Mentální hygiena záka a učitele. Únava a způsoby jejího předcházení. Neurózy dětí a mladistvých, prevence neurotičnosti

Hygiena = zdravověda, nauka o zdraví

Dusevní hygiena = mentální hygiena, psychohygiena - interdisciplinární obor (zahrnuje pedagogické, psychologické a 17517l119r sociální vědy) je systém vědecky propracovaných pravidel a rad slouzících k udrzení, prohloubení či znovuzískání dusevního zdraví a dusevní rovnováhy. Vsechna ta pravidla a poznatky mají slouzit k autoregulaci (=sebepoznání). Člověk se neustále přizpůsobuje novým podmínkám (=adaptace).

Význam dusevní hygieny:

Prevence somatických psychických onemocnění: 1/3 somatických onemocnění je psychického původu, př. kozní onemocnění, zaludeční vředy, kardiovaskulární systém (=srdce), zaludeční potíze (=gastroinstestinální), migréna, ledvinové kaménky, oslabení imunitního systému (člověk je náchylnějsí k onemocnění), neurotické potíze. Populace vysokoskoláků - je velmi ohrozena neurotickými potízemi.

V sociálních vztazích: např. učitel-zák - psychické vyrovnání učitele je důlezitým faktorem - má vliv na celou třídu, např. v partnerských vztazích - trpí tím i partner

Z hlediska pracovní výkonnosti: člověk vyrovnaný - podává větsí a lepsí výkony, dokáze odpočívat a soustředit se

Subjektivní spokojenost člověka: je vyrovnaný

Metody zjisťování dusevní vyrovnanosti

q       Pozorování chování daného člověka

q       Podle písma (=grafolpgie)

q       Na základě rozhovorů

q       Psychologické testy:

a)       Eysenckův test EOD = Eysenckův osobnostní dotazník

b)       Bellův test přizpůsobivosti

c)       Test frustrační tolerance (=odolnost vůči zátězi), Miksíkovy testy adaptace

d)       MHQ - zjisťuje symptomy neurotismu

e)       Laboratorní testy - zjisťování látek v moči nebo v krvi

Základní kategorie:

a)       dusevní zdraví: uzsí pojetí = nepřítomnost symptomů dusevní nemoci, nerovnováhy a maladaptace, sirsí pojetí % projevy optimálního dusevního zdraví, coz často splývá s popisem optimální zivotní adaptace, zdraví je stavem úplné tělesné, dusevní a sociální pohody

Dusevní zdraví - je tězké určit hranici, dusevně zdravý je ten, kdo je přiměřeně spokojený sám se sebou, nutné adekvátní sebehodnocení (ne přeceňování a podceňování), touha po sebezdoknalování. viz dále dole

b)       dusevní rovnováha: synonymum psychického zdraví

Obecné předpoklady dusevní rovnováhy

a)       soulad zivotních rolí člověka s jeho osobnostním vybavením - např. introvert má problémy v takových profesích, v nichz musí jednat s lidmi, submisívní jedince v řídící funkci

b)       bohatý rejstřík pozitivních hodnot - jedince s chudým hodnotovým rejstříkem je velmi zranitelný, při ohrození jeho hodnotového systému můze dojít az k tzv. existenciální frustraci, tj. ztrátě smyslu zivota

c)       převazující pocit zivotní spokojenosti - zdůraznění síly pozitivní myslenky

d)       adekvátní sebepojetí - přiměřené sebepojetí a sebehodnocení, důvěra ve své vlastní schopností a jeho sebeúcta

Zdraví je chápáno jen jako nepřítomnost nemoci, nyní se prosazuje pozitivní definování zdraví jako procesu usilování o zdraví, jako určitého kontinua, v rámci něhoz můzeme z velké části sami míru svého zdraví zvysovat nebo snizovat.

Definice:

1. Zdraví jako ideální stav člověka, jako cílový stav v jeho fyzické, psychické, duchovní a společenské dimenzi.

2. Být zdráv, znamená být fit!

3. Zdraví jako zbozí (reklama, komerční cíle zdravotnického, farmaceutického, potravinářského průmyslu a sluzeb.

4. Zdraví jako projev osobní síly, potencionality člověka.

Somatické aspekty zdraví

Dýchání je pravidelné a rytmické při uvolněném a lehkém pohybu hrudního kose.

Organismus vykazuje dobrý tonus. Svaly se mohou lehce pohybovat mezi stavem napětí a uvolnění, bez chronického napětí, popř. ochabnutí. Krevní tlak je normální.

Kůze je teplá a dobře prokrvená. Obličej je zivý a pohyblivý. Hlas je výrazný, ne mechanický. Oči navazují kontakt a jsou zářící.

Orgasmus je také rytmické, bezděčné pulsování, charakterizované uspokojením a pocitem láky k partnerovi.

Psychické aspekty zdraví

Schopnost navázat kontakt s jiným člověkem a sice bez idealizování, projektování nebo jiných skrytých obranných mechanismů. Schopnost rozlisovat mezi opravdovým vztahem a pseudokontaktem a prvního si vázit a kultivovat ho.

Schopnost zadrzovat a vyjadřovat pocity a umět se rozhodnout, kdy je na místě zdrzenlivost nebo vyjádření pocitů.

Osvobození se od strachu, kdyz nehrozí zádné nebezpečí.

Odvaha se zasadit o to, co povazujeme za správné, i kdyz neexistuje určité nebezpečí.

Duchovní aspekty zdraví

Existencionální síly k vypořádání se s zivotními krizemi, aniz by člověk upadal do zoufalství.

Pocit, ze v zivotě jde o proces stále hlubsího respektování svého vlastního srdce i srdce druhého člověka.

Osvobození se od neurotických pocitů vin a schopnost vypořádat se s vlastní odpovědností.

