|
 Dalsí část z naseho seriálu o modřínech. Od tohoto dílu se
bude podílet svým obrazovým materiálem pan Albin Painer z rakouského bonsai
klubu - Bonsai Club Tirol. Vsechny vyobrazené bonsaje jsou z jeho sbírky. Na
jeho modřínech je viditelná dlouholetá, pečlivá a trpělivá
práce.
Obrázek: detail samičí sistice modřínu - Larix decidua s
červenými kr 818q164i ycími a zelenými semennými supinami.
Získávání rostlin
|
Rod modřín není druhově
bohatý, proto i nabídka rostlinných druhů není tak pestrá. Pro
pěstitele bonsají je nejvhodnějsí a nejspolehlivějsí nákup
rostlin v bonsai centrech nebo lesních skolkách. Modříny jsou velice
rychle rostoucí dřeviny, a proto někteří pěstitelé
dávají přednost vlastním výpěstkům -semenáčkům.
Firmy, které se specializují na prodej semen, mají ve svých nabídkách
zajímavé druhy, které u nás nejsou komerčně mnozené a ani se
nedovázejí. Okrasná zahradnictví nabízejí základní druhy velice sporadicky.
Zkusenějsí pěstitelé dávají přednost sběru rostlin
přímo z přírody. Mladé rostliny bez větsích problémů
zakořeňují. Starsí jedinci díky rychlému růstu vytváří
zpravidla v nasich podmínkách silné a rovné kmeny, coz nebývá pro
bonsajisty vzdy zajímavé.
|
|
Jiná situace je na horách , kde
modříny vystupují do značných nadmořských výsek a i
poměrně mladé rostliny se utváří v silné a zajímavé
tvary.
Při sběru rostlin ve volné přírodě je rozumné
dobře zvázit, zda má vybraný jedinec takový potenciál, ze stojí za to
vynalozit úsilí na jeho získání a podstoupit riziko uhynutí rostliny.
Mnohdy se stává, ze kdyz si rostlinu přineseme domů a
pečlivě ji prohlédneme, zjistíme ,ze to či ono je chybné a s
nasimi moznostmi a zkusenostmi nejsme schopni objevené chyby korigovat. Ten
kdo má rád stromy, je právě v tomto okamziku zklamaný a začne si
pohrávat s myslenkou, ze ponechání rostliny ve volné přírodě bývá
sťastnějsím řesením.
|
Substráty a přesazování
|
S modříny se setkáváme na místech,
kde je dostatek vláhy. Tyto podmínky budou pro nás vodítkem při
míchání substrátu. Začátečníci zřejmě pouzijí
standartní substrát, který není ideální, ale rostliny v něm
spolehlivě rostou : zahradní zemina, raselina, stěrk ( hrubý
písek) v poměru 2:2:1. Akadama se pro modříny pouzívá pouze
jedna ze slozek do směsí. Modřín zasazený do
"čisté" akadamy můze velice rychle odumřít.
Sterilní substrát nedává moznost rychlé tvorby mykorrhizních hub, které
jsou pro zdárný růst nepostradatelné.
|
|
Modříny přesazujeme nejlépe v
předjaří, kdy se pupeny začínají probouzet. Tato změna
se projevuje nejprve světlejsím probarvováním pupenů.
Modříny můzeme jestě bez rizika přesazovat az do doby,
nez nové jehlice dorostou délky přiblizně 5 mm. Vhodnou
směsí je akadama, raselina, humózní zemina, stěrk ( hrubý písek )
v poměrech 2:1:1:1.
|
Mykorrhizní houby
|
Mykorrhizní symbióza funguje jako
přirozený mechanizmus, který zajisťuje efektivnějsí funkci
kořenového systému. Vztahy mezi rostlinami a půdními houbami
patří k těm nejvýznamnějsím. Mykorrhizi dělíme do tří
skupin, které se vzájemně lisí předevsím ve způsobu, jakým
jsou houbové hyfy napojeny na primární kůru kořene. Větsina
konifer má na svých kořenech ektomykorrhizu. Houbové hyfy vytváří
na povrchu kořenů houbový plásť a pronikají do
mezibuněčných prostor !
|
Klouzek sličný (modřínový )
|
Mykorrhizní symbióza podporuje vyvázený
růst hostitelské dřeviny. Rostlina poskytuje houbě
předevsím cukry a dalsí organické látky. Houba, ve spojení s
kořeny stromů umozňuje větsí absorbční schopnost
kořenů a dále poskytuje rostlině vitamíny, organické i
anorganické látky. Symbiotické houby vytváří na povrchu kořene
plásť, ten vylučuje antibiotické látky, které chrání kořen
před napadením patogeními mikroorganismy. Právě tyto schopnosti
symbiotických hub, jsou pro pěstitele bonsají cenné a velice
potřebné.
|
|
Modřín lze pouzít i pro kategorii
Mame
|
|
