Peníze a monetární politika

Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich drzby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném trhu, diskontní politiky, minimální rezervy). Fungování monetární politiky při regulaci agregátní poptávky.

Komponenty nabídky peněz

Peníze jsou - cokoli, co slouzí jako bězně přijímaný prostředek směny či placení.

Vývoj peněz

Komoditní peníze - peníze jako prostředek směny se historicky nejdříve objevily ve formě komodit (dobytek, olej, víno, měď, zelezo, atd.). Dnes bývá směna statků označována jako barterová směna (probíhá někdy i dnes, kdyz není dostatek penězních prostředků a oběma stranám vyhovuje druhý statek).

Papírové peníze - hlavní důvod byl moznost koupit cokoliv a za své sluzby (komodity) obdrzet peníze dále moznost s uchovat hodnotu pro pozdějsí nákup byly významnými faktory jejich vzniku.

Bankovní peníze - moderní forma navíc p 18218u2023s řipojená určitá fiktivní fyzická forma

Slozky nabídky peněz - penězní agregáty

M1 - mince a papírové oeníze v oběhu, sekové účty

M2 - M1 + termínovaná depozita do určité výse

M3 - M2 + velká termínovaná depozita

L - M3 + určité cenné papíry, zejména státní obligace a krátkodobé pokladniční poukázky

Poptávka po penězích a motivy jejich drzby

Poptávka po penězích je představována mnozstvím peněz v drzbě jednotlivých ekonomických subjektů (domácností, podniků, vlády)

Motiv drzby peněz vychází z penězní funkcí:

prostředek směny (medium of exchange) - peníze zprostředkovávají koupě a prodeje zbozí

zúčtovací jednotka (unit of account) - peníze slouzí k vyjádření cen směňovaných zbozí, k vyjádření pohledávek a závazků

uchovatel hodnoty (store of value) - peníze jsou drzeny jako jedna z forem majetku

Hlavním motivem, proč člověk drzí peníze a ztrácí úrok, je moznost nakupovat různé předměty

Druhy poptávky po penězích

Transakční poptávka (transaction demand) - vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny - jednotlivé subjekty potřebují peníze na bězné nákupy výrobků a sluzeb, podniky na úhradu svých nákladů.

Majetková poptávka (asset demand) - vyplývá z funkce uchovatele hodnoty. Znamená, ze ekonomické subjekty drzí určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku. Formy struktury jsou různé působí celá řada faktorů (výnos, splatnost, riziko, atd.)

Úrok je nákladem na drzbu peněz - budou-li úrokové sazby vysoké, je drzba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesli.

Graf 1: Poptávka po penězích

i - úroková míra

MD

M - peníze

S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá, s poklesem i roste.

Posun křivka je způsoben:

změnou reálného produktu

změnou cenové hladiny

Rostou-li tyto veličiny roste poptávka po penězích, klesají-li klesá poptávka po penězích.

Bankovní sektor a nabídka peněz

Nabídka peněz představuje tvorbu peněz. Papírové peníze a mince jsou zálezitostí státu. Hlavní součástí penězní masy (mnozství peněz v oběhu) jsou vsak depozitní (bankovní) peníze.

Bankovní soustava

Nejčastějsí medel v trzních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví slozené:

Centrální (cedulová) banka

Obchodní banky (univerzální, realitní, investiční - podle druhu systému, někdy ledna licence někdy odděleně různé typy bank)

Jak banky tvoří peníze

Banky akumulují vklady. Z nich čerpají zdroje pro své aktivní obchody (stranou zůstává určité procento rezerv). Tyto vynalozené peníze opět pouzije někdo jiný a pro třetí osobu to jsou opět příjmy, které se mohou ulozit u banky a cyklicky toto pokračuje teoreticky az ke snízení na nulu vlivem vzdy snízení o určité procento. Takto bychom mohli popsat proces Multiplikované expanze bankovních depozit.

Mezi přírůstkem depozitních peněz D a přírůskem rezerv R platí vztah:

1

D =  * R

r

r = míra rezerv

1/r - se nazývá multiplikátor nabídky peněz. Vyjadřuje jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv o jednotku.

Tento proces je jen modelový, v praxi bývá omezen okolnostmi:

Část peněz uniká do oběhu mimo bankovní soustavu, ne vsechny peníze se do banky vracejí v podobě depozit.

Banky mohou udrzovat bankovní rezervy nad stanovenou povinnou minimální výsí.

Graf 2: Tvorba peněz

Penězní základna

Rezervy

obězivo

Depozitní peníze

Nabídka peněz M1

Obězivo spolu s rezervami v centrální bance bývají označovány za penězní základnu neboli "mocné peníze". Na jejich vývoji závisí i vývoj nabídky peněz.

Zobrazení nabídky peněz

Křivka nabídky bývá interpretována jako málo citlivá MS1 na výsí úrokové sazby, nebo jen zcela necitlivá MS2 vůči této veličině.

Graf 3: Nabídka peněz

i MS1 MS2

M

Změna nabídky peněz při dané úrokové sazbě je způsobená změnou monetární politiky centrální banky. Při uskutečňování expanzivní monetární politiky je stimulována tvorba peněz (posun doprava), při restriktivní měnové politice naopak.

