr. Kateřina Mrvová
prof. Mgr. Jitka Zadová
prof. Romana Bartosová
Vypracovali: Vojtěch Václavík
Václav Bronec
Jana Hájková
Termín odevzdání písemné části: 14. května 2008
Termín praktické části: - příprava 22. května 2008
- průběh 23. května 2008
Obsah
Současné trendy ve stravování, vývoj 3 - 7
SLOW FOOD 8 - 18
FAST FOOD 19 - 27
Prezentace pokrmů 28
- 31
Zdroje 32
Současné trendy ve stravování, vývoj
Stravovací
trendy nejsou vlastně ničím jiným nez strategiemi řesení
konkrétních stravovacích problémů, které jsou důsledkem
společenských změn a posléze se odrázejí v určitých produktech,
v různých potravinách a gastronomických nabídkách. Ve vysoce komplexních a
diferencovaných společnostech, které se uz dnes nacházejí zvlástě v
Severní Americe a Evropě, jsou tyto strategie řesení také komplexní a
diferencované. Nase jídlo proto neurčuje jeden, ale mnoho trendů ve
stravování, které se částečně překrývají a posilují
svůj účinek, ale také si částečně odporují.
Změna hodnot, k níz doslo v
důsledku industrializace a emancipace zen, dovoluje lidem stále
častěji, aby vzali formování různých etap zivota do svých rukou
a vyzkouseli v jednotlivých fázích alternativní zivotní styly. To má výrazný
dopad na individuální stravovací zvyklosti. Dnes nás zivot neurčují jednou
přijaté stravovací zvyklosti, ale způsoby stravování
přizpůsobené popř. odpovídající rozdílným zivotním fázím, které
ovlivňují i jiné důlezité faktory a korelují s rozdílnými trendy
stravování.
Vzdělání je základním klíčem při hledání osobních kladů a záporů, schopností a zálib, při pátrání po nových profesních sancích a aktivitách pro chvíle volného času. V oblasti výzivy to znamená, ze se lidé nejen důkladněji zabývají svými zálibami a vlastnostmi, navíc stále více vyuzívají různé informační zdroje ke správnému výběru potravin. Výrobci musí počítat s tím, ze "znalí zákazníci" uz automaticky nezachovávají po celý zivot loajalitu určité značce a ze jejich nároky v průběhu zivota vlivem rozmanitých zkuseností neustále rostou.
Různá pracovistě a častějsí změna zaměstnání charakterizují nové cyklické kariéry, které výrazně ovlivňují způsoby stravování a styl jídla. Rozhodujícími faktory bývají nejen rozdílná pracovistě, vzory vyuzití času a konstelace vztahů, ale i nabídky stravování, které jsou k dispozici - např. v podnikové kantýně a podnikové restauraci, ale i jiné např. casual food (nabídky cateringových a donáskových sluzeb).
Individualizace
Rozhodnutí co a
jak budeme jíst se uz nedeleguje nebo prostě neakceptuje jako v dobách
materiální nouze nebo v sociálně silných hierarchických
společnostech. Uz dávno nejde o pouhé uspokojení zivotně
důlezitých základních fyziologických potřeb, ale spíse o
zajistění identity, sensual food (sociální odlisení, estetický a smyslový
pozitek)
Trend individualizace umoz 13513c28n ňuje,
aby si kazdý vyhledal partnera k jídlu podle situace a potřeby. Jídlo
konzumujeme stále častěji s přáteli, obchodními partnery, se
spolupracovníky atd. a ne předevsím u rodinného stolu. A tak se stůl
v domácnostech osaměle zijících lidí stále častěji prostírá jen
ke konzumaci studeného jídla. Čím mladsí člověk a čím mensí
domácnost, tím méně se vaří. To platí předevsím pro "vysoce
propojené a mobilní individualisty", tedy pro osaměle zijící lidi mladsího
věku, kteří se často stravují mimo dům . Čím
nepravidelněji popř. čím méně často se vaří, tím
více stoupá podíl hotových jídel nebo předpřipravených a mrazených
produktů, protoze udrzování zásob čerstvých potravin není v takových
domácnostech ekonomicky rozumné.
Klasická měsťanská
kuchyně, která se v
Wellness pro tělo i ducha
Stále více lidí se při výběru potravin a rozhodování o stylu jídla orientuje podle toho, jaký mají vliv na jejich osobní fyzické i dusevní blaho. Tento trend charakterizuje pojem "wellness", který zahrnuje mnohem více nez udrzení zdraví a fyzické kondice. Fyzická kondice - health food, fitness - neznamená pouze výkonnost těla, ale i dusevní pruznost ( functional food).
Je stravování okořeněné emocionálním vzruchem, host se chce najíst, ale k tomu také pobavit. Patří sem podniky které jsou nezvyklé a neobvyklé, ale také ty které jsou tzv. "klasikou". Zázitkových podniků je samozřejmě mnohem více druhů, ale pokud by jsme je museli uvést vsechny vydalo by to na samostatnou knihu, proto jsme uvedli jen tyto dva jako příklad.
Mezi nezvyklé a neobvyklé
patří různé středověké, pravěké, mimozemské a podobné
podniky, které se vyznačují určitým stupněm extrému a balancují
na hranici slusnosti. K hostům se zde chovají "trosku jinak" nez
v normální restauraci coz vyvolává u hosta pozadovaný "zázitek". Do té
"klasiky" patří restaurace a hotely kde dohotovují, připravují pokrmy
před hostem nebo si je host dohotovuje sám. Takze to je staré dobré
flambování, fondue, ale také trosku nové barbecue (opékání plátků
různých druhů masa na horkém plátu, umístěném v blízkosti
stolu nebo uprostřed stolu) nebo opékání na lávovém kameni (je to
speciálně opracovaná deska, která se před pouzitím nahřeje
v troubě na
DOC food
Vedlejsím účinkem vzrůstající industrializace a globalizace výroby potravin je odcizení. Stále více konzumentů proto hledá nové způsoby orientace. U potravin hraje stále významnějsí roli původ, předevsím pokud je kontrolovaný. Průkopníkem v této oblasti byla vína, která tomuto trendu propůjčila i označení DOC (garance původu). Tento typ potravin se prosazuje předevsím v turisticky zajímavých oblastech Evropy, pokud se podaří zachytit specifické území kulinárního regionu a posílit jeho kulinární profil. Dnes uz je v rámci EU registrováno více nez 600 produktů s chráněným označením původu nebo chráněnými zeměpisnými údaji
Casual food
Rozpor mezi nutností rychle se najíst a přáním přesto se stravovat zdravě aniz bychom se museli vzdát kulinárních prozitků slibuje vyřesit nový trend stravování: fast casual food, který spojuje funkčnost amerických restaurací rychlého občerstvení s kulinárními kvalitami evropské a asijské kuchyně. Jako produkt globalizace si fast casual food vypůjčuje speciality mnoha tradičních kuchyní celého světa: trend otevřela jídla jako susi, koláče, paella, kebab, falafel, pizza... Tento trend je také kmotrem mnoha nových kreací, které zajisťují kulinární rozmanitost i v rychlém občerstvení.
