Podejte rozbor trhu práce a úrovně zaměstnanosti.

Podejte rozbor trhu práce a úrovně zaměstnanosti.

Trh práce

práci poptávají firmy a nabízejí jí lidé

předpokládáme, ze se firmy řídí maximalizací zisku a lidé maximalizací uzitku

Poptávka po práci

v krátkém období se mění pouze rozsah práce a tím i rozsah produkce (změna produktu a změna práce je jeden problém)

firma maximalizující zisk zvysuje výrobu (a tím poptávku po práci) do té doby, dokud se náklady na 1 jednotku práce nerovnají příjmu z jednotky práce (mezní náklady = mezní příjmy)

v dokonalé konkurenci platí: mezní náklady = cena

mezní náklad je dán jako 17517l113r nominální mzda: mezní produkt práce

P = W / MPN MPN = W / P = reálná mzda

MPN₁ > W/P . firmy zvýsí najímání pracovníků

MPN₂ < W/P . omezení poptávky po práci

křivku mezního produktu práce lze ztotoznit s křivkou poptávky po práci pro jednu firmu

horizontálním součtem vsech poptávek individuálních získáme agregátní poptávku po práci

ND = f (W / P)

Nabídka práce

celkový uzitek závisí na reálném důchodě

velikosti volného času

tyto faktory působí proti sobě (čím více volného času, tím méně důchodu)

reálný důchod W/P N

U₁, U₂, U₃ . indiferenční křivky (kombinace reálného důchodu a volného času, které přinásejí stejný uzitek)

BL . rozpočtové omezení spotřebitele

na U křivkách je člověku jedno, jakou kombinaci zvolí

sklon indiferenční křivky - je dán ochotou, s jakou zaměňuje volný čas za práci

sklon přímky BL - je dán reálnou mzdou W/P

optimum - průsečík přímky BL a indiferenční křivky

míra ochoty = míra schopnosti vyměňovat práci a volný čas

čím větsí reálná mzda, tím jsme ochotni pracovat více

Individuální nabídka práce

substituční efekt - čím vyssí mzda, tím více pracuji

důchodový efekt - čím vyssí mzda, tím více chci práci omezovat

kdyz převází důchodový nad substitučním efektem, křivka nabídky práce je zpětně zakřivená

týká se to pouze individuální nabídky práce

v agregátní nabídce převazuje substituční efekt

horizontálním součtem vsech individuálních nabídek práce bychom dostali agregátní nabídku práce

NS = f (W / P)

Y = f (N, K, .)

ND = f (W / P)

NS = f (W / P)

NS = ND

19. Charakterizujte příčiny nezaměstnanosti, formy a důsledky nezaměstnanosti z keynesiánského a neoklasického hlediska.

Nezaměstnanost

Příčiny nezaměstnanosti

nezaměstnaní jsou lidé z různých příčin

• ztratili zaměstnání
• znovu se ucházejí o zaměstnání
• noví uchazeči
• opoustějí zaměstnání
• nepruznost mezd

Měření nezaměstnanosti

Rozdělení obyvatelstva

ekonomicky aktivní

zaměstnaní

nezaměstnaní

ekonomicky neaktivní

objektivní důvody (studenti, děti, důchodci)

subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat)

nezaměstnanost můzeme vyjadřovat v absolutním počtu nebo jako míru nezaměstnanosti

nezaměstnaní

míra nezaměstnanosti = 

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

definice nezaměstnaného člověka podle ILO

nezaměstnaný ekonomicky aktivní

nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný

musí aktivně hledat práci

je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)

lisí se ne vzdy kteří jsou nezaměstnaní jsou zaregistrováni na úřadu práce

ekonomicky aktivní

míra partipatice = (u nás 70 %)

celkové obyvatelstvo

Formy nezaměstnanosti

(a)   frikční nezaměstnanost

zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně je nezaměstnaný)

existuje vzdy, nelze ji snízit

(b)   strukturální nezaměstnanost

z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci

z hlediska regionálního a odvětvového

(c)    cyklická nezaměstnanost

přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst)

souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky

(d)   sezónní nezaměstnanost

např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve skolství

Trh práce z neoklasického a keynesiánského hlediska

q       trh práce s pruznými mzdami - neoklasici

nominální mzdové sazby a ceny statků jsou dokonale pruzné

růst AD neplánované čerpání zásob růst zaměstnanosti, cen a cenové hladiny růst mezního produktu práce křivka ND se posune nahoru

růst cenové hladiny pokles nabídky práce růst nominálních mzdových sazeb (ve stejném rozsahu jako cenová hladina) nelze zaměstnávat více pracovníků (křivka NS se posune doleva do nového bodu rovnováhy)

q       trh práce s nepruznými mzdami - keynesiánci

nominální mzdová sazba W₁ je fixní

rovnováha E₁ je nahrazena nerovnováhou v rozsahu AB

vzdálenost AB představuje nezaměstnané pracovníky, kteří jsou při dané mzdě ochotni pracovat, ale poptávka po práci je přílis nízká (neexistuje pro ně volné pracovní místo)

po čase dojde k poklesu nominální mzdové sazby na úroveň W₂ (jako důsledek nerovnováhy ND < NS)

reálná mzda i zaměstnanosti se vrátí na předchozí úroveň a trh práce se ustálí v bodě rovnováhy E₂

