Am uitat parola x Creaza cont nou   Home Exploreaza Upload

Makroekonomie a její základní pojmy

Ceha slovaca

ALTE DOCUMENTE ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY Zákeřný Potlouk VĚZ ZASAZENÁ BLESKEM Principy počítačových sítí MUZSKÝ MANIFEST Maso, krev a kost Slysení Grimmauldovo náměstí 12 Psaní na klávesnici počítače vsemi deseti prsty Smrt Praotce

Harmonogram výuky:

Makroekonomie a její základní pojmy

Základní veličiny. Účetnictví národního důchodu

Jednoduchý keynesiánský model určení rovnovázné produkce (důchodu)

Agregátní poptávka, nabídka

Ekonomický růst a hospodářský cyklus

Peníze

Bankovní systém

Otevřená ekonomika. Nezaměstnanost

Inflace

Vnějsí ekonomická rovnováha

Hospodářská politika. Monetární politika

Fiskální politika

Mezinárodní obchod. Účinnost hospodářské politiky

Makroekonomie a její základní p 949w221j ojmy

Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie (OET)

Cíle a nástroje v makroekonomii

Agregátní poptávka, nabídka a potencionální produkt

ad 1.1 - Postavení makroekonomie v rámci OET

Makroekonomie se zabývá chováním ekonomiky jako celku (zabývá se hospodářským cyklem, inflací, nezaměstnaností, platební bilancí)

celek ale nikdy není sumou jednotlivých částí (stadion - stoupne-li si jeden, uvidí lépe, ale pak budou vstávat i ostatní - kdyz budou stát vsichni, uvidí zase stejně spatně)

Předmět makroekonomie:

makroekonomie zkoumá: 1) rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství (vývoj produkce, nezaměstnanosti) 2) historický vývoj dané ekonomiky

3) moznosti ovlivnění hospodářského cyklu

proč zkoumáme makroekonomii?

makroekonomická analýza hospodářského vývoje země (analytici sledují vývoj, na základě teorie vývoj interpretují a určují důsledky)

tvorba ekonomické politiky vlády (ucelení hospodářské-politického programu vlády; analýza vládních návrhů)

makroekonomický výzkum - 3 základní směry: 1. jak vysvětlujeme období vysoké a trvalé nezaměstnanosti

2. jak vysvětlujeme inflaci

3. co určuje ekonomický růst

makroekonomické prognózování

Význam makroekonomie:

Politické, vojenské a sociální osudy mnoha zemí závisejí na jejich hospodářském úspěchu.

můze a má vláda zasahovat do ekonomiky, aby zvýsila její výkonnost? - existují 2 odlisné myslenkové směry, skoly: a) liberální směr - učení fyziokratů, klasický liberalismus, renesance neoklasicismu

b) intervencionistický směr - učení merkantilistů, skoly vycházející z učení Johna Meynarda Keynesse, řízení pomocí plánování

ad a) = klasická skola

"Trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě."

1776 - Adam Smith - Pojednání o podstatě a původu bohatství národů

stát musí vytvářet optimální podmínky pro fungování trhu

A. Smith dále tvrdí, ze: - stát má chránit společnost před násilím a napadením

- stát má chránit kazdého člena společnosti před násilím a útlakem ze strany druhého

- stát má povinnost budovat a udrzovat některé veřejné práce a díla, veřejné instituce, které by nikdy nemohly být budovány a udrzovány v zájmu některého jednotlivce či skupiny

60. léta - monetarismus

ad 2

"Vládní zásahy mohou velmi významně ovlivnit fungování ekonomiky."

1936 - Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz

reakce na vysokou nezaměstnanost, velké nevyuzité zdroje - řesení = zásahy státu do ekonomiky v oblasti ovlivnění nedostatečné koupěschopné poptávky

ad 1.2 - Cíle a nástroje v makroekonomii

makroekonomické cíle:

produkt - objem makroekonomického výstupu se měří hrubým domácím produktem (HDP = GDP = souhrn finální produkce za určité období vyjádřený v penězích); cílem je dosazení vysoké úrovně a rychlé tempo růstu (Japonsko, Svýcarsko - vysoká úroveň, ale pomalý růst (1 % ročně; opak Čína - nízká úroveň, cca 10% růst; ČR někde mezi - cca 5000 /obyv. (západ 20.000 /obyv.)

