ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
2. HUDBA ČESKÉ RENESANCE
- asi 1420 - 1620, od husitství po bitvu na Bílé hoře
- 1526: nastupuje habsburská dynastie
- repertoár a rejstřík hudebních druhů se formuje do začátku 15. století v závislosti na myslenkách a bohosluzbě
české reformace
Hudební kultura v 15. století (1420 - 1520)
- husitství vyvolalo bohatou písňovou tvorbu - mnohé písně měly zřetelnou politickou funkci
- patří sem husitské písně: Ktoz sú bozí bojovníci - myslenkově úderná, umělecky vytříbená skladba provázející
vítězné bitvy husitských vojsk; Ó svolenie Konstanské; Povstaň, povstaň, Veliké město pr 757h710h azské - píseň
namířená proti králi Zikmundovi a křizáckému tazení na Prahu; Dietky v hromadu se senděme
- husitské písně se dochovaly v Jistebnickém kancionálu
Společenské poměry: 3 etapy:
1) 2. polovina 15. století - Jagelonská éra - pronikání evropské polyfonie
2) 1. polovina 16. století - nástup habsburků - konfrontace se zpěvem reformační církve
3) 2. polovina 16. století - Rudolfínská éra - domácí hudba
- důsledkem husitským válek je ničení varhan a zpěvníků, protoze husité odmítají polyfonii
- nositelem dění jsou města
slechtické paláce: slechta a inteligence celé Evropy (Spanělé, Italové, Nizozemci)
- Jednota bratrská pokračuje v husitství
- "zpěv obce" - zpívají vsichni a v národním jazyce
- dochází k rozmachu amatérského zpívání v kostele
literátská bratrstva - zpívají na kůru
- bohosluzebný zpěv utrakvistů: vrací se k latině
oblíbené rorátní zpěvy, které vznikaly spojením zpěvů adventní mse a písně
- po celé období reformace se rozvíjí tvorba písně:
latinské písně: starsí předhusitské skladby a nové skladby v menzurálním stylu
autoři byli anonymní, byli to vzdělanci, zpěváci, kantoři, studenti
české duchovní písně
- repertoár utrakvistického jednohlasého zpěvu se dochoval ve zpěvnících:
Franusův kancionál, Litoměřický kancionál
- vzniká novotisk: v Praze první tiskárna, ale jinak se díla stále opisují, protoze tisk je drahý
Znaky hudebního vývoje:
- kostely patřily určitým řádům, stále byly místy hudby
existovaly městské kostely a v nich literátská bratrstva - ta byla slozena z měsťanů ( jen muzi)
- při bohosluzbách zpívají, mají pod svou správou skolu
- podporují vdovy a sirotky po svých členech
- vzniká velký zpěvník, který má velký rozměr a bohatou iluminaci
- literátská bratrstva existují ve vsech velkých městech. Litomysl, Třebechovice, Čáslav
- repertoár: musica choralis: jednohlasý chorál - při bězných vsedních bohosluzbách
musica figuralis: polyfonie, to jsou různá moteta, vícehlasé mse, zpívají se o významných bohosluzbách, svátcích
- zpívají muzi a chlapci z místní skoly
- kazdé literátské bratrstvo má svého regenschori (sbormistra), který komponuje skladby
- z anonymity vystupují první skladatelé
- hudba ve skolách:
- skoly jsou katedrální, partikulární (patří pod městský kostel), kantoři jsou členové lb
- náplň výuky: základ tvoří katechismus =věrouka
hudební výchovu tvoří zpěv, hudební nauka, hra na nástroj
- repertoár jsou polyfonní skladby
- cech hudebníků ve městech: kazdý cech má své regule, uchazeči jsou úředníci
předevsím existují cechy trubačů - hrají na pozouny (pronikavý nástroj)
funkce: hlídky na vězích, ponocní, při pozárech
hrají na různých slavnostech - svatby, pohřby, slavnosti
jsou najímáni na zámky, mají významnou funkci i v kostelech na kůru
- potulní muzikanti hrají za nejnizsí honorář, hrají na bubínek, tamburínu, trubku
- hudba se stává i objektem domácího muzicírování: zpěv s doprovodem loutny nebo klavichordu
- první společenství je kolegium muzikum (něm.), academie (it.)
-jména lidí charakterizují vlastnost člověka, 2. jméno mají z antiky
- slechtické kapely a hudba na zámku:
- slechta si najímá hudebníky k jednorázovým akcím: pistci, trubači, zpěváci, loutnisté
najímá si i hudebníky pro své soukromé bohosluzby
- taneční zábavy a divadlo atp. jsou stále častějsí - rozvíjí se více kulturní zivot
- oproti Evropě je vsak slechtické provozování hudby chudsí
- někteří slechtici mají svou slechtickou kapelu (poddané = amatéry + hudební profesionály)
- kapela Rozmberská v Jizních Čechách 1552 - 1602
Český Krumlov a Třeboň
zanikla v roce 1602, kdy umírá poslední Rozmberk Petr Vok
- Rudolfínská hudba:
- velký rozmach pokazuje umění, Rudolf II. byl velký milovník umění a vědy - Praha se stává centrem Evropy
do Prahy přichází dvorní císařská kapela, která měla za úkol hrát při denní bohosluzbě, účinkovat při světských
slavnostech 1552 - 1612 (umírá Rudolf II.)
- 1594 je vrcholný rok kapely: 28 zpěváků (předevsím Nizozemci)
7 instrumentalistů (předevsím dechy a strunné nástroje)
27 trubačů
- členy byli předevsím Nizozemci a Italové
- kapelníkem byl Nizozemec: Phillip de Monte - přední slavný polyfonik (dále Jacob Regnant)
varhaníkem byl Charles Luithon
- utváří se typ skladby jako hotové dílo zapsané menzurální notací
- církevní hudba:
- liturgická hudba: nejvíce památek, byla nejvíce zapisovaná
- gregoriánský chorál je zapisován do graduálu, antifonářů atp.
Vysehradský kodex, Jistebnický kancionál - zde jsou zapsány husitské písně
- kancionály Jednoty bratrské: písně v čestině (v národním jazyce)
- nazývají se podle působení JB
- pocházejí z 16. století
- Samotulský kancionál (1561), Ivančický kancionál (1564) -> byly spjaté s knězem Janem Blahoslavem -
napsal nejstarsí příručku dochovanou v Čechách - Muzika (1569)
- Luteránské zpěvníky
Literátské kancionály:z písařské dílny J. Táborského - Litomyslský, Čáslavský, Třebenický, Klatovský,
Franusův (Hradec Králové)
- z ciziny k nám přichází polyfonie
- exkluzivní
- polovině 15. století vychází Strahovský sborník
- Speciálník královéhradecký zde je větsina skladeb anonymní - Gontrásek
např. Nás milý svatý Václave (polyfonní úprava)
- v době rolofinské jsou skladby tisknuty
- ty nizozemské polyfonie - u nás J. Despres, Palestrina (známí)
- polyfonní zánry: moteto, mse, cantio, magnificat, zalm, sekvence, hymnus
2. polovina 16. století: památky českých autorů:
- Krystof Harant z Polzic a Bezdruzic: renesanční umělec, působí na hradě Pecka, byl popraven na Stavovském
náměstí
- hodně cestoval, napsal O putování do Jeruzaléma
- komponoval ve stylu J. Desprese
- máme asi 5 památek (moteta, mse - na církevní texty)
- Jiří Rychnovský (1545 - 1616)
- Pavel Spongopaeus Jistebnický (1560 - 1616)
- Jan Trojan Turnovský (Benesovský kancionál)
- světská hudba:
- změna zivotního stylu: pěstování hudby v domácím prostředí
- ansamble
- není tolik zapisována, máme po ní velmi málo památek
- její melodika vychází z církevní hudby
- jsou to skladby pro cechy trubačů: 5hlasé soubory (nejvíce hrají motety, taneční hudbu) - Moteto kokodáč
- varhanní skladby Valerius Otto: původem německý varhaník v Týnském chrámu
- vydal sbírku taneční hudby: Newe Paduanen (gagliarda (rychlá), pavana (pomalá))
- vznikají hudební nástroje: zachovalo se 12 nástrojů Rozmberské kapely - křivý roh, salmaj, přenosné varhany,
klavichord, cembalo, loutna
- vokální hudba slouzila k pobavení - např. hádankový kánon
- vzniká humanistický vícehlas latinský
- označení pochází z antiky - podle antických literárních zánrů: humanistické ódy
- slouzí ke společenským událostem hymna, fanfára
- jsou to strofické homofonní skladby: trochej, jamb a daktyl
- např. Jan Campanus Vodňanský: profesor, poslední rektor Karlovy univerzity
skládal hlavně ódy: Ódy = cyklus - Rorando coeli
Ondřej Chrysoponus Jevíčský: 100 bicinií - Bicinia nova
Jacob Handl-Gallus: (1551 - 1591): zil v Praze, byl varhaník
skládal skladby blízké madrigalu: Moralia, Harmoniae morales
+ psal polyfonní skladby: parodie, komické skladby
Hudba a společnost:
- jen výjimečně se uvazuje o autorství skladeb
- upravují se starsí skladby
- skládají se spís nové texty ke známým melodiím
- skladatelé vystupují v anonymitě, jména skladatelů známe az od Rudolfínské doby
- tato doba nezná skladatele jako svobodnou profesi - skladatel je učitel, hráč, zpěvák - to je jeho hlavní profese
- funkce hudby je uzitná(k bohosluzbám), výjimečně má funkci estetickou (k poslechu)
- reformace s sebou nese asketický postoj k hudbě
- polyfonie je nezádoucí, pěstuje se jednohlas a starý typ hudby
- hudba nemá národnostní rysy, je universální po celé Evropě
|
