ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Postimpresionismus
- souhrnné označení pro
malířské směry, které v
- vyznačuje se rostoucí diferenciací názorů a uměleckých postupů a společnou snahou dát tvorbě pevnějsí inspirační zdroj a metodu, nez poskytovalo intuitivní zachycení zrakového vjemu impresionistů
- k post-impresionismu řazeni např. P. Cézanne, P. Gauguin, O. Redon, V. van Gogh, H. Toulouse-Lautrec
PAUL GAUGUIN
- seznamuje se s prácemi
impresionistů - Gauguin se účastní jednou soch 20120w2222u ou a sedmi obrazy
Impresionistické výstavy; v dalsích dvou letech se účastní výstav s celkem
třemi sochami a dvaceti plátny, je vsak tvrdě kritizován Renoirem a
Monetem.
- seznamuje se s Van Goghem, se kterým tráví říjen a prosinec roku 1888
v Arles; po tom, co si Van Gogh 24. prosince po vzájemné potyčce
uřezává ucho, se Gauguin vrací zpět do Paříze
- první cestu na Tahiti Gauguin podniká v červnu 1891; do Paříze se
vrací az v roce 1893 po smrti strýce Isidora, který mu zanechává
poměrně velké dědictví
- navstěvován Nabisty v Bretagni
- primitivizující forma chápána jako odkaz antického umění
- Zlutý Kristus
- Odkud přicházíme, kdo jsme, kam jdeme?
VINCENT VAN GOGH
- individualista a samotář
- ve svých obrazech věnuje pozornost
detailům, neobyčejným rysům tváře, rukám a lidským
výrazům, hluboce si uvědomuje problémy světa a společnosti.
- objevuje rozdílné techniky francouzských impresionistů a japonské
grafické listy; v japonském umění nasel cestu k přiblízení symbolu a
barev s novou perspektivou, se svou jemnou přirozeností úplným protikladem
klasických pravidel západního světa
- jeho plátna se stala jasnějsí, atmosféra lehčí a nánosy barvy nebyly v jeho dílech z tohoto období tak výrazné.
- v roce 1888 se Van Gogh uchyluje do
ústraní v Arles; smiřuje se se svým nezastavitelným osudem a
zároveň tak vytřibuje svůj vlastní výrazový svět; jeho
zivot je pln napětí, stejně jako jeho obrazy hýřící jedinečným
rytmem světa, s přírodou jako základní jednotkou hmoty, pulsujícím
pohybem povrchu třpytivých symfonií orchestru barev a linií v silných
symbolických dynamických tazích stětce
- koncem roku 1888 tráví čas v Arles s Gauguinem; po jednom z jejich
prudkých argumentů, téměř jako gesto proti sobě, jako trest
za svoji opozici proti příteli, který utekl před jeho slabou
osobností, si Van Gogh odřezal břitvou ucho, umyl ho a zabalil do
kapesníku, následně ho pak předal vrátnému nevěstince jako dar
pro jednu z prostitutek
- jedinou podporu a útěchu v jeho temném zivotě naplněném
utrpením mu dával bratr Theo
- zmatek, nepokoj a jeho zlomená osobnost poznamenává hluboce jeho obrazy -
kazdý kámen, kazdý lísteček a klas je v jeho obrazech připomenutí
utrpení a zoufalé lidské existence
- mystický symbolismus jeho myslenek obsahuje impulsy k vymámení se z okovu starých konvencí
- jeho plátna jsou naplněna chaosem planet a tězkého ducha, chvěním listů topolu v dynamických pohybech stětce, jako tajemný náznak tragického konce v zivotě plném bolesti a smutku
- smutnou ironií vsak je, ze za Van
Goghova zivota bylo prodáno pouze jediné plátno - Červené víno, a
to pouhý rok před jeho smrtí
- 1890 se zastřelil v osamělých polích u Auvers ranou do prsou
- Jedlíci brambor - "Snazil jsem se vyjádřit, ze tito lidé, pojídající své brambory ve slabém svitu lampy, kopali zem a jedli stejnýma rukama. Vse hovoří o jejich tvrdé práci a o tom, jak si poctivě vydělávají na své jídlo."
