Zateplování domu - III.

Zateplování domu - III.

Dalsí díl seriálu o zateplování domu. Tentokrát o fixaci a vyztuzení zateplovacího systému.

Zajistění hmozdinkami

Nejdříve druhý den po nalepení isolačních desek, kdy lepící tmel je zatvrdlý, se provádí jejich dodatečné zajistění talířovými hmozdinkami. Hmozdinky mají tvar velkého hřebíku s plochou hlavou o průměru 60mm, dřík hmozdinky má průměr 8 nebo 10mm. Osou hmozdinky prochází rozpěra 14114c26o cí trn. Hmozdinka bývá vyrobena z polyethylenu, její trn potom z polyamidu a bývá vyztuzen skelnými vlákny. Pro desky z minerální vlny se pouzívají hmozdinky s trnem z nerezové oceli. Délka hmozdinek se volí podle síly desek a druhu podkladu. Pokud jsme lepili desky na starou omítku, je třeba sílu omítky připočítat. Minimální kotevní hloubka ve zdivu (počítáno bez původní omítky!) je od 35 mm u betonu az po 75 mm u pórobetonu nebo děrovaných cihelných bloků. Platí tedy:

délka hmozdinky = síla isolantu + síla lepidla (5 - 10mm) + síla původní omítky + kotevní hloubka (35 - 75mm).

Vzdy platí, ze čím pevnějsí a kompaktnějsí je nosná zeď, tím kratsí kotevní délku lze volit. Jednotliví výrobci hmozdinek mají různé typy pro různé materiály, v obchodě nám jistě rádi pomohou zvolit správný druh.

Otvory vrtáme vrtákem odpovídajícího průměru a délky. Otvor musí být alespoň o 1cm delsí, nez je hmozdinka a musí být vyvrtán kolmo k podkladu. Z otvoru se odstraní vyvrtaný materiál (vrtačka se vypne az po vytazení vrtáku), zasune se hmozdinka a zarazením rozpěracího trnu se upevní. Hmozdinka nesmí vystupovat nad rovinu desek. Pokud je přílis utopená, přetmelí se lepícím tmelem.

Hmozdinky se umisťují v rozích desek tak, aby přidrzovaly najednou tři desky, tedy v místě styku svislé spáry mezi deskami se spárou vodorovnou. Jedna hmozdinka se dá jestě doprostřed desky. Na nározí budovy, zejména vyssí nebo samostatně stojící, počet hmozdinek zvýsíme. Důlezité je, aby hmozdinky procházely vrstvou lepidla, jinak nám hrozí, ze při zatloukání hmozdinky desku prohneme.

Osetření rohů
Rohy bychom samozřejmě mohli osetřit jenom prostou výztuzovou vrstvou. Toto osetření by bylo funkční, ale nevypadalo by pěkně. Proto se na rohy pouzívají výztuzné listy, které jsou sice maličkost, ale právě tyto maličkosti dělají dokonalou fasádu naseho domu a tedy i nasi vizitku. Listy dáváme nejen na nározí domu, ale i kolem okenních a dveřních otvorů.

Pouzívají se rohy plastové nebo hliníkové, oboje mají po obou stranách nalepený pruh výztuzové tkaniny. Usazují se do lepícího tmelu, který naneseme v dostatečném mnozství na obě strany rohu. Listy se pečlivě domáčknou, srovnají a přebytečný tmel se odstraní hladítkem nebo lzící. Pokud listy napojujeme, ponecháme mezi nimi malou mezeru kvůli dilataci materiálu. Rohy okenních a dveřních otvorů zpevníme diagonálně ulozeným pruhem výztuzové tkaniny.

Výztuzová vrstva
Výztuzová vrstva, která chrání celý systém, se zhotoví z vrstvy tmelu, do kterého je ulozena armovací mřízka (výztuzová tkanina, perlinka) ze skelných vláken s apreturou. Výztuzovou tkaninu pouzíváme kvalitní, o hmotnosti 165g/m2. Osnova by měla i při přiměřeném namáhání drzet pravý úhel s útkem. Na tmelu samotném se nevyplácí přílis setřit, je třeba zvolit materiál, který je po vyzrání dostatečně pevný a pruzný, aby ochránil spodní vrstvy systému za vsech podmínek.

Tmel namícháme podle návodu, necháme asi deset minut odlezet a znovu krátce promícháme. Na povrch desek jej naneseme nerezovým hladítkem v dostatečném mnozství po celé plose. Do čerstvého tmelu hned polozíme výztuznou tkaninu a hladítkem ji zatlačíme do vrstvy tmelu tak, aby byla přiblizně uprostřed vrstvy. Jednotlivé pruhy nebo napojení tkaniny se musí překrývat alespoň o 10 cm, aby bylo zajistěno spojité armování. Nakonec celou plochu jestě začerstva vyrovnáme sirokým nerezovým hladítkem. Pracujeme pečlivě tak, aby nikde, ani v místech která nebudou vidět, nezůstal nezakrytý isolant.

Ostrým technickým nozem odřízneme přečnívající části u soklových list a celou vrstvu necháme vyzrát. I u větsích ploch je třeba pracovat tak, aby se nikde nenapojovalo do zaschlé vrstvy tmelu. Je tedy třeba pracovat na stinné straně fasády, nikdy ne na prudkém letní slunci nebo za silného větru. Pokud je třeba, je dobře zajistit fasádu proti rychlému vysychání plachtami, popřípadě opatrně rosit čistou vodou.

Před dalsí úpravou, tedy nanásení tenkovrstvé strukturované omítky necháme výztuznou vrstvu důkladně vytvrdnout a vyschnout. Finální úprava bude předmětem dalsího pokračování