Důsledky nezaměstnanosti

ekonomické důsledky nezaměstnanosti

ztráta produkce (nevytvoření části produktu) - rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem

je to důsledek cyklické nezaměstnanosti

Okunův zákon

vyjadřuje vztah mezi tempem růstu hrubého domácího produktu a mírou nezaměstnanosti

skutečná nezaměstnanost = přirozená míra nezaměstnanosti u = u*

produkt je na úrovni potenciálního produktu Y = Y* Y/Y* = 1

skutečná nezaměstnanost > přirozená míra nezaměstnanosti u > u*

ekonomika nevyuzívá své potenciální moznosti a Y < Y* Y/Y* < 1

skutečná nezaměstnanost < přirozená míra nezaměstnanosti u < u*

Y > Y* Y/Y* >1

výkyvy Y/Y* souvisí s rozdílem skutečné a přirozené míry nezaměstnanosti:

Y/Y* = 1 + 0,02 (u* - u)

růst reálného HDP převysující  o 2% vede k poklesu míry nezaměstnanosti pouze o 1%

zpozdění reakce míry nezaměstnanosti na růst produktu

sociální dopady nezaměstnanosti

psychické zatízení vyvolané nezaměstnaností - růst nemocnosti, rozpady rodin .

destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy - kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce apod.

radikalizace postizených skupin - politické dopady

20. Charakterizujte vztah mezi nezaměstnaností a inflací (krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka, přirozená míra nezaměstnanosti a hystereze trhu práce).

Phillipsova křivka

vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností

platí pro krátké období

poroste-li inflace, snízí se nezaměstnanost

Etapy Phillipsovy křivky

původní mzdová Phillipsova křivka (PC)

vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti

substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností

SPC . krátkodobá Phillipsova křivka

u* . přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %)

modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)

cenově inflační verze

vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace p

P_t - P_(t-1)

p_t

P_(t-1)

přirozená míra nezaměstnanosti . u* = cca 4%

nizsí nezaměstnanost je mozná jen za cenu zvýsení inflace

rozsířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps)

platí pro dlouhé období

musíme brát v úvahu i očekávání

substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí

Y = Y*

inflace očekávaná = skutečná inflace

Přirozená míra nezaměstnanosti

= taková míra nezaměstnanosti, při níz jsou síly, které působí směrem ke zvysování a snizování cenové a mzdové inflace, vyrovnané

v takovém případě je inflace stálá (nezvysuje se ani se nesnizuje)

= nejnizsí míra nezaměstnanosti, která je udrzitelná (tzn. nejvyssí udrzitelná úroveň zaměstnanosti)

odpovídá vzdy potenciálnímu produktu země

Hystereze trhu práce

= zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou

např. lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtízně a déle, nez je obvyklé

tím se zvysuje frikční nezaměstnanosti, popř. v důsledku snízení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost

21. Podejte rozbor příčin, forem a důsledků inflace a její léčení.

Inflace

= neustálý růst cenové hladiny (agregátní)

je to změna (není to totéz, co vysoká cenová hladina)

Měření inflace

cenová hladina_(t) - cenová hladina_(t-1)

míra inflace =

cenová hladina_(t-1)

měřítkem inflace jsou cenové indexy

cenový deflátor

tzv. Paascheho index

P₁ Q₁ Yn

def_HDP = = P P = . podíl nominálního a reálného důchodu

P₀ Q₁ Yr

P >1 . zvýsení cenové hladiny dojde k inflaci _DP

P < 1 . snízení cenové hladiny dojde k deflaci míra inflace =

P = 1 . nulová změna cen není inflace P

CPI - index spotřebitelských cen

zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zbozí (= spotřební kos - Q₀)

tzv. Laspeyresův index

P₁ Q₀

CPI =

P₀ Q₀

dezinflace = snízení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

Dělení podle míry inflace

mírná inflace - jednotky az desítky %

pádivá inflace - stovky %

hyper inflace - tisíce % - kolaps ekonomiky

Dělení z hlediska příčin inflace

setrvačná (očekávaná) inflace

očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají)

poptávková inflace

= inflace tazená poptávkou (poptávkový sok) - nárůst poptávky bez změny nabídky

příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky)

můze to způsobit

přílis expanzivní fiskální a monetární politika

politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost)

permanentní státní deficit

růst poptávky se projeví v růstu cen

tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snizuje agregátní nabídka

AD P náklady (mzdy) AS

nabídková inflace

= inflace tazená nabídkou (nabídkový sok)

zdroje příčin jsou na straně nabídky

nejdůlezitějsí zdroj na straně nabídky jsou náklady tzv. nákladová inflace

rostou ceny vstupů agregátní nabídka klesá

nákladů AS

snaha zvýsit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze

stagflace = stagnace + inflace

náklady stále rostou, ale produkt stagnuje ekonomický růst je nulový

národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost

slumpflace = pokles + inflace

dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost

náklady rostou

Důsledky inflace

q       mikroekonomické důsledky

důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství)

dopady na alokaci výrobní faktorů

znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dluzníky)

mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i zivotní úroveň)

q       makroekonomické důsledky

v krátkém období

v dlouhém období

Protiinflační politika

restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace

metody léčení inflace

"cold turkey" - výrazné snízení růstu agregátní poptávky (najednou)

gradualistická metoda - cílem je postupné snizování růstu agregátní poptávky