Přehrávače multimédií

Přehrávače multimédií

Hudba a video jsou nasimi nejčastějsími koníčky a počítače v nich jiz dlouho hrají nemalou roli. Jenze výkon a s ním spojená spotřeba počítač& 454c24e #367; roste, jejich provoz není nejtissí a v neposlední řadě pozaduje po obsluze určité znalosti. Navíc spousta domácností vlastní velké televizní obrazovky a kvalitní audio soustavy a je tedy zbytečné přehrávat digitální obsah na počítači s malým displejem a nekvalitními reproduktory. Vzniká tak poptávka po stolních a kapesních přehrávačích, které budou mít jednoduché ovládání a malou spotřebu elektrické energie.

Historie a současnost

Jedním z prvních přehrávačů digitálních multimédií byl přehrávač CDP-101 firmy Sony. Slo o stolní přehrávač hudebních CD a firma ho uvedla na trh v roce 1982. Zřejmě prvním přenosným přístrojem pak byl známý Discman stejné firmy, který byl nástupcem magnetofonového přehrávače Walkman. Ani stolní, ani přenosný přehrávač se navzdory technickému pokroku od současných přístrojů přílis nelisí, patrná je pouze pokročilá miniaturizace a integrace a podpora současných technologií.

Letmým pohledem na trh zjistíme, ze dnes je k dispozici spousta nejrůznějsích zařízení, od stolních přes přenosné az po doslova kapesní. Jde o univerzální zařízení přehrávající zvuk i video v nejrůznějsích formátech z nejůznějsích médií, ale i o zařízení jednoúčelová, s podporou několika nebo třeba jen jediného formátu. Vsechna mají ale jednu vlastnost společnou, jsou to speciální počítačové systémy zkonstruované jen pro jeden konkrétní účel.

Hardwarová realizace

Obsahují speciální procesor nebo soustavu několika jednoúčelových čipů, zvukový a často i grafický systém, programovatelnou paměť s jednoduchým ovládacím softwarem, vnitřní paměť a velmi často i řadič paměti vnějsí, předevsím pro čtení CD a DVD disků, flash pamětí, nebo řadič pevného disku. Vnitřní i vnějsí pamět slouzí pro ulození uzivatelských dat (nastavení přístroje) a předevsím jako úlozné médium pro multimediální obsah. Hardware řesí prakticky kompletní zpracování multimediálního obsahu, od čtení média a jednotlivých souborů na něm, přes dekompresi (a v případě některých formátů i rozsifrování) obsahu az po přidání efektů (např. zpracování prostorového zvuku nebo odstranění prokládání videa) a konečnou reprodukci integrovaným nebo připojeným zvukovým a obrazovým zařízením. Výstupním zařízením je zvukový systém (integrovaný nebo připojený pomocí analogových či digitálních výstupů) a obrazovka (zabudovaná, nebo připojená přes SCART konektor či kompozitní video výstup).

Stolní přehrávače

Stolní přehrávač je určen k zapojení do audio soustavy, případně nabízí i propojení s televizí nebo jinou obrazovkou. V minulosti slo předevsím o DVD a CD-DA (zvukové CD) přehrávače, dnes zvládne větsina stolních přehrávačů reprodukovat i MP3 a dalsí zvukové souborové formáty a několik implementací video kodeku MPEG-4. Řada dnesních stolních přehrávačů v sobě integruje i relativně kvalitní zvukový systém a uzivatel tak kromě samotného přehrávače získává i soustavu několika reproduktorů s dostatečně výkonným zesilovačem. Nejnovějsí přístroje pak obsahují například tzv. tuner a pevný disk nebo DVD rekordér pro záznam televizního vysílání, nebo zprostředkovávají příjem digitálního vysílání normy DVB-T (pozemní) nebo DVB-S (satelitní) na televizi s analogovým tunerem. Vybavením a funkcemi jsou dnesním levnějsím stolním přehrávačům velmi podobná i autorádia.

Obrázek č.5 - Stolní HDD a DVD rekordér

Přenosné přehrávače
Jde předevsím o přenosné přehrávače videa, dokázou ale samozřejmě přehrát i zvukové formáty. Jsou vybaveny LCD displejem o úhlopříčce kolem deseti palců a jako médium, ze kterého čtou data, se pouzívá nejčastěji CD/DVD mechanika a v poslední době i pevný disk. Jsou napájeny z baterií, často je součástí balení například adaptér pro napájení ze zapalovače automobilu.

Obrázek č.6 - Přenosný DVD přehrávač Sony DVP-FX810

Kapesní přehrávače
Kapesní přehrávače jsou nejoblíbenějsím typem přehrávačů a jde zejména o přehrávače hudby, i kdyz uz jsou dostupné i video přehrávače. Často mají jednoduchý pasivní řádkový nebo maticový LCD displej, drazsí modely pak bodový LCD displej o úhlopříčce kolem pěti palců. Displeje pro přehrávání videa jsou aktivní a dokází pracovat s barevnou hloubkou 16 bitů. Při přehrávání zvuku zobrazuje displej informace o přehrávaném souboru, při navigaci pak zobrazují strukturu paměťového média. Dále indikuje stav baterie a slouzí jako zpětná vazba pro uzivatele při konfiguraci přístroje. Větsina těchto přehrávačů jde také připojit k počítači, v drtivé větsině případů přes USB. USB 2.0 větsinou podporují jen přehrávače velkých výrobců nebo drazsí modely.

Obrázek č.7 - kapesní hudební přehrávač Apple iPod