Futurismus-zejména Itálie

Futurismus-zejména Itálie

byrokratizace a provincialismus - proto pohled do budoucnosti, odmítnutí antické tradice

- inspirace umělců ve jménu obzaloby, soucit k nejubozejsím, tendence k pietismu - toto pojetí redukovalo obraz na hloubce, na zánrovou scénu; ideově omezené, provinciální

- počátkem 20. století snaha prolomit tento provincialismus; klima: témata hospodá 11211g620l 45;ská a sociální; filosofie doby: positivismus a pragmatismus

- Filipo Marinetti vysel z prostředí francouzských symbolistických básníků - zveřejnil 1909 Manifest futurismu - k tomuto se hlásili futuristé rozdílných politických přesvědčení: anarchisté, komunisté, nacionalisté.

- tento směr byl později vyznáván i fasistickým hnutím v Itálii

- dodnes se vedou diskuse, zda je to samostatný směr, a nebo předzvěst fasismu

= futurismus 1909 - 1914 Itálie

- název z italského il futuro, tj. budoucnost

- literární a výtvarný umělecký směr 1. čtvrtiny 20. stol.; jeden z hlavních avantgardních směrů

- vznik futurismu je spojen s Futuristickým manifestem - Filippo Tommaso Marinetti - vydán 1909 v Pařízi v deníku Le Figaro

- v roce 1910 publikováno umělci několik manifestů o malířství

-1912 a 1914 v Itálii vydány dalsí manifesty o architektuře a sochařství

- celkem vznikne více nez 50 manifestů (Manifest Osvobozená slova)

- futurismus programově neguje dosavadní estetické konvence a literární formy (zvlástě v poezii) - oslavuje dynamiku technického světa a industriální společnost a za projev této dynamiky povazuje i sociální revoluci se vsemi nezbytnými rysy militarismu

- kult síly, násilí a války - manifest oslavuje válku jako jedinou skutečnou hygienu lidstva

- kult rychlosti a moderních strojů

- ať literatura zapomene na suť mrtvých, ať zije současnost; pohřbívá antiku a vůbec veskerou historii; hledí do budoucnosti s radostnou vizí rusného města, hlučných křizovatek, dýmajících elektráren, tepajících proudů více úrovňových silnic

osvobodit Itálii od kostelů, knězí i mnichů; pozaduje konec nábozenství, které se opírá o odříkání a slzy, jehoz skličujícím symbolem je člověk na křízi

- futurismus ovlivnil dadaismus a surrealismus, kinetické umění

- nejvýrazněji se futurismus projevil v Itálii a v Rusku po 1. světové válce

- futuristická oslava budoucnosti viděné v nové technické civilizaci, spojenou se sociální revolucí, bylo obzvlástě v Rusku přijímáno

- ovsem kdyz byl Marinetti 1913 v Rusku, byl odmítnut pro jeho válečné sklony

- samostatnou modifikací původních podnětů futurismu je kubofuturismus, soustředěný na princip "osvobozování skutečnosti" prostřednictvím nové skladebnosti uměleckého díla; ruský kubofuturismus je s italským spojen formálně - zpracováním materiálu, ale ne ideově - rozdíl v pohledu na válku

Giacomo Balla (1871 - 1958) Dynamika psa na vodítku, Děvčátko bězící po balkóně

- snaha zachytit kontinuitu pohybu v časoprostoru, umístil vedle sebe jednotlivá stádia pohybu - připomíná zpomalený filmový záznam

Umberto Boccioni (1882 - 1916) Dynamika cyklisty

zveřejnění technického manifestu futuristického sochařství 1911 - Umberto Boccioni - hlavní představitel

Carlo Carrá

Gino Severini (1883 - 1966) - na realitě nezávislá kombinace geometrických forem

Projevoval se v literatuře a výtvarném umění. Zaldadatelem byl Filippo Tommaso Marinetti (1876-1944), který rovněz napsal Manifest futurismu (1909). Charakteristickými pro futurismus je nadsení z moderní techniky a vědy a odpor ke vsemu tradičnímu, starému, konvenčnímu. Umění zachycuje rychlost a pohyb, snazí se napodobit moderní techniku. Válka byla pro futuristy synonymem "očistné lázně světa" a futurismus se spojil s fasistickým rezimem Benita Mussoliniho. V malířství byl nejvýznamnějsím autorem Umberto Bocion (1882-1916): obraz Dynamismus s Cyklisty (1913). Sám shrnul principy futuristického malířství do sesti tezí: např. zobrazení skutečnosti ze vsech stran a v pohybu a simultánní zobrazení po sobě následujících pohledů. Důlezitý je vliv neoimpresionismu v rozkládání barevných tónů na komplementární, neboli doplňkové. Dalsími významnými malíři byli: Giacomo Balla: obraz Linie v pohybu - dynamické události (1913); Carlo Carra: obraz Co mi řekla tramvaj (1911); Gino Severini: obraz Modrá tanečnice (1912). Podstatný je vliv Italů na ruský futurismus, Krakovskou avantgardu a český civilismus. Byl jím inspirován i Čech Otto Gutfreund při tvorbě své sochy Don Quijote (1911).