Charakteristika zdravé osobnosti:

q       Dobré poznání skutečnosti, adekvátní vysvětlování událostí, odlisení skutečných poznatků od domněnek, rozlisování podstatného od druhořadého

q       Kladné hodnocení sebe sama, druhých lidí i přírody

q       Schopnost prozívat velkou radost, "vrcholné" okamziky a stavy

q       Dovednost a potřeba být sám, zamyslet se nad zivotem

q       Samostatnost, nezávislost na vlivech zvenčí

q       Kladný vztah a přátelské vztahy k lidem, umění jim pomáhat

q       Tolerance, snásenlivost, demokratičnost k odlisným názorům a způsobu zivota

q       Daleké zivotní cíle, přijetí obecně lidských hodnot

NEURÓZY

Def. 1- je funkční porucha vyssí nervové činnosti, která se projevuje poruchou adaptace na vnějsí prostředí a má řadu příznaků dusevních a tělesných

Def.. 2 - porucha adaptace člověka k jeho okolí, zvlástě společenskému, poruchou nejvyssích regulací a jemných koordinací funkcí somatických a vegetativně viscerálních

Def. 3 - onemocnění vyvolané poruchou CNS, nese s sebou snízenou adaptační schopnost jedince na prostředí, v němz zije

Def. 4 - porucha adaptačních schopností a schopnosti vyrovnat se s náročnými zivotními situacemi

Neurózy dětí a mladistvých

Specifičnost dětských neuróz

a)       základní rozdíl mezi dospělým neurotikem a neurotickým dítětem je ve vztahu k okolnímu světu, zatímco dospělý člověk má ke svému prostředí vztah reciproční, vztah dítěte ke světu dospělých je charakterizován vztahem jednostranné závislosti

b)       rovina prozitková, neurotické symptomy nejsou takovým zdrojem utrpení jako pro dospělé

c)       u dospělých neurotiků plně rozvinutá forma neurózy, u dítěte jeden neba dva chorobné symptomy, poměrně izolované

Příčiny vzniku neuróz u dětí

a)       vrozené faktory (zvýsená senzitivnost, labilit nervové soustavy, tělesné vady)

b)       vývojová fáze (určitá vývojová období přinásející větsí zatízení CNS, např. zhorsená adaptabilita v období puberty)

c)       infekční choroby (kazdá infekční choroba oslabuje nervovou soustavu dítěte)

d)       závadné hygienické podmínky (nedostatek spánku, přetezování)

e)       nevhodná výchova

Projevy dětské neurózy

A.      poruchy denní zivotosprávy:

a)       nechutenství (anorexie), zvlástním případem je "mentální anorexie" (u dívek v pubertě)

b)       bulímie (chorobně zvýsená chuť k jídlu, hltavost)

c)       neurotická zácpa nebo průjem

d)       poruchy usínání a spánku

B.       Tiky (neúčelné, opakované pohyby různých částí těla, hlavně drobných svalových skupin v obličeji a na horních končetinách)

C.       Noční pomočování

D.      Mluvní neurózy

a)       koktavost (násilné zadrzování, pak vyrázení hlásek, slabik, slov)

b)       mutismus (neurotický tlum řečových projevů)

E.       Neurotické návyky

a)       autosimulační (získávání úříjemných pocitů, např. dumlávní prstů apod.)

b)       sebeposkozovací (okusování nehtů, vytrhávání vlasů apod.)

F.       zvýsený sklon k úzkostem, fobiím a depresím (větsinou az v pubertě)

G.       psychomotorický neklid (hlavně v mladsím skolním věku)

Faktory působící na dusevní rovnováhu ve skole

a)       lokalita skoly: méně ve venkovských skolách a v předměstských oblastech, pobyt na čerstvém vzduchu, větsí moznost relaxace a odreagování, blizsí vztah k přírodě apod.

b)       počet záků ve skole: vyssí procento na skolách s počtem záků nad 1000, důvodem je uspořádání denního rezimu (střídavé vyučování, kratsí přestávky, nedostatečná relaxace o přestávkách), mensí individuální přístup

c)       specifické zaměření skoly: vyssí procento ve výběrových třídách ZS (jazykové a sportovní): zvýsené nároky, "neuspět" ve výběrové skole povazují děti a zvlástě jejich rodiče za deklasující, citlivé sestavení rozvrhu hodin

d)       osobnost učitele: učitel jako model dusevně zdravé osobnosti, jako tvůrce zdravých mezilidských vztahů, záci velmi citlivě reagují na nedostatek klid, zastrasování, náladovost ze strany učitele

e)       interpersonální vztahy ve třídě: nepřátelské vztahy mezi záky

Problematika neurotičnosti učitelů

učitel jako pedagogický model dusevně zdravé osobnosti. Harmonický vztah zvlástě mezi emocemi, intelektem a sebepojetím, reaguje pohotově a přiměřeně, řesí vsechny bězné i mimořádné úkoly zivota, pocit tělesné, dusevní a sociální pohody

mezi učiteli je vysoké procento jedinců se zvýsenou tendencí k neurotičnosti

učitelská profese: klade na jedince vysoké nároky, které vedou ke snízení psychické stability

specifické stresory učitelské profese

a)       emocionální únava: hodnocení nejen výkonu člověka, ale i jeho chování

b)       časový stres

c)       konflikt rolí: sloučení role učitelky s rolí manzelky či matky je velice náročné

d)       vnitřní konflikt: mezi emoční a racionální slozkou postoje - druh konfliktu: při hodnocení a klasifikací záků, při rozhovorech s rodiči neprospívajících dětí

e)       svázanost s pracovní problematikou: pracovní problémy zařazuje i o víkendu

f)        nepravidelná pracovní doba: daná rozvrhem hodin