Volně přelozeno "Sněz co můzes". Tento trend začíná získávat v Čechách dost příznivců asi proto, ze česi jsou národem tzv. gurmánů, tady si musíme dát pozor na rozdíl mezi slůvkem gurmán a gurmet, protoze gurmet je labuzník kdezto gurmán je spíse zrout. Tento trend spočívá v tom ze za jednotnou cenu můzete sníst co chcete (co je na tabuli) a kolik chcete (kolik se toho do vás vejde), dalo by se to mozná nazvat hostinou, protoze kdyz králové a knízata pořádali hostiny tak na stole bylo jídla hojné mnozství a hosté jedli co se do nich veslo. V dnesní době to má jednu nevýhodu, protoze jsme "civilizovaná společnost" tak se hosté nacpaní po zranici k prasknutí nemohou svalit pod stůl a tam v bezvědomí přečkat do doby nez jim trochu vytráví.
Velká část potravin, které konzumujeme, je jiz zpracovaná a neuvědomujeme si to. Odnaučujeme se smyslovému vnímání potravin a stále méně vnímáme čichem nebo chutí jejich rozdíly. Tato ztráta se dotýká vsech smyslů a jde ruku v ruce s pokřivením schopnosti vychutnat jídlo, protoze schopnost vychutnat jídlo a rozpoznat, se nedostaví sama od sebe. Stále více konzumentů je vsak - v reakci na ztrátu zkusenosti a narůstající chuťovou standardizaci hotových jídel - ochotna proti tomu něco podniknout. V oblibě jsou degustace a soukromé kuchařské seance, při kterých bývá cíleně v centru zájmu smyslová zkusenost. Postupné ztrátě smyslové kompetentnosti se tedy staví do cesty i rostoucí potřeba uspokojení smyslů při konzumaci jídla a pití.
Je to nový způsob vaření. Protoze nakupování a vaření stojí spoustu času, povazují se tyto činnosti předevsím v domácnostech osaměle zijících lidí stále častěji za neekonomické. Convenience food deleguje plánování, nakupování a přípravu jídla na potravinářský průmysl. Umozňuje racionalizovat vaření, ale přesto dává moznost přilozit ruku k dílu a dodat pokrmu vlastní rukopis. Tento trend otevírá nové trzní segmenty i v gastronomii. Individuální nabídky se základními moduly jídelníčku, které se dají objednat telefonicky nebo mailem, zboří v budoucnu hranice mezi restauracemi, lahůdkářskými prodejnami a donáskovou sluzbou a vznikne nová uslechtilá forma convenience cooking, která uz nebude mít charakter "nouzového" řesení jídla, ale stane se synonymem vaření.
Health food
Zdravé jídlo/výziva. Vzhledem k tomu ze hodně lidí propadlo trendu wellness tak museli upravit i svůj jídelníček. Zdraví si zádá potravy která neobsahuje látky skodlivé pro nase tělo, takze z kurzu jsou jídla podporující růst tuku a cholesterolu, jídla obsahující chemické látky a příměsi, které nám zanásejí játra různými jedy a na kterých můzeme být závislí (glutamáty, Éčka apod.). Preferuje se lehká strava bohatá na vitamíny, stopové prvky, bílkoviny a podobné látky podporující zdravý růst a rozvoj těla, takze ovoce, zelenina, houby, ryby, drůbez a mladé maso (telecí, jehněčí) ze způsobů úpravy pokrmů se upřednostňuje dusení a vaření.
Je jídlo bez etických prohřesků a závad. Je to pokrm na nasem stole kvůli, kterému nic netrpělo a který neobsahuje ohrozené druhy zvířat a rostlin. Co je labuzníkovi platné, ze obchod s potravinami dokáze díky perfektnímu chladicímu řetězci dopravit hluboko do vnitrozemí platýse, prazmy a mořské jazyky, jestlize ekologické organizace současně přesvědčivě informují o tom, ze průmyslový rybolov krátkodobě az střednědobě ohrozuje přezití druhů? K spropagaci etických kritérií v nasí výzivě nenapomáhala v minulých letech pouze varování ekologických organizací. Mnohem více přispěla k počínající změně v uvazování lidí řada potravinářských skandálů, které větsinu konzumentů důrazně upozornily na ekologicky sporné podmínky chovu a pěstování hovězího dobytka, vepřů, drůbeze, garnátů a chovných lososů. Pozitek je koneckonců emocionální zálezitost, a proto s ním ochrana zvířat bezprostředně souvisí. Tím se otevírá stále sirsí pole produktům, při jejichz výrobě hrají prokazatelně roli etická kritéria.
Do ethic foodu také patří vegetariánská, veganská a podobná strava neobsahující maso mučených a zavrazděných zvířat.
Čisté jídlo. Alergií na potraviny stále přibývá. Např. ve Svýcarsku jimi trpí z klinického hlediska dvě az čtyři procenta obyvatelstva; subjektivní vnímání počet alergiků jestě zvysuje. Prognózy vycházejí z toho, ze zvlástě u dětí a mládeze je nutno počítat s dalsím nárůstem nesnásenlivosti potravin.
Principielně můze alergii vyvolat jakákoli potravina. Diagnózu ztězuje skutečnost, ze větsina potravin obsahuje několik proteinů, které připadají v úvahu jako alergeny. Potraviny neobsahující (určité) alergeny mají proto velký budoucí potenciál.
Clean food oslovuje i typické konzumenty Slow food a Nature Food, kteří oceňují čisté potraviny a jasnou filozofii produktu. Trend Clean food získává na významu nejen u stále rostoucího počtu alergiků, ale i díky debatám o mnohdy alergenních přísadách a konzervačních prostředcích v konvenčních potravinách, o mase obsahujícím hormony a o nehygienickém zpracování. Clean food se stále více vzdaluje terapeutickému vyuzití a stává se značkou kvality a bezpečných potravin. V některých evropských zemích je legislativně osetřena nutnost deklarovat pouzívání určitých přísad při přípravě jídla zcela jasně i na jídelních lístcích či menu. To vede řadu výrobců potravin k nabídce samostatné řady produktů neobsahující zádné povinně deklarované přísady.