- Autoportréty, Loznice umělce v Arles, Cypřise
předchůdce expresionismu
PAUL CÉZANNE 1838 - 1906
- Paul Cézanne se setkal s Pissarem a Monetem v Academie Suisse, kde
společně studovali umění; Monet ho povazoval za jednoho z
největsích umělců doby a Pissaro byl vzdy hrdý na to, ze se s
ním setkal jako první
- nenáviděn Degasem, odmítnut Salónem a odvrzen otcem, Cézanne byl ihned obdivován svými kolegy impresionisty a srdečně mezi ně přijat
- obdivoval Moneta, ale chce zastavit impresionismus a chce umění dát váznost starého umění
- zajímá ho "modulování", obdivoval nové objevy v oblasti barvy a modelování = malovat barvy a tvary nikoli ty, co zná, ale ty, co vidí
- touzil po výrazných, intenzivních barvách - impresionistické obrazy jsou moc neuspořádané, ale na druhé straně se nechce vrátit k akademickému stínování
- byla jedna věc, kterou dokázal obětovat - konvenční "správnost obrysu", vynález lineární perspektivy ho přílis nezajímal = nechtěl vytvářet iluze prostoru, ale pocit trojrozměrnosti a hloubky
- nedělá rozdíl mezi zátisím a
figurou - vnitřní síla prostoru obrazu
- jeho umění bylo počátkem pro nejdůlezitějsí z
uměleckých objevů
- své obrazy maloval základními barvami - jemnou fialovou, odstíny modré, zluté, zelené a sedé; spíse nez aby měnil tóny barev v závislosti na změnách světla a stínu, Cézanne přetvářel barvy samy o sobě
- jeho krajiny byly zjednoduseny do základních geometrických tvarů a vybarveny nečekanými odstíny
- výsledkem jeho snazení pak nebyl obraz, který by věrně zachycoval přírodu, ale dílo, které probouzelo její tóny a objemy skrze hru světel a stínu
- Cézanne přímo kombinoval svou
studii krajinářství s klasickým smyslem pro formu
- oblíbeným předmětem Cézannových obrazů byla hora Mont
Sainte-Victoire - Hora svatého Viktora - poblíz jeho
rodného města Aix-en-Provence; vracel se tam po celou svou kariéru,
malujíce plátna, která byla převratná v tom, jak chápal přírodu kolem
sebe - často malovaná (srovnání s Seniorovou Horou sv. Viktora)
- Zátisí s jablky a pomeranči
- Velké koupající se zeny - 1906
- Cézannovo zjednodusení přírody do geometrických tvarů a jeho ničím neomezené uzití barev později inspirovalo kubismus a fauvismus
POINTILISMUS
- 1880 - pointilismus následoval impresionismus jako poetická hra světla a čistých pastelových barev; stejně jako impresionismus, ani pointilismus nepouzívá linie, barva se vsak nemíchá na paletě - výsledný efekt se tvoří v oku diváka
- místo barevných skvrn jsou na plátna nanáseny body, tečky nebo malé čtverečky jemných barev; obrazy pointilistů působí tak zblízka fascinující detailní slozitostí a zdálky jemnou harmonickou barevností
- pro zachycení jasu a přírody malíři pouzívají čisté barvy, bílá bývá nahrazena sedou a černá tmavě modrou nebo tmavě zelenou
- pointilismus je technikou při
které se kombinací malých teček vytváří obraz; důvod pro zvolení
techniky teček na rozdíl od klasické malby mixází barev je
předcházení tuposti barev vznikající právě jejich smícháním
- pokud jsou dvě barvy jedna vedle druhé oči je spojí v procesu
zvaném "optická mixáz"; pouzívání této techniky namísto fyzického míchání
můze vytvořit ostřejsí obraz
GEORGES SEURAT
zabýval se teoriemi linií, barev a tónů = vědecký přístup - zákonitosti simultánního kontrastu barev - základní barva dává moznost divákovi vnímat doplňkovou barvu - Cirkus
|