nezaměstnanost - situace na trhu práce; sledujeme míru nezaměstnanosti (= počet nezaměstnaných / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100); chceme co nejnizsí nezaměstnanost - alespoň na úrovni přirozené nezaměstnanosti

stabilní cenová hladina - vyjadřuje vnitřní rovnováhu, sledujeme míru inflace = i; chceme co nejnizsí
"inflace ničí informace obsazené v cenách"; index spotřebitelských cen - spotřebitelský kos

bilance se zahraničím - rovnováha na vnějsích trzích, cílem je dlouhodobě vyrovnaná platební bilance (bězný účet platební bilance); stabilní měnové kurzy

2 základní cíle:

dosazení cenové stability

podpora zaměstnanosti

pro splnění je ale třeba i hospodářský růst při zachování vnějsí stability

inflace, nezaměstnanost a cenová hladina vzájemně ovlivňují hospodářský cyklus = více či méně pravidelné střídání ekonomické expanze a recese

makroekonomické nástroje:

fiskální (rozpočtová) politika - napojena na veřejné rozpočty, ústřední roli hraje státní rozpočet; ten má část příjmovou (zdaňování ek. subjektů, cla, platby sociálního důchodového zabezpečení) a část výdajovou (důlezitá výse a struktura výdajů)

monetární (měnová) politika - regulace peněz, úvěrů a bankovní soustavy centrální bankou příslusné země (emise nových peněz => ↓ úrokové míry => ↑ objemu úvěrů => ↑ agregátní poptávky => ovlivnění ceny, nezaměstnanosti)

důchodová politika = mzdová a cenová politika; např. kdyz se inflace vymkne kontrole a je třeba stabilizovat ekonomiku - mzdové regulace (cenové stropy, uzávěry - administrativní zásahy)

vnějsí obchodní a měnová politika

a)       vnějsí obchodní politika - regulace toku výrobků a sluzeb přes hranice země - cla, kvóty, .

b)       vnějsí měnová politika - otázka měnových kurzů

liberální směr - preference cenové stability - monetární politika

keynesiánci - pruzné reakce na změny na trhu - fiskální politika

ad 1.3 - Agregátní poptávka, nabídka a potencionální produkt

úroveň výstupu a cenová hladina určeny vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky

AD . výdaje domácností, firem, vlády, zahraničních subjektů = reálný produkt, který by byl poptáván při dané cenové hladině; k posunu dochází působením různých politik (fiskální, .)

AS . vyjadřuje, jak velký reálný produkt jsou firmy ochotny vyrobit při daných cenách

AS LRAS

E

SRAS

P_E

AD

Y₀ Y^* Y^*

- v krátkém období AS mírně rostoucí, v dlouhém období svislá - je na úrovni potenciálního produktu = dlouhodobě udrzitelná úroveň produktu (výstupu), aniz by docházelo k urychlování inflace = úroveň reálného produktu odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti, tj. nezaměstnanosti, při níz je míra inflace stabilní, nevykazuje tendence růstu či poklesu

růst potenciálního produktu je determinován:

a)       tempem růstu vstupů (práce, půda, kapitál)

b)       tempem souhrnné produktivity (růst produktivity práce = reálný produkt / 1 pracovník; růst účinnosti kapitálu = reálný produkt / jednotka kapitálu; pokles materiálové a energetické náročnosti výroby)

	Y*

nabídkový sok - při poklesu nabídky vzdy vzroste cena a poklesne produkce (↑ inflace, ↑ nezaměstnanosti)

změna poptávky - předem nevíme zda při nárůstu poptávky dojde ke zvětsení poptávaného mnozství (při malém zvýsení ceny) nebo ke zvýsení ceny (při malém zvýsení poptávaného mnozství) - zálezí na tvaru nabídkové křivky