Penězní trh

Trh peněz - trh krátkodobých peněz

Trh kapitálu - trh dlouhodobých peněz

Při střetnutí nabídky a poptávky a určení trzní úrokové sazby při určitém mnozství peněz se označuje tato úroková sazba jako - rovnovázná úroková sazba

Graf 4: Změna rovnováhy na penězním trhu

i MS MS

MS´

E´

E E

MD´ E´

MD MD

M

a)       dojde-li k růstu cenové hladiny, vzroste potřeba drzby peněz, vzroste poptávka po penězích a tím i úroková sazba

b)       důsledek stimulování agregátní poptávky centrální bankou poklesem trzní úrokové sazby (politika levných peněz

Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politiky

(operace na volném trhu, diskontní politika, minimální rezervy)

Centrální banka - centrální banka je svrchovaná banka, ve větsině zemí státní, které má specifické cíle a funkce.

Cíle centrální banky

Základním cílem je péče o zdravý měnový vývoj (stabilitu měny), kterou můzeme chápat ve dvou rovinách

vnitřní stabilita měny - stabilita cen v tuzemské měně a její úroveň (vyjadřována mírou inflace)

vnějsí stabilita měny - vývoj měnového kurzu dané měny k zahraničním měnám.

Zprostředkované cíle měnové politiky jsou:

nabídka peněz

úrokové sazby

Funkce centrální banky

emise hotovostního oběziva - jediná banka, která má oprávnění emitovat

funkce banky pro ostatní banky - slouzí ostatním bankám v systému (vklady, půjčky, clearing)

provádění měnové politiky - provádí prostřednictvím nástrojů

funkce banky státu (vlády) - vede účty státu, vystupuje jako agent státu na finančním trhu při emisi, spravuje státní dluh, spravuje měnové rezervy, je poradcem vlády

provádění bankovní regulace a dohledu - stanovuje podmínky pro chod bankovnictví a vykonává nad ním dozor

zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích

Nástroje její monetární politiky

Diskontní sazba - sazba, za kterou centrální banka půjuje bankám některé úvěry (zvýsení znamená zvýsení úrokové sazby a pokles čerpaných úvěrů)

Úvěry centrální banky - úvěry které centrální banky poskytuje bankám. Lisí se technikou poskytování, splatností, úrokovou sazbou a účelem (zvásení objemu úvěrů posk. = zvýsení likviditních rezerv bank = zvýsení objemu poskytovaných úvěrů)

Operace na penězním (volném trhu) - spočívají v obchodech s cennými papíry mezi centrální bankou a bankami. Jejich dopad je jako u úvěrů (nákup cenných papírů od bank = zvýsení likviditních rezerv banky = zvýsení objemu poskytovaných úvěrů)

Povinné minimální rezervy - prostředky, které banky musí udrzovat jako svůj neúročený vklad u centrální banky. Jejich výse je bankám stanovena v relaci k objemu primárních vkladů. (zvýsení sazby povinných rezerv = nutnost k danému objemu vkladů drzet vyssí objem rezerv = snízení objemu poskytovaných úvěrů, zvýsení povinně drzeného objemu prostředků u CB při nezměněném mnozství vkladů)

Konverze a swapy cizích měn - nákup a prodej cizích měn za měnu tuzemskou, termínovaný prodej za předem stanovený měnový kurz

Pravidla likvidity - závazné relace mezi určitými polozkami pasiv a aktiv banky

Úvěrové kontingenty a úrokové limity ­ - úvěrové kontingenty předepisují v absolutním vyjádření maximální objem úvěrů. Úrokové limity předepisují maximální úrokové sazby z úvěrů.

Tyto nástroje bývají děleny na:

Nepřímé nástroje měnové politiky (operace na volném trhu, povinní rezervy, diskontní sazba)

Přímě nástroje měnové politiky (úvěrové limity, kontingenty, dalsí administrativní nástroje)

Fungování monetární politiky při regulaci agregátní poptávky

Jde o keynesiánský přístup reagující na situaci s vysokou cyklickou nezaměstnaností. Zprostředkujícím cílem měnové politiky je v tomto případě úroková sazby.

Vazba mezi nástroji, zprostředkovanými cíly a konečnými cíly má dva stupně:

změna rovnováhy penězního trhu se promítá do vývoje celkových plánovaných výdajů (agr. poptávky)

změna agregátní poptávky v interakci s agregátní nabídkou vede ke změně zaměstnanosti a produktu, cenové hladiny a vnějsí ekonomické pozice

Prví stupeň tohoto procesu je nazýván keynesiánským  transmisním (téz monetárním) mechanismem. Ten je mozno rozdělit do tří kroků:

Centrální banka mění svými nástroji nabídku peněz. K expanzivní politice dochází, kdyz tempo růstu nabídky peněz je vyssí nez tempo růstu poptávky po penězích. K restriktivní politice dochází kdyz je pomalejsí růst nabídky peněz nez roste poptávka po penězích. Účinnost změny nabídky peněz je závislá na tom, jak citlivá bude poptávka po penězích na úrokovou sazbu (při nízké citlivosti vede k velké změně úrokové sazby).

Na změnu úrokové sazby reagují výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. (při vysoké citlivosti doje k výrazné změně celkových výdajů)

Růst uvedených výdajů znamená zároveň růst agregátní poptávky, včetně příslusníého multiplikačního efektu.