Výrobky se "zvlástní dávkou zdraví" jako vejce se zvýseným obsahem DHA (omega-3-mastná kyselina), margariny obsahující fytosterol ke snízení hladiny cholesterolu, ovocné nápoje s extraktem zeleného čaje, probiotické a prebiotické mléčné produkty a vitaminizované vlozky do polévky byly průkopníky tohoto trendu. Ukázalo se vsak, ze vyuzívat zdraví prospěsné vlastnosti přírodních látek obsazených v rostlinách nebo specifických bakterií při výrobě potravin je velice náročné a nákladné. Kromě přílis vysoké ceny brání větsímu úspěchu při prodeji výrobků functional food i přílis velká souvislost s konkrétními nemocemi. Nová generace výrobků odpovídá specifickým potřebám jednotlivých cílových skupin jako sportovců, (malých) dětí, starsích lidí, osob s trávicími, srdečními či kozními problémy nebo nadváhou, a tak můze lépe dostát terapeutickým příslibům.
Slow Food je mezinárodní, nezisková organizace jejímz cílem je vytvořit
paralelu ke globální subkultuře fast food, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci prostřednictvím chemických chutí. Klade si za úkol naučit lidi vázit si kultury stolu, chránit a vychutnávat místní produkty, které by mohly být odsouzeny k zániku na úkor mezinárodní standardizace potravinářských výrobků a rychle se rozvíjející "kultury" Fast Food. Členové hnutí prosazují místní produkty, domácí odrůdy plodin a upozorňují na dávno zapomenuté recepty.
Hnutí Slow Food zalozil v roce 1986 italský novinář, oenolog a gastronom Carlo Petrini, jako odezvu na otevření nové pobočky nadnárodního řetězce McDonald na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Začal poukazovat na to, ze industrializace potravinářského průmyslu zavedením tisíce nových druhů potravin způsobila standardizaci chutí coz velmi rychle dosáhlo stupně nenávratnosti. Podle Carlo Petriniho se lidé k tomuto hnutí údajně přidávají proto, ze jsou jiz unaveni kupování jedněch a těch samých potravin, jídlem jedněch a těch samých jídel a zít jedním a tím samým zivotem. Hnutí Slow Food si rychle získalo příznivce na celém světě. Je to důkaz, ze stále více vzrůstá zájem lidí o problematiku jídla a pití, potravinové produkty a způsoby jakými se dostávají na nás stůl.
Členové hnutí Slow Food zakládají sdruzení zvaná convivia (slovo convivium, pochází z latiny a vyjadřuje vzájemnou pohostinnost), která pro své členy organizují siroké spektrum aktivit. Organizují sirokou skálu společenských událostí, na kterých je mozné se setkat s výrobci, ochutnávat a dozvědět se o jejich práci. Tyto společenské akce jsou také přílezitostmi dozvědět se více o hnutí Slow Food a o jeho různých celosvětových aktivitách.
V ČR vzniklo Konvivium SF v roce 2000, ale jeho základní orientace byla zaměřena předevsím na oenologii (věda o víně). Členy byly v naprosté větsině cizinci zijící v ČR a dorozumívacím jazykem byla angličtina.
Obnovená činnost SF si klade za úkol respektovat hlavní záměry
mezinárodního hnutí SF předevsím v těchto oblastech:
1. Podporovat a prosazovat konzumaci domácích potravinářských
produktů.
2. Prostřednictvím přednáskové činnosti seznamovat
veřejnost s historií české i mezinárodní gastronomie.
3. Organizovat odborné semináře a degustace.
4. Zprostředkovávat informace k účasti na zahraničních akcích
SF.
Slow Food provozovny se vyznačují tím, ze pouzívají kvalitní přírodní suroviny, které neobsahují chemické příměsi a dochucovadla (glutamát apod.). U surovin je brán zřetel také na původ, prosazují se místní produkty, domácí odrůdy plodin od místních maloobchodníků a z malých farem (malochovů), které nepěstují potraviny a nechovají zvířata průmyslově v "továrnách". Pokrmy jsou podávány také způsobem slow food tzv. dlouhý servis, při němz příprava pokrmů trvá více nez 45 minut. Dlouhý servis je dlouhý, protoze se pokrm připravuje opravdu od úplného začátku tzn., ze pokrmy a suroviny nejsou předem připravené ani předem zpracované, neobsahují zádné polotovary ani convenience. Kuchař připravuje vse podle toho jak si zádá tradice nebo původní technologický postup např. kdyz si objednáte těstoviny tak kuchař nevezme standardní susené, které by akorát uvařil ve vodě, ale nejprve udělá těsto, z kterého vytvoří pozadovanou těstovinu a pak pokračuje dále podle daného technologického postupu.
Pokrmy neobsahují chemické příměsi a dochucovadla (glutamát apod.). Jsou pouzity kvalitní suroviny, které nepřisli do styku s chemickými látkami (nebyli chemicky hnojeny, práskovány nebo krmeny hormony apod.). Stravováním ve Slow Food provozovnách podporujete maloobchodníky a tradice. Ve slowfoodových provozovnách se často podávají tradiční pokrmy zemí, regionů.
Pokrmy jsou výrazně drazsí a příprava pokrmů je časově náročná.
Slow Food akce:
Salone del Gusto (Turín)
Slow Fish (Janov)
Westward Slow (Denver)
Aux Origines du Gout (Montpellier)
German Cheese Market (Nieheim)
Terra Madre
Biojarmark a Dozínkové slavnosti
Pro názornost představujeme menu typická pro slow food restaurace
Degustační menu připravované séfkuchařem Oldřichem Sahajdákem představuje vytříbené pokrmy české prvorepublikové kuchyně vařené podle mistrovsky vypracovaných kuchařských postupů erudované osobnosti českého kulinářství, paní Marie B. Svobodové.
posírovaná Prazská sunka, malínská pěna, kerblíkové máslo
polévka z bazanta, posírované křepelčí vajíčko, karotka,
drůbezí knedlíček
posírovaný bio hovězí entrecôte ve smetanové omáčce
s čerstvým koprem, dusená brambora
čerstvě vyuzený vepřový bok, smazená cibule s
petrzelkou,kapusta, kapary
jihočeský králík na rozmarýnu, spenát, bramborové noky
obalovaný telecí entrecôte, okurkové zelé, pečená brambora
zemlovka z perníku a jablek Granny Smith, skořicová pěna
Degustační menu sestavené séfkuchařem Davidem Diazem Delgado představuje nejmodernějsí kuchařské techniky a trendy současnosti. Podstatu tvoří vyspělý francouzský základ, moře, hovězí "Kobe style" a katalánský přístup.
kaviár Avruga, ragú z raných brambor, lanýzové máslo, pazitka
polévka z bio karotky a čerstvého zázvoru, pomerančové zelé
v másle posírovaný kanadský humr, chřestová omáčka,
kumquat, řeřicha
čerstvě vyuzené foie gras, Sauternes gelée, Madeira glacé, brusinkové
coulis, mandlové purée
konfit z mléčného jehňátka, jehněčí svíčková, susené
tomaty, tymiánové jus, máslový česnek, purée ze sladkých brambor
královský holub, portské glacé, pyré z bio dýně Hokkaido
namelaka z čokolády Jivara 40%, lískové ořísky, zmrzlina z rumu Zacapa
Lehké a svězí menu, představuje výběr zeleninových pokrmů, čerstvých jihočeských sladkovodních a baltských i středomořských ryb a mořských plodů. Pokrmy jsou připravovány z bio produktů a sezonních produktů od drobných českých pěstitelů podle tradičních českých receptů a moderních kuchařských postupů.
andaluský tuňák, fenyklové purée, posírované křepelčí vejce, fava fazole, San Marzano marmeláda
polévka ze zlutých grilovaných paprik, Arganový olej
bio vejce posírované v artéské vodě Fiji, lanýzové velouté, houbové gelée
čerstvě vyuzený skotský losos Label Rouge, bílý chřest, tyrolské
máslo s petrzelkou, cibulový prach
pečený bio pastinák, omáčka z čerstvých smrzů z
Bratřejova
jadranský mořský vlk, karotková esence, červená řepa,
polníček
crčme brűlée, vanilka Tahiti, pistáciová zmrzlina
Restaurace podporující Slow Food a dlouhý servis pokrmů:
LA DEGUSTATION - Boheme bourgeoise
Hastalské náměstí 18
110 00 Praha 1
Podává se zde siroký sortiment pokrmů od čerstvých jihočeských sladkovodních k baltským i středomořským rybám a mořským plodů dále také skopové, telecí, jehněčí a nikde nechybějící hovězí a vepřové a zemědělské plodiny vseho druhu.
Veleslavínova 2A, 110 00 Praha 1
Jídelní lístek se mění podle sezony a podle dodávky čerstvých surovin. Důraz se klade na suroviny české, například jehněčí je speciálně dodáváno od sumavského farmáře. Také brambory jsou kupodivu české!
Klicperova 2, 150 00 Praha 5
Majitel a séfkuchař Konstantin Pleský se narodil ve Středomoří, má české, italské i francouzské předky. Sám sice není vyučeným kuchařem, ale pochází z kuchařské rodiny a vaření skutečně perfektně ovládá, zvlástě pokud jde o ryby a mořské plody. Je asi nejlepsím znalcem mořských zivočichů u nás a upravuje je velmi citlivě, s důrazem na jejich vlastní osobitou chuť. Ceny zde jsou poměrně vysoké, ale platí se za kvalitu a absolutně čerstvé suroviny. Pleský dělá skutečně autentickou bujabézu, skvěle upravuje mořského jazyka i jiné ryby, za zmínku určitě stojí i jeho jakubky na safránu a musle slávky.
Kaprova 5, 110 00 Praha 1
Ta první originální je v Havaně a chodil tam Hemingway. Jako předkrm si můzete dát v musli podávané studené pikantní chobotničky "El Morro" s česnekovo-olejovou marinádou nebo salát Mariposa s rukolou, sýrem Mimolette , hruskami a ořechovým dresinkem. Máte-li rádi rýzi, je tu tradiční kubánská specialita "moros y cristianos" (rýze s černými fazolemi "congri") nebo valencijské smetanové rizoto s lososem, kaviárem, parmezánem a slávkami. Zajímavé jsou tagliatelle s artyčoky, citrónovou sťávou, parmezánem, česnekem a smetanou. Z ryb se mi zdá nejlepsí grilovaný mořský ďas s muslemi Jakubkami, tomatovou salsou a spenátem, k tomu pečené bramborové rohlíčky. Skot zastupuje pikantní jehněčí "chilindrón" se salsou "rojo", červeným vínem a pečenými bramborami "mojo". Pečené vepřové "masas de puerco fritas" s česnekem, bílou rýzí a "ospalými" černými fazolemi. Brazilský steak Rib eye grilovaný s ostrou avokádovou salsou na cibulkách macerovaných v pivu a limetkách, restované sťouchané brambory s pórkem a tymiánem.
Arzenal (Sin-o-min)
Valentinská 11/56, 110 00 Praha 1
Vaří se tu opravdu autenticky, kuchaři jsou Thajci. Pokrmy jsou tradiční, autentické, veskeré ingredience jsou přímo z Thajska, kam majitel pracovně jezdí velmi často.
Patium
Zitavského 496, Praha 5 - Zbraslav
Nalézá se v bývalém hotelu Vejvoda na Zbraslavi. Můzete zde ochutnat grilovaný halibut s restovanou Julienne mrkvičkou a pórkem s pečenými tomaty nebo telecí líčka podávaná se sťouchanými bramborami s salotkou, lístkovým spenátem a omáčkou z pravých hříbků a jako dezert si dát teplý čokoládový dortík se zázvorem, čerstvými pomeranči a mangovou salsou.
Zlatá Praha restaurant
Nám. Curieových 43/5, 110 00 Praha 1
Hosté zde mohou ochutnat z nabídky jak české, tak i mezinárodní kuchyně. Vysoce profesionální a zkusený personál připraví hostům neopakovatelný gastronomický zázitek. Bohatá nabídka jídel začíná u čerstvých mořských humrů a pokračuje ke skvěle připravené zvěřině, lahodným sýrům či dezertům.
Zvěřinové ragú na tmavém pivu
Na tuku
připravíme tmavsí základ z cibule, kořenové zeleniny, rajského
protlaku a cukru, zastříkneme octem, přidáme koření, zalijeme
pivem a povaříme. Maso nakrájené na mensí kousky se orestuje, přelije
procezeným základem a dusíme doměkka. Maso vyjmeme a základ podle
potřeby dohustíme jískou, přidáme povidla, brusinkový kompot,
citrónovou sťávu, krátce povaříme a vzniklou omáčkou maso
opět zalijeme.
Jako příloha se hodí bramborové krokety, noky nebo jemný karlovarský
knedlík.
Fazolky s polentou
Připravíme omáčku tak, ze nakrájenou cibulku necháme zesklovatět
na oleji, přidáme propasírovaná rajčata, pepř a sůl.
Uvařené a odkapané fazolky přidáme do omáčky.