Základní veličiny. Účetnictví národního důchodu

Makroekonomický produkt a důchod

Hrubý domácí produkt, metody měření

GDP v trzních cenách, GDP v cenách výrobních faktorů

GDP, čistý domácí produkt

Hrubý národní produkt

Národní, osobní a disponibilní důchod

Měření produktu v čase - GDP reálný, GDP nominální

Čistý ekonomický blahobyt

Problémy mezinárodního srovnávání GDP

ad 2.1 - Makroekonomický produkt a důchod

SNÚ - Systém národních účtů

údaje o objemu výrobků a sluzeb vyrobených v dané zemi je velice důlezitá informace

Stacionární dvousektorový model:

2 sektory - domácnosti a firmy

domácnosti utratí za vyráběné statky veskerý svůj důchod

stacionární = v ekonomice nedochází k investicím

trhy výrobků a sluzeb

 

  . výdaje

 

  . příjmy

tok výrobků a sluzeb

. prodávané výrobky

. nakupované výrobky

F

D

. práce, půda, kapitál

. produkční vstupy

. mzdy, renty, úroky

tok výrobních faktorů

. důchody

trhy výrobních faktorů

sledování fyzického toku - nelze (sčítali bychom jablka a hrusky)

sledování finančních toků - má smysl ( Σ )

sledování fyzického objemu práce, půdy, kapitálu nelze uskutečnit

sledování mezd, rent, úroků - má smysl

Výkon ekonomiky lze měřit jako:

celkový objem výdajů domácností (měříme veličiny typu PRODUKT)

celkový důchod plynoucí domácnostem za sluzby výrobních faktorů (veličiny typu DůCHOD)

Y = C

celkový důchod celkové spotřební

výrobních faktorů výdaje

pozor - rozdíl:

finální produkce X meziprodukty (určeny k dalsímu vstupu do výroby, ne k finální spotřebě)

při měření makroekonomického výstupu nesmíme započítat meziprodukt (počítali bychom tutéz věc dvakrát)

meziprodukt se rozlisuje podle způsobu uzití (např. mouka v domácnosti je finální spotřeba, pro pekaře je to meziprodukt)

Dvousektorová evoluční ekonomika:

v ekonomice dochází k investicím

Y = E (E . agregátní výdaje)

C + S = C + I

S = I

S . část důchodu, která nebyla spotřebována

I . investiční statky (budovy, stroje, . - zde nás nezajímá finanční kapitál)

a)       investice do zásob - změna stavu surovin a materiálu

b)       investice do fixního kapitálu - při výrobě dochází k opotřebení (fyzické a morální) = amortizace

I_G = I_N + I_R I_G . hrubé investice I_N . čisté investice I_R . restituční investice

Třísektorová ekonomika:

+ vláda

2 1.vládní výpůjčky

vládní nákupy výrobků

Y

G = stát (government)

Čtyřsektorová ekonomika:

rezidenti = domácí subjekty (sídlo a registrace v nasí zemi)

	D		F

NX = Ex - Im NX . čistý export Ex . export Im . import

ad 2.2 - GDP, metody měření

HDP = GDP = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za dané časové období (čtvrtletí, rok) vyjádřený v trzních cenách

metody měření makroekonomického výstupu:

výdajová metoda (produktová, spotřební) - GDP měříme jako souhrn celkových výdajů na nákup výrobků a sluzeb, tedy výdajů domácností na spotřebu, firem na investice, vládních nákupů výrobků a sluzeb a čistého exportu

GDP = C + I_G + G + NX

I_G = hrubé (měříme hrubý produkt; I_G = I_N + I_R) domácí soukromé (existují i vládní nákupy) investice

G = vládní nákupy výrobků a sluzeb (odlisené od vládních výdajů = vládní nákupy + transfery;
ale transfery jsou jiz zahrnuty v C)

důchodová metoda (příjmová, nákladová) - měříme tzv. (čistý) domácí důchod jako souhrn důchodů, které obdrzeli vlastníci výrobních faktorů

DI = w + i + r + s + z

DI . domácí důchod (domestic income) w . hrubé mzdy (před zdaněním)

i . čistý úrok (úroky vyplacené - úroky obdrzené) r . renty s . příjmy ze samozaměstnávání z . zisk ( - ztráta)

- zohledníme-li saldo zahraničního obchodu => národní důchod = NI

produktová metoda (odvětvová, výrobní, produkční) - zalozeno na součtu přidaných hodnot (nesystémová)

dřevěné zidle:	vstupy	výstupy	přidaná hodnota
1. dřevorubci
2. pila
3. truhláři
4. obchodníci
				hodnota finální produkce

