I prostou výměnou disket a CD s
programy
mezi přáteli a známými porusujete
zákon !
Určitě uz kazdý z nás někdy
někde slysel o počítačovém neboli softwarovém pirátství. Ale
jenom málokdo si uvědomuje, ze softwarové pirátství není jedinou
jednolitou skatulkou, do které spadnou vsechny případy nelegálního
nakládání s programovým vybavením počítače bez rozdílu, ale ze dá se
dělit na více druhů 343b13d ;. Pojďme se tedy spolu podívat na jeho
jednotlivé formy, abychom věděli, čemu se máme v budoucnosti
pokud mozno vyhnout. Jedním z
nejrozsířenějsích druhů softwarového pirátství je pirátství koncových uzivatelů (End
User Piracy). To se vyznačuje pouzíváním několikanásobné kopie
jednoho softwarového balíku na několika systémech nebo rozsiřování
kopií dotčeného softwaru dalsím osobám. Tomu je velice podobné i tzv. domácí pirátství (Home Piracy), které
zahrnuje vsechny činnosti od nevinného vyměňování disket a CD s
přáteli az po provozování nevýdělečné BBS ("bíbíesky")
za účelem ilegální distribuce software. Domácí pirátství je ze zcela
pochopitelných důvodů asi nejhůře detekovatelnou a
regulovatelnou skupinou pirátství. Pirátství prodejců (Reseller
Piracy) se dopoustějí ty společnosti, které prodávají hardware
počítače s jiz předinstalovanými nelegálními kopiemi
některých počítačových programů, případně nahrají
software do systémů bez poskytnutí originálních disket a manuálů.
Spadá sem i případ, kdy je nic netusícím zákazníkům prodán software
jiz z distribuce stazený. Mezi charakteristické znaky tohoto druhu pirátství
patří velké mnozství uzivatelů, kteří mají nainstalován program
se stejným sériovým číslem, zcela chybějící či nekompletní
dokumentace k programu nebo dokumentace, která neodpovídá nainstalované verzi
programu. Bohuzel se počet těchto případů se zabydlováním
osobních počítačů v domácnostech a kancelářích po celém
světě zatím jenom zvysuje. Pirátství probíhající na BBS nebo na
Internetu (BBS/Internet Piracy) se realizuje prostřednictvím
elektronického přesunu legálního programového vybavení, kdy systémový
operátor a / nebo uzivatelé nahrávají na BBS či Internet nebo z nich
stahují legální software a materiály za účelem pořízení a pouzívání
kopie bez příslusné licence. Tomuto druhu pirátství je v mnohém velice
podobné tzv. pirátství podniků
(Corporate Piracy). "Kořenem zla" jsou v tomto případě
lokální sítě (LAN) firmy nebo podniku, kde má k jedné legálně
instalované kopii určitého programu nelicencovaný přístup
potenciálně i několik set zaměstnanců. Bezpečnosti
přístupu k jednotlivým částem sítě se větsinou
nevěnuje přílis pozornosti a bezpečnostní opatření v tomto
směru jsou povazována v podstatě za mrhání penězními prostředky
i lidskými zdroji. Není se pak co divit, ze myslenka získat snadno a bez rizika
zdarma přístup k určitému softwaru či jeho kopii je pro
zaměstnance tak lákavá. Dalsí
odlisnou větví počítačového pirátství je poskození nebo narusení obchodního jména nebo obchodní známky.
Dochází k němu předevsím tehdy, kdyz jednotlivec nebo firma v rozporu
se skutečností prohlásí, ze provozuje autorizovaný servis nebo poskytuje
autorizovanou podporu určitého systému či programu. Stejného
prohřesku se dopoustí i ten prodejce, který neoprávněně pouzívá
cizí obchodní značku nebo cizí obchodní jméno. Tradičním typem krádeze dusevního
vlastnictví jsou porusení patentových a
autorských práv, kdy jeden výrobce okopíruje za účelem dosazení zisku
materiál nebo proces od jiného výrobce a v nezměněné podobě ho
implementuje do vlastního produktu. Jako příklad z této oblasti lze uvést
spor Lotus v. Borland, ve kterém byl Borland obviněn, ze
"ukradl" lotusové příkazy 1-2-3 a nabídková menu a pouzil je ve
svém programu Quattro. Stojí za povsimnutí, ze ačkoli se tento druh
počítačového pirátství dá poměrně snadno rozpoznat a stíhat,
jeho případy se stále spíse mnozí. K průmyslovému pirátství
(Industrial Piracy) dochází v případě, ze jednotlivec nebo skupina
jednotlivců za účelem získání značného majetkového
prospěchu ve velkém měřítku kopíruje a distribuuje programové
vybavení. Mezi tímto druhem počítačového pirátství a cenami
kopírovacích zařízení a záznamových médií existuje nepřímá úměra
- se snízením cen kopírovacích zařízení a záznamových médií se podstatným
způsobem zvýsila aktivita subjektů na tomto poli. Největsím
rozsahem průmyslového pirátství se pravidelně vyznačují
rozvojové země, kde se do výroby pirátských kopií zapojují i vládou
vlastněné podniky chrlící mnohdy tisíce CD nosičů
denně. A jaké jsou důsledky počítačového
pirátství? Poskozováni jsou vsichni - spotřebitelé, vývojáři
softwaru i jeho prodejci. Spotřebitelé jsou vystaveni riziku
počítačových virů, poskozených disket a defektního programového
vybavení. Vzhledem k tomu, ze dokumentace větsinou přílis neodpovídá
tomu, co na počítači opravdu mají, nejsou větsinou ani schopni
vyuzívat vsech schopností daného software. Zpravidla téz přicházejí o
výhody (například technická podpora a upgrady příslusného produktu),
kterých v převázné větsině případů pozívají
řádně zaregistrovaní uzivatelé. Počítačové pirátství vsak
poskozuje také firmy, které software vyvíjejí a prodávají, protoze díky
pirátství přicházejí o část svého zisku. Pokud si snad myslíte, ze
tohle se vás nijak nedotýká, a proto vás to ani nemusí zajímat, jste na velikém
omylu. Jestlize firma přijde o část svého zisku, logicky potom
nemůze tolik investovat do svého rozvoje a tím ani do vývoje dalsího
softwaru. A zase na to doplácí koncový spotřebitel, kterému nezbývá nic
jiného, nez tise trpět zvysování cen, ke kterému jsou počítačové
firmy nuceny, aby pokryly své ztráty. Sáhněme hodně hluboko do svého svědomí a zeptejme se sami
sebe, jestli tak náhodou aspoň trosičku nemůzeme za to, ze se uz
zase zvýsily ceny programového vybavení počítačů.
