Hudba českého raného romantismu

Hudba českého raného romantismu

- 1810 - 1860: doba předsmetanovská

Společenské a kulturní poměry:

- období národního obrození = česká kultura se snazí dostat do popředí

- rodí se burzoazie = tj. střední stav: německá (Mozartovské a Beethovenské tradice)

česká (vlastní kultura, český folklór, hlavně lidová píseň)

- 1811: zalozena Prazská konzervatoř

- 1860: Smetana se vrací ze Svédska do Prahy a komponuje velká díla

- Čechy jsou v t 121t1923b é době jestě součástí Rakouska

- 1848: je revolučním rokem po celé Evropě - důsledkem je ústup Habsburků

- 1868: vzniká Rakousko-Uhersko: Česi jsou pod jeho nadvládou

- 1918: vzniká samostatné Československo

- slechta a církev jsou mocnými stavy

slechta ale chudne, zanikají slechtické kapely, dále se ale podílí na kulturním zivotě

církevní hudba je zesvětsťována - zejména do církevní hudby proniká opera, přetrvává v ní starsí styl baroka, klasicismu

- hlavní operní scénou je Stavovské divadlo - hrají se zde české i německé opery

- česká společnost se snazí vybudovat vlastní jen české divadlo

- v 60.letech vzniká Prozatímní divadlo: zde mají premiéru první Smetanovy opery

- 1881: je otevřeno Národní divadlo (Smetanova Libuse)

brzy ale vyhořelo

1883: bylo znovu otevřeno

Znaky hudebního zivota a hlavní hudební zánry:

- pozvolna se mění typ hudebního provozu ve smyslu veřejných sálů a divadel a poloveřejných salónů

- vzniká nový - moderní typ existence hudebního zivota

tvorba - interpretace - recepce

dílo - interpret - posluchač

- hudba má funkci uzitnou = populární a uměleckou = k poslechu

Církevní hudba: přecházejí pozůstatky z dřívějsích dob

- působí regenschori a chrámoví hudebníci: Josef August Vitásek, J.M.Skroup, J.L.Zvonař

- proniká do ní světská hudba - opery, instrumentální hudba

- v 1.pol.19.století: podle svaté Cecílie (patronka církevní hudby) vzniká cecilská jednota = stará se o církevní hudbu, oratoria, pasije

- 1930: vzniká Prazská varhanická skola -> velká hudební skola

- vychovává regenschori, podává základy hudební teorie (kontrapunktu, harmonie)

- trvá do 90.let, poté je spojena s konzervatoří

- učitelé jsou významní skladatelé

- záky zde jsou: L.Janáček (zalozil v Brně varhanickou skolu - Brněnskou konzervatoř), B.Smetana

Hudba měsťanské společnosti:

- nový model koncertního zivota = měsťanské salóny, kde se pořádají pravidelné hudební akce

Dvořák pro ně komponoval Moravské dvojzpěvy

- v 1.pol.19.století vzniká biedermeier = tj. styl, spojuje umělecký a zivotní (spokojený měsťanský zivot) sloh

- je nejpatrnějsí v architektuře

- v hudbě je to amatérské provozování hudby = diletantismus - vzniká velké mnozství skladeb (lehčích), rozsiřuje se repertoár

- vzniká nový zánr = sborový zpěv = leidertafel - český muzský čtverozpěv -> muzský čtyřhlasí sbor

zpívají na veřejnosti při společenských akcích

při demonstracích zpívají v Rakousku-Uhersku české národní lidové písně

- hudba na plesích a bálech = tj. měsťanské zábavy: sbory, lidové písně, hudba, tanec

- od 30.let je nejoblíbenějsí valčík (J.Strauss starsí)

- po roce 1830 je oblíbený lidový tanec - polka na počet Poláků, kteří prozili revoluci, která byla krvavě potlačena

- pořádána česká beseda = soubor tanců s lidovou tematikou

- oblíbená je píseň s doprovodem klavíru, český repertoár vzniká na základě lidových písní = citace českých lidových písní x Smetana - jeho písně zní lidově, ale nejsou jen přejaté

- sběratelství písní = folkloristika: významné sbírky literární: F.L.Čelakovský, K.J.Erben

- 1825: kolovratská sbírka

- sběr českých národních písní

- K.Wess: Český jih a Sumava v písni: popis způsobu zivota a kroje

- moravská píseň (1853-1860): Fr.Susil: Moravské národní písně s nápěvy do textů vřaděným

Fr.Bartos + Leos Janáček: spolu sbírají písně: Moravské písně

- umělá píseň: J.J.Ryba: písně na české texty

Alois Jelen, Václav Jan Tomásek, Jan August Vitásek

Fr.Skroup + Krasoslav Chmelenský: Věnec u zpěvů vlasteneckých (oslava vlasti)

Koncertní zivot:

- nesoustavný, nespecializovaný

- akce se nazývají akademie = tj.označení pro koncert (směsy vystoupení)

- nebyly koncertní síně, hrálo se po hospodách a jiných prostorech

- neexistuje specializovaný orchestr

- vzniká více vojenských kapel - hrají promenádní koncerty

- 1854: zalozen orchestr Karla Komzáka: členové přesli poté do orchestru Prozatímního divadla, kdyz bylo v 60.letech otevřeno

- vzniká funkce kapelníka

- hráči jsou virtuózové - koncerty cestujících virtuózů: N.Pagganini, F.Liszt; skladatelé: H.Berlioz - Fantastická symfonie; konzervatoristi: houslová skola - Benewitz, J.Slavík, F.Laub; klavíristé: mladý Smetana

Hudební divadlo:

- německá scéna: Mozart, Weber

česká scéna: Skroup (Fidlovačka, Dráteník)

- v 50.letech vzniká sbor pro zřízení českého národního divadla

- 1862: je otevřeno Prozatímní divadlo, kde probíhají premiéry Smetanových i Dvořákových oper

- opera je nejvýznamnějsí hudební zánr v prostředí národních skol: Smetana, Dvořák v té době komponují opery

opera je místem pro společenské a politické akty

- buduje se repertoár: překlady libret (ne moc dobré) + budování scény, kulis, orchestru, archívu

Hudba a společnost:

- hudba je zbozí - je veřejná, zakupují se vstupenky

- mění se postavení hudebníků: muzicírování je volná profese - hudebníci jsou najímání, sepisují smlouvy, dostávají odměny

stoupá konkurence - nutnost uzivit se vlastní prací

- tvoří se i pro amatérské muzicírování

- slechta ztrácí postavení

- hudebníci jsou domácí vychovatelé - učí hrát

- vznikají soukromé hudební skoly: Praha - Hudební ústav - V.Tomáska nebo L.Prokese

- instrumentalisté jsou virtuózové

- hudba má citovat lidové písně, sbory, opery, hudba má být taneční - lidové tance

x Smetana vytváří vlastní hudbu podobnou lidové písni

- Čechy jsou v t 121t1923b é době ovlivněny Mozartovským kultem, který má velký vliv na skladatele: Beethoven, Schumann, Berlioz ...

- v 50.letech má velký vliv Wagnerovská hudba