 

- dopředu eliminuje meziprodukty (zbavíme se problému duplicit)

ad 2.3 - GDP v trzních cenách, GDP v cenách výrobních faktorů

produkt lze vyjádřit: a) v trzních cenách GDP_MP = C + I_G + G + NX (jsou zde obsazeny nepřímé
daně T_N - např. DPH)

b) v cenách výrobních faktorů GDP_FC = w + i + r + s + z + a (amortizace)

GDP_FC + T_N = GDP_MP

vyskytuje-li se GDP bez indexu, povazujeme to za GDP v trzních cenách

měříme-li produktovou metodou, dostaneme GDP v cenách výrobních faktorů

ad 2.4 - Hrubý a čistý domácí produkt

GDP - a (amortizace = I_R) = NDP

GDP_MP = DI + a + T_N

kvantitativní rovnost (tzn. početní, nikoli kvalitativní)

ad 2.5 - Hrubý národní produkt = GNP

GNP = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované výrobními faktory v drzení občanů dané země za dané časové období vyjádřené v trzních cenách

GNP = GDP + NPI NPI . čistý příjem z majetku v zahraničí

GNP . přílis nepouzíváme; nevíme, zda roste aktivita domácích firem či jen zahraničních => častějsí je GDP

je téz tězké zjisťovat majetkovou strukturu daných podniků (akciové podíly)

ad 2.6 - Národní, osobní a disponibilní důchod

GDP_MP

+ NPI

GNP_MP

- a

NNP_MP

- T_N

NNP_FC = NI

NNP_FC = NI (národní důchod)

nerozdělené zisky

daň ze zisku

příspěvky na zdravotní a sociální pojistění

transfery

osobní důchod = PI

osobní daně

(osobní) disponibilní důchod = YD (dvě slozky: spotřeba C + úspory S)

ad 2.7 - Měření produktu v čase, GDP reálný, GDP nominální

dlouhé období - znehodnocení měření z důvodu inflace

nevíme, zda je ↑ GDP způsoben růstem fyzického objemu vyráběné produkce či růstem cen

GDP reálný = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za dané časové období (čtvrtletí, rok) vyjádřený ve stálých cenách = GDP_(SC) GDP_real

GDP nominální = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za dané časové období (čtvrtletí, rok) vyjádřený v bězných cenách = GDP_(BC) GDP_nom

GDP_nom od r. 1990 stále roste

GDP_real do r. 1992 klesal (průběh ekonomické transformace - starý ekonomický řád přestal platit, nový jestě nezačal fungovat); později rostl a od roku 1998 opět klesá

- stálé ceny - zvolené k určitému datu - u nás bereme za základ rok 1994 => v roce 1994 se stálé ceny rovnají bězným => GDP_real = GDP_nom

GDP_real Σ Q₁ * P₀

(agregátní) cenová hladina = vázený průměr cen vsech výrobků a sluzeb vyráběných v ekonomice, kde vahami jsou podíly jednotlivých výrobků a sluzeb na celkovém produktu

index spotřebitelských cen = CPI =

ICD je mnohem sirsí nez CPI (veskeré ceny proti cenám vybraných výrobků - ve spotřebitelském kosi cca 775 reprezentativních vzorků)

ICD . vyjadřuje, kolik by stála produkce roku 1 v cenách roku 0

CPI . vyjadřuje, jaká by byla cena produkce roku 0 v cenách roku 1

ad 2.8 - Čistý ekonomický blahobyt

čistý ekonomický blahobyt = NEW

GDP

± některé aktivity (+ volný čas, sedá ekonomika)

skladba produkce se mění ( i kvalitativně - v GDP se kvalita spatně vyjadřuje)

GDP se dnes povazuje za jediný ukazatel, který měří výkonnost ekonomiky - spatné

jeho vypovídací schopnost je snízena - neobjeví se v něm:

a)       + netrzní produkce (výkony uskutečňované mimo trh - soukromě; např. dlazdice psaní úkolů)

b)       + stínová ekonomika: - černá - nelegální ekonomické aktivity (prostituce, drogy, zbraně - nemělo by
probíhat - z etického důvodu nebereme v úvahu)

- sedá - nezdaněné legální aktivity (pokud jsou v přiměřené míře, stát přílis
nezasahuje)

c)       + volný čas (GDP_ČR < GDP_Korei - oni pracují 6 dní v týdnu => 60 hodin - nikdy je nedohoníme, nejsme ochotni věnovat tolik času práci); mateřská - zena v Německu můze být doma, neboť muzi mají vysoké mzdy, takze si to mohou dovolit; pokud nastane u nás, pak v důsledku ↑ mezd ↓ GDP (více zen půjde na mateřskou -> méně lidí bude pracovat => ↓ produkce)

d)       + kvalita výrobků a sluzeb a) - d) přičítáme ke GDP

e)       - skody na zivotním prostředí - převází veskeré plusy e) odečítáme od GDP

ad 2.9 Problémy mezinárodního srovnávání GDP

převod měn:

a)       směnný kurz - nejméně přesné (vezmeme-li vztah např. s DEM, vyjde něco jiného nez s USD, neboť mají jinou úroveň cenové hladiny - na rozdíl od nás představují v USA výdaje na benzín a jídlo nepatrnou část oproti výdajům na bydlení, zubaře apod.) - ovlivněno jinými faktory

b)      

=

přes směnný kurz máme GDP pod 30 % evropského průměru

přes paritu kupní síly máme přes 60 %

c)       metoda globálních fyzických ukazatelů

(např. spotřeba elektrické energie - v USA je 3x větsí => GDP nebude 3x větsí, ale vícekrát - mají lepsí technologie apod.) - přílis se nelisí od parity kupní síly

d)       systém národních účtů OSN

pokus o metodické sjednocení ekonomických statistik různých zemí

e)       zavedení jednotné měny EURO

Jednoduchý keynesiánský model určení rovnovázné produkce (důchodu)

Charakteristika modelu rovnovázného výstupu

Spotřební funkce, úsporová funkce a agregátní poptávka ve dvousektorové ekonomice

Jednoduchý výdajový multiplikátor

Třísektorový model

ad 3.1 - Charakteristika modelu rovnovázného výstupu

produkt - kolísá kolem produktu potenciálního

hledáme vzájemnou souvislost mezi makroekonomickým výstupem a výdaji

jednoduchý keynesiánský model - předpoklady:

ceny se v uvazovaném čase nemění (fixní cenová hladina)

v ekonomice existuje produkční mezera, tzn. potencionální produkt je větsí nez skutečný

zásoba kapitálu je dostatečná (jsme schopni vyrobit celkovou poptávanou produkci)

nabídka práce je dostatečná (můzeme vyrobit celou produkci - při fixních mzdových sazbách; existuje nedobrovolná nezaměstnanost)

abstrahujeme od hrubých úspor podniků (= opotřebení + nerozdělené zisky)

vsechny ekonomické veličiny vyjádřeny v reálných veličinách (postupně bude odstraněno)

firmy jsou ochotny při daných cenách vyrobit a prodat jakékoliv mnozství produkce

AD

klíčové pojmy: rovnovázný výstup agregátní poptávka

agregátní poptávka = AD = C + I + G + NX

předpoklad: AD nezávisí na objemu důchodů, je stále konstantní (za normálních podmínek je AD na objemu důchodů závislá)

výstup je na své rovnovázné úrovni, kdyz mnozství vyrobeného výstupu je rovno poptávanému mnozství (tzn. to co jsme vyrobili je poptáváno, nikoliv spotřebováno - neboť spotřebováno je vse vyrobené (i zásoby ve skladech se povazují za spotřebu firem pro vlastní potřebu))

AD

150

100 AD

50

50 Y₀=100 150 výstup Y Y₀=100 . rovnovázný stav (při výrobě

méně produktů by byl převis D nad S a

museli bychom zvýsit produkci a naopak)

AD = C + I + G + NX = Y

IU = Y - AD IU . neplánované zásoby

IU ╧ 0

Y = AD

AD určuje úroveň rovnovázného výstupu

v rovnováze platí, ze neplánované zásoby IU = 0

během přizpůsobovacího procesu (zalozeném na neplánovaných změnách zásob) se výstup bude přiblizovat své rovnovázné úrovni

ad 3.2 - Spotřební funkce, úsporová funkce a AD ve dvousektorové ekonomice

2 sektory: domácnosti D a firmy F - neexistuje zde vláda, transfery, daně, zahraniční obchod, .