Kukuřičnou mouku sypeme do vroucí vody, a mícháme na ohni cca 40 min.
-do patřičné hustoty.
Polentu servírujeme na mělkých talířích politou omáčkou s
fazolkami.
Lostická
česnečka
3 cibule, 3 vetsí brambory, palička česneku, 300g Olomouckých
tvarůzků, 150g slaniny, sůl, pepř, majoránka,
Na slanině osmahneme na plátky nakrájenou cibuli, zalijeme ji vodou,
přidáme na kostičky nakrájené brambory, kmín, sůl a uvaříme
do měkka. Ochutíme pepřem, majoránkou a česnekem, rozdělíme
do misek, do jednotlivých porcí přidáme nakrájené tvarůzky a v
předehřáté troubě krátce zprudka zapečeme.
Kapr pečený po Třeboňsku
Očistěného kapra osolíme, pokmínujeme, potřeme česnekem,
poprásíme moukou, dáme péci po obou stranách na pánev. Po upečení vyjmeme
a přidáme máslo. Na pánev přidáme trochu vývaru, který necháme
odpařit. Sťávou, která je mírně zahoustlá a zjemněná máslem
pak kapra zalijeme. Ozdobíme plátkem citronu.
Podáváme s vařenými bramborami nebo s krajíčkem chleba.
Ze světa
Susiello
Susiello (pro 3 osoby)
Na 5 lzicích olivového oleje lehce zasklovatíme spargl nakrájený na malé
kousky, přidáme 3 malé sběračky teplé vody, v dalsí nádobě
rozmícháme 3 vejce se solí, spetkou pepře a sýrem. Vlijeme ke sparglu a
mícháme pár minut. Podává se na hlubokých talířích. Spargl lze nahradit
hráskem či cuketou. Konzistence by se měla připomínat hustou
polévku.
Fast food
Co je fast food
Na mnohých provozovnách hlavně ve větsích městech teď čím dál častěji čteme zjevně anglické označení či pojmenování fast food. O významu slovního spojení fast food, eventuálně podstatného jména fastfood a přídavných jmen fastfood a fastfoodový, se poučíme jedině ve druhém vydání publikace Nová slova v čestině.
Fast food je podle tohoto slovníku za prvé rychlé občerstvení, za druhé provozovna, kde se prodává rychlé občerstvení a za třetí firma či podnik, které jsou zaměřené na výrobu a podávání rychlého občerstvení. Obě přídavná jména, tedy nesklonné fast food a čestině přizpůsobenějsí fastfoodový, znamenají vztahující se k rychlému občerstvení. Přesný překlad anglického spojení by zněl rychlé jídlo na přípravu i na konzumaci.
Hlavně se nám ale pod tímto slovem vybaví druh veřejného stravování, zalozený na rychlém výběru, prodeji a konzumaci stravy. Provozovny rychlého občerstvení dosahují zvýsené rychlosti obsluhy tím, ze umozňují zákazníkům získáni potravy s minimálním přerusením jiných činností (stravování při cestě do práce nebo z práce, nezřídka prodej přímo do auta) a zvýsené rychlosti konzumace tím, ze podporují konzumaci ve stoje nebo za pohybu.
Charakteristika fast food provozovny
Hlavním znakem Fast foodových provozoven je to, ze se k přípravě pokrmů vyuzívá předevsím předem upravených surovin, které jsou vyráběny v průmyslových továrnách. Provozovny vyuzívají moderní vybavení k co nejrychlejsí přípravě. Patří sem také veskerá průmyslově vyráběná a instantní jídla např. párky a různé mrazené karbanátky, mrazené, smazené sýry a podobné stánkové produkty. Také nesmíme zapomenout na mrazené hranolky, krokety a dalsí lahůdky pocházející z "továren na jídlo". Shrnuto a podtrzeno jsou to v dnesní době předevsím polotovary, konvenience a hotová/skoro hotová mrazená jídla, která se dohotoví a rovnou podávají. Důraz se zde klade předevsím na co nejnizsí cenu a standart kvality.
Výhody stravování ve fast food provozoven
Pokrmy jsou mnohdy levnějsí a jejich příprava je méně časově náročná.
Nevýhody stravování ve fast food provozoven
Pokrmy nabízené formou "fast food" obsahují přes 40% energie z tuků, přičemz problematický je původ pouzívaných tuků (transmastné kyseliny) a zacházení s tuky při smazení (dlouhodobé pouzívání jedné smazící lázně, neprovádění filtrace apod.). Dále se tento typ stravy vyznačuje vesměs vysokým glykemickým indexem (GI u Coca Coly 76, u smazených hranolků 95, u pečiva 90). Potraviny s velkým GI rychle zvysují glukózu v krvi, to má za následek rychlé působení insulinu a rychlý pokles glukózy a v důsledku toho potřebu opětovné konzumace sladkostí k vyrovnání hladiny glukózy. Tak je roztočen kolotoč neustálé konzumace. Sortiment nabízený podniky rychlého občerstvení se dále vyznačuje větsinou nízkým obsahem vlákniny, bílkovin, vitamínů a minerálních látek a výse uvedený vysoký obsah tuků a cukrů má vliv na vysokou energetickou denzitu stravy (kJ/100g). Nedostatek bílkovin má za následek, ze se pokrmem nezajistí dlouhodobý pocit sytosti. Svou roli hraje i fakt, ze tato forma stravování je spojená s větsí rychlostí konzumace (z principu je tomu vymezen kratsí časový úsek, větsí hltavost, méně času se věnuje zvýkání), takze člověk se "přejí" dřív, nez se dostaví pocit sytosti. K alternativám, které by mohlo současné formy rychlého občerstvení zlepsit z výzivového hlediska, patří "velké saláty" (např. s drůbezím masem aby sytivostí odpovídaly obvyklému chodu), saláty z čerstvého ovoce, nápoje bez cukru, pouzívání jiných technologických postupů nez smazení (pečení v konvektomatu, vaření), pouzívání mouky s vyssím obsahem vlákniny.
Jaké je toto jídlo a co způsobuje
Kdo z nás v České republice a mimo ni nezná rychlé občerstvení např. KFC nebo McDonald apod.?? Určitě mnoha lidem tam jídlo chutná, protoze je smazené. Častá konzumace tohoto jídla vyvolává obezitu. Jídlo je překořeněné, coz způsobuje chuť koupit si jestě něco podobného. V pití je tolik cukru, ze by se v tom člověk i utopil. Kdyz uz se člověk rozhodne si tohle jídlo koupit neměl by si jen uvědomit jak mu to chutná, ale také jak se jídlo zpracovává.
Vhodnost zařazování do jídelních lístků
S rychlým sířením takzvaných "fast foodů" - restaurací, které nabízejí rychlé občerstvení, lékaři a dietologové začínají být na poplach. Mnozí se totiz případy lidí, kteří nemají dostatek času nebo energie připravit si alespoň jednou za den vyvázené zdravé jídlo a stravují se párky, pizzami a hamburgery s hranolkami.
Takový způsob stravování se vsak můze člověku rychle vymstít. Organismus trpí nedostatkem vitamínů, minerálů a základních zivin, které ve velké větsině jídla z fast foodů neobsahují. Při pravidelné a časté konzumaci organismus reaguje nejen postupným chátráním těla, ale i psychiky.
Podniky rychlého občerstvení jsou v současnosti podrobovány velké kritice, jako významní dodavatelé vysokoenergetické stravy přispívající k obezitě a chorobám. Vyčítá se jim vysoký obsah energie, tuku, cukru, malá pestrost nabídky i nízká úroveň stolování. Uvedené výzivové nedostatky vsak vykazuje i spousta jiných forem stravování.
Před padesáti lety u nás pojem fast food skoro nikdo neznal. Dnes je bězně pouzíván, setkáte se s ním denně na ulicích, ale i v domácnostech. Fast food znamená rychlé jídlo nebo rychlé občerstvení, ale v poslední době je tomuto pojmu přikládán trochu nezaslouzeně negativní význam.
Sociologové by jistě dokázali spočítat, ze lidé vsude na světě dnes věnují jídlu daleko méně času, nez mu věnovali na počátku minulého století. A to nemluvíme jen o samotné konzumaci. Z dobové literatury se například můzeme dočíst, ze pracovní přestávky určené k občerstvení byly daleko delsí, nez jsou dnes. Vyssí úředníci dokonce mívali v kanceláři kanape, aby si mohli po jídelním obřadu zdřímnout. V padesátých letech se vsak u nás gastronomické návyky začaly radikálně měnit. Vznikly socialistické kantýny - závodní a skolní jídelny, kde to slo jako na vojně. Dnes se hovoří o "rychlém občerstvení" jako o výdobytku moderní doby, ale to je omyl.
Česká klasika
Aniz si to uvědomujeme, i u nás máme odjakziva spoustu pokrmů, jez se dají směle zařadit mezi fast food. Odedávna se v českých městech u pouličních stánků ve dne v noci prodávaly opečené buřty - "rakoviňáky" (kvůli přepálenému oleji), v lahůdkářstvích byl siroký výběr oblozených chlebíčků. Chlebíčky v této podobě jsou mimochodem ryze česká specialita, nikde jinde se na ně nedává majonéza, vlasský salát nebo vejce uvařené natvrdo. Typickým českým fast foodem byly také ranní polévky (drsťková, gulásová, čočková, frankfurtská) v bufetech zvaných automaty, jez uz skoro vymizely. Mohli jste tam sníst vestoje také gulás s křupavým rohlíkem, kousek vepřového ovaru z hlavy a v tom nejlepsím případě "telecí papriku" neboli telecí na paprice. Nakonec zmíníme jestě jednu českou klasiku, která se dala jíst v chůzi a milovali ji ti, kteří byli na sladké: hořické trubičky.
Co přinesl kapitalismus
Po roce 1989 se změnilo i české stravování. Někde k lepsímu, jinde k horsímu. Místo stánků s buřty na přepáleném oleji vznikly řetězce rychlého občerstvení, v nichz se podává strava vyrobená průmyslově a na místě pouze ohřátá. Inu - jak uz to bývá, po kazdé bouři na povrch vyplave nejprve to osklivějsí. Z Ameriky přisly hamburgery a hot dogy. Z Itálie pizza. Z Turecka gyros. Jenze to vsechno v jakési pokleslejsí, méně kvalitní podobě. Například gyros se dělá často z kuřecího masa, kdezto originál by měl být ze směsi hovězího a jehněčího. Pizza se u nás často polévá kečupem s chemickými přísadami, originální vyzaduje čerstvá rajčata nebo protlak připravovaný bez chemie. Párek v rohlíku není tradiční z vepřového nebo telecího masa, spíse je v něm nevábná směs zvaná separát (rozemleté slachy, kůze, kosti, často kuřecí) nebo soja. Studie z poslední doby ukazují, ze v uzeninách, které se objevují na trhu, bývá pouze deset procent masa!
Jíme rychleji nez dřív?
Relevantní doklady o rychlosti konzumace jídla v minulých staletích chybí. Můzeme se pouze domnívat (a z literatury vyvozovat), ze přece jen nebyl takový spěch a lidé se jídlu věnovali pečlivěji, důkladněji. V dnesní době jsou vsak uz i děti nabádány, aby jedly rychle. Lékaři varují: Tento návyk je vrazedný! Vede totiz k přejídání. Kdo jí rychle, přeplní se dřív, nez mu mozek vysle signál o nasycenosti. Kdo jí pomalu, vnímá daleko lépe, jak se zaplňuje jeho zaludek. Nikdy bychom neměli zaplňovat zaludek více nez do dvou třetin! Předevsím osobám s nadměrnými zásobami tělesného tuku se doporučuje, aby jedly pomalu a dlouho zvýkaly, takze mají dříve pocit nasycenosti a snědí mensí mnozství jídla. Je ovsem pravdou, ze neklidné a rusné prostředí závodních a skolních jídelen, hamburgeráren a stravovacích automatů je psychologicky přímo spoustěčem rychlého hltání.
Vaříme rychleji?
Je evidentní, ze metody úpravy jídel se s růstem technického rozvoje téměř vsude v civilizovaném světě zrychlily a globalizovaly. Nejde ani o rychlost přípravy, nýbrz o její kvalitu. Tam vznikl skutečný problém a odpor k fast foodu. Průmyslová velkovýroba potravin standardizovala chuť pokrmů a prostřednictvím chemie je ovlivnila i po stránce kvality. Některým labuzníkům se zdálo, ze jsou diskriminováni ve svých lidských právech, předevsím pokud jde o "právo na svobodný výběr chuti". Fastfoodová nákaza se lavinovitě sířila a tradiční místní produkty, jez tvořily odjakziva základ kulinářského umění, začaly mizet a zdály se být odsouzeny k zániku. Rychlost a jednoduchost výroby jde ruku v ruce se snizováním ceny: to jsou hlavní důvody, proč mají fastfoodové výrobky úspěch u sirokého publika.
Fransízing
Jde o marketingový systém distribuce zbozí, sluzeb nebo technologie zalozený na těsné a nepřetrzité spolupráci mezi právně a finančně samostatnými a nezávislými stranami. Jde o fransízora (poskytovatele) a jednotlivé příjemce.
Fransízor zaručuje příjemcům licence, právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat činnost v souladu s jeho koncepcí. Fransízanti vyuzívají obchodní jméno poskytovatele nebo jeho ochrannou známku či značku sluzeb, know-how, obchodní a technické metody, postupy a dalsí práva z průmyslového a dusevního vlastnictví. To vse je doplněné o neustálé poskytování prodejní a technické pomoci po dobu trvání smlouvy. Příjemce za poskytnutí sluzby platí.
Fransizový systém se nejdříve osvědčil v USA, odkud se rozsířil do desítek zemí. V Evropě je nejoblíbenějsí v Británii, Německu a zemi svého prapůvodu - Francii. Fransíza pochází ze středověké Francie, kde nejdříve znamenala privilegium k výrobě nebo obchodu, které uděloval feudál.
Dalsí stopu fransízingu lze nalézt v 60. letech devatenáctého století v Americe. Moderní fransízing pak zahájil éru počátkem minulého století v USA, kde začaly vznikat sítě distributorů automobilů, provozovatelů čerpacích stanic a motelů.
Fransízing má, ale i určitá rizika. Poskytovatel licence musí nejdříve vybudovat opravdu funkční a úspěsný systém, ověřit své know,-how v praxi. To stojí nejen energii, ale také čas a peníze. Potom si sezene příjemce, kteří po čase mohou získat dojem, ze uz ho vlastně ani nepotřebují. Mohou mít tendenci stát se místo spolupracujících subjektů jeho konkurenty. Fransízor také musí pečovat o značku, kterou pronajímá. To znamená dalsí náklady. Dále musí kontrolovat, jak jednotliví příjemci licence dodrzují standardy kvality.
Nejznámějsí Fast food provozovny u nás:
McDonald´s Corporation
Je největsí světový řetězec restaurací rychlého občerstvení (fast-food). Byla zalozena v roce 1940 bratry McDonaldovými, ale její rozmach začal az v roce 1955, kdy ji převzal podnikatel Ray Kroc, který byl synem českých emigrantů. V roce 1960 byla firma přejmenována na McDonald´s Corporation.
Hlavním artiklem McDonald´s je hamburger (který firma nevynalezla, byť je s ním spojována). V roce 2004 měla firma ve 122 zemích přes 30 000 restaurací a obslouzila okolo 51 000 000 zákazníků denně.
Část restaurací neprovozuje firma přímo, ale poskytuje vlastníkům jednotlivých restaurací tzv. frančízing, coz je právo provozovat svou činnost pod jménem McDonald´s. Ve velké větsině nevlastní ani objekt restaurace, pouze její vybavení, stroje a zařízení. Mateřská firma zabezpečuje a kontroluje úroveň jednotlivých restaurací a organizuje jejich společnou marketingovou politiku a zásobování. V Česku je 60% restaurací provozováno frenčízanty.
KFC - Kentucky Fried Chicken
Je americkou nadnárodní korporací zabývající se prodejem jídla. Patří do skupiny American Restaurants. V České republice z těchto amerických fast-foodů působí pouze McDonald´s a KFC. V jiných zemích působí např. Pizza Hut, Rodeo drive, Burgerking, Freshpoint nebo Wendy´s. Nejen v České republice je velká rivalita mezi KFC a McDonald´s. V USA bylo mezi těmito korporacemi uz nespočet soudních řízení o autorských právech a nedovolením uzívání názvů a výrobků.
Kentucky Fried Chicken zalozil Colonel Harland Sanders v roce 1930. Colonel Harland Sanders koupil motel a kavárnu v Corbinu v americkém státě Kentucky. O devět let později v roce 1939 ve věku 40 let vytvořil tajnou směs 11 druhů bylinek a koření nazvanou Original Recipe. Takto připravovaná kuřata poprvé podával ve své restauraci. Za dalsích 17 let se Sanders rozhodl prodat svůj tajný recept vlastníkům jiných restaurací. V roce 1968 uz fungovalo 638 restaurací KFC a v roce 1971 bylo v provozu jiz 3 500 restaurací.
I přes skutečnost, ze na celém světě restaurace KFC nabízejí více nez 400 různých produktů, základní nabídku tvoří kousky kuřete připravované podle tajnéhoreceptu Colonela Sanderse.
Paneria
Je jich zatím pouze několik a to v Praze, Brně a ve Znojmě. Avsak během několika let se bude siť Panerií rozprostírat po celé České republice.
Zákazníkům nabízíme na místě dopečenou a oblozenou bagetu podle jejich chutě. Panerie jsou budovány jako koncepce specializovaných prodejen tzv. snack business, kde se z polotovaru připraví lahůdka pro okamzitou konzumaci, a to hned na místě, v příjemném a útulném prostředí.
Recepty
Hamburger
Je
opečený karbanátek z čistého mletého hovězího masa. Dnes je
povazován za symbol restauračního řetězce McDonald´s, Burger
King, Wimpy či dalsích. Hamburger rozhodně nepochází z Hamburku, ale
z USA a je stár sto let. První hamburgery se totiz začaly prodávat ve
městě New Haven ve státě Connecticut v červnu roku 1900.
Recept na tento pokrm není jednotný, lisí se podle různých oblastí. Původně se hamburger připravoval z mletého hovězího masa dobré jakosti. Dnes se hamburgery připravují z různých druhů mas, ze smíseného hovězího s vepřovým, z jehněčího i rybího, oblíbené je také drůbezí. Lze je ale připravit i kombinací mas se zeleninou nebo mas se sýrem, ale také jen s uzeninou, samotnými sýry apod.
Příprava masa
Zásadou při grilování je, ze se hamburger - tedy placička z mletého masa vysoká asi na dva prsty - vkládá na dobře rozehřátý gril. Pokud se opéká na pánvi, tak v dostatečně rozehřátém oleji. Během 2-3 minut se utvoří na povrchu kůrčička, která brání úniku sťávy z masa. Pak se placička obrátí a znovu opéká 2-3 minuty. Máme-li raději maso více propečené, ponecháme je déle, pak ale oheň zmírníme a jestě dopékáme. Je nutné si vyzkouset, jaká úprava masa právě nám vyhovuje. Maso uvnitř vsak má zůstat sťavnaté a nevysusené.
Podávání masa
Hamburgery se podávají v zemlích, to je pro ně typické. Někdy jsou vlozeny na toastu, tedy na plátku lehce opečeného chleba.
Bramborák
suroviny: 800g brambor, 100g hladké mouky, 150g tuku, 1lzička majoránky, 4ks strouzky česneku, 2ks vejce, mletý pepř, sůl
Postup
1. Brambory oloupeme, omyjeme a na jemno nastrouháme
2. Vodu částečně slijeme a přidáme sůl, pepř, majoránku, rozetřený česnek, rozklepnutá vejce, hladkou mouku, mléko podle potřeby (aby těsto nebylo tuhé) a zamícháme ve středně husté těsto
3. Do rozehřátého tuku klademe lzící bramborové těsto,vidličkou rozetřeme na placku a osmazíme po obou stranách dozlatova
4. Hotové bramboráky klademe na ubrousek papírový, aby se zbavily přebytečného tuku
5. Jestě horké je podáváme, aby byly křupavé.
Langose
suroviny: 1kg hladké mouky, susené drozdí na 1kg mouky, 4 lzíce oleje, 1 lzíce cukru, 1 lzička soli, podle potřeby vlazná voda, olej na smazení
postup:
1.Do mísy přesejeme mouku přidáme drozdí sůl a cukr, vse za sucha promícháme přidáme olej a vodu a vypracujeme těsto az je hladké a tvoří bubliny
2. Nejdříve pracujeme vařečkou a pak rukou to se pak lépe zpracovává
3. Těsto v míse přikryjeme utěrkou a postavíme na teplé místo, necháme kynout asi 45 minut, pak je promícháme a necháme kynout dalsích 20 minut
4. Z těsta uděláme bochánky velké jako dlaň necháme je chvíli kynout (asi 5 minut)
5. Na pánvi rozehřejeme olej, postupně kazdý bochánek roztáhneme do velikosti pánve a osmazíme po obou stranách dozlatova.
Fast food menu
Piknik menu
6x porce kuřete Kentucky, 6x Hot Wings, 3x bězná porce hranolků nebo 2x bramborová kase
Pikantní piknik menu
9x Hot Wings, 9x Hot&Spicy Strips, 2x kukuřice
Double, Menu pro 2
4x Hot&Spicy Strips, 4x Hot Wings, 2x porce kuřete Kentucky, 2x bězná porce hranolků
Pokrmy připravované v rámci praktické části maturity
normované na 20 porcí:
SLOW FOOD pokrmy:
Jednohubky s lososem
suroviny: balíček toastů, 250g tvarohu, 3g soli, 1g bílého pepře, kopr, jeden strouzek česneku
postup: Toastový chléb nakrájíme na větsí kostičky. Tvaroh smícháme s prolisovaným strouzkem česneku, osolíme, opepříme a zakápneme lzičkou koňaku. Nejlépe vakuovaného lososa naporcujeme na kousky a připravíme si snítky kopru. Na toast dáme vzdy lzičku ochuceného tvarohu, kousek lososa a dozdobíme větvičkou kopru.
Zvěřinové ragú na tmavém pivu
suroviny: 2,5kg očistěné zvěřiny (např. kančí plece), 50 dkg očistěné kořenové zeleniny, 50 dkg cibule, 250g tuku, 0,5l rajského nebo sípkového protlaku, divoké koření, ocet, citron, hladká mouka, svestková povidla, brusinkový kompot, sůl, 2,5 l velmi silného tmavého piva (např. typu Porter)
postup: Na tuku připravíme tmavsí základ z cibule, kořenové zeleniny, rajského protlaku a cukru, zastříkneme octem, přidáme koření, zalijeme pivem a povaříme. Maso nakrájené na mensí kousky se orestuje, přelije procezeným základem a dusíme doměkka. Maso vyjmeme a základ podle potřeby dohustíme jískou, přidáme povidla, brusinkový kompot, citrónovou sťávu, krátce povaříme a vzniklou omáčkou maso opět zalijeme. Jako příloha se hodí zapékané brambory, bramborové krokety, noky nebo jemný karlovarský knedlík.
Domácí medovník
Suroviny: 2 vejce,
Krém:1/4 l mléka, 2
lzíce hrubé mouky,
Postup: vejce, cukr krystal, malou lzičku
zazívací sody, tekutý med, ovocný sirup, perníkový prásek dáme do mensího
hrnku, který vlozíme do velkého kastrolu s vařící vodou a mícháme do
úplného zhoustnutí.
Na pracovní desku si nasypeme
Tyto tři vychladlé pláty pak spojíme s krémem.
Do poloviny krému přidáme kakao, abychom měli v jedné části
čokoládovou barvu nádivky a v druhé zase světlou nádivku. Krém
stejnoměrně rozetřeme na spodní a střední plát, nahoru
polozíme poslední třetí plát. Tyto pláty zatízíme a přikryjeme a do
druhého dne necháme odlezet.
Krém: Mléko, hrubou mouku vaříme jako pudink. Po vychladnutí utřeme s máslem, cukrem a zloutkem. Krém rozdělíme na dvě části - světlou a tmavou. Do čokoládového krému přidáme pouze 4 lzíce kakaa a dobře vymícháme. Nozem obřezeme okraje a nakrájíme ho na stejné kostky nebo kosočtverce
FAST FOOD pokrmy:
Bramborák
suroviny: 1,6kg brambor,400g hladké mouky, 400g tuku, 2g majoránky,
20g česneku, 2ks vejce, mletý pepř, sůl
postup: Brambory oloupeme, omyjeme a na jemno nastrouháme.Vodu částečně slijeme a přidáme sůl, pepř, majoránku, rozetřený česnek, rozklepnutá vejce, hladkou mouku, mléko podle potřeby (aby těsto nebylo tuhé) a zamícháme ve středně husté těsto. Do rozehřátého tuku klademe lzící bramborové těsto,vidličkou rozetřeme na placku a osmazíme po obou stranách dozlatova. Hotové bramboráky klademe na ubrousek papírový, aby se zbavily přebytečného tuku. Jestě horké je podáváme, aby byly křupavé.
Hot dog
suroviny: 20ks rohlíků, 20ks vídeňských párků, cibule, hlávkový salát, paprika, kečup, majonéza, hořčice
postup: Rohlík rozkrojíme na půl (aby drzel u sebe), ohřejeme na tále nebo v mikrovlnné troubě, vlozíme zeleninu a teplý párek, dokončíme omáčkou dle výběru.
Smazená kuřecí křidélka
suroviny: 20ks kuřecích křidélek, sůl, grilovací koření,
postup: Křidélka osolíme, obalíme v koření, usmazíme ve fritéze.
Zdroje :
https://www.salonedelgusto.com/
https://www.slowfood.cz/
https://www.ladegustation.cz/cs/
https://www.goldchcken.com
https://blog.czhannes.com
https://cs.wikipedia.org
|