AD je rostoucí (je závislá na objemu důchodů)

C = f (Y)

C = C + c * Y = keynesiánská funkce spotřeby C > 0 0 < c < 1

C . autonomní spotřeba (její velikost nezávisí na velikosti důchodu - např. nájemné, základní potraviny)

c * Y . indukovaná spotřeba - závisí na objemu důchodu (s růstem důchodu roste)

c = mezní sklon ke spotřebě = MPC = velikost, o kolik vzroste spotřeba, jestlize důchod vzroste o 1 Kč

c = Δ C / Δ Y - v nasem modelu stále konstantní v rozmezí od 0 do 1

průměrný sklon ke spotřebě = APC

APC = C / Y = (C + c * Y) / Y = C / Y + c = C / Y + MPC =>MPC < APC

růst důchodu způsobí, ze APC konverguje k MPC; APC je s rostoucím důchodem klesající

C > Y => APC > 1 AD C = C + c * Y

C = Y => APC = 1

C < Y => APC < 1 c * Y

C

Y

AD A

C

B MPC = AB / BC

APC_C= CX / X0

APC_A= AZ / Z0

0 X Z

AD AD = Y

+ S  C = C + c * Y

C₀

- S

Y₂ Y₀ Y₁ výstup Y Y₀=100 . rovnovázný stav (při výrobě

méně produktů by byl převis D nad S a

museli bychom zvýsit produkci a naopak)

S = Y - C

S = Y - C - c * Y

S = - C + Y - c * Y

S = - C + Y (1 - c)

S = - S + s * Y s = Δ S / Δ Y s. mezní sklon k úsporám (0 < s < 1)

AD AD = Y

S  C = C + c * Y

E

- S

C

Y₂ Y₀ Y₁ výstup Y

AD

S = - S + s * Y

Y₂ S

0 - S Y₀ Y₁ Y

- 5

APS = S / Y = (- S + s * Y) / Y = - S / Y + s  s = MPS MPS > APS; ↑ Y => ↑ APS

Y = C + S  Δ Y = Δ C + Δ S / : 1 / Δ Y

Δ Y = Δ C + Δ S

Δ Y Δ Y Δ Y

1 = c + s => 1 = MPC + MPS

1 = APC + APS . analogie

C = 100 + 0,84

S = 100 + 0,24

AD = C + I I f (Y)

I = Ī

AD = Y

C = C + c * Y

Ī

Ā C

Y

Y₀ Y₁

Rovnovázný důchod a výstup

AD = Ā + c * Y

AD = Y Y₀ = α * Ā

Y - c * Y = Ā Δ Y = α * Δ Ā dána objemem Ā (čím vyssí Ā => tím vyssí Y) a mezním sklonem

Y (1 - c) = Ā ke spotřebě

Y₀ = 1 / (1 - c) * Ā 1 / (1 - c) = α . jednoduchý výdajový multiplikátor

AD = Y

C = C + c * Y

Ī - nejsme-li v E, I neodpovídá S

- v E platí: S = I

Y = AD

Y Y - c = AD - c => S = I

Y₀ Y₁

AD AD = Y

E AD = Ā + c * Y

 C = C + c * Y

I

C

Y₀ Y

+ S

S = - S + s * Y

Ī

I

0 - S Y₀ Y

- S

ad 3.3 - Jednoduchý výdajový multiplikátor

o kolik vzroste Y₀, jestlize Ā vzroste o 1 Kč?

přírůstek výstupů je mnohem vyssí nez přírůstek Ā

př.: - spotřebitelé zvýsí výdaje o 100.000 Kč

předpoklady a) c je konstantní (MPC)

b) volné kapacity (lze vyrobit libovolné mnozství produktů)

Multiplikační procesy

100 (1 + 0,9 + 0,9² + 0,9³ + . + 0,9 ⁿ )

Δ Y = Δ Ā + c * Δ Ā + c² * Δ Ā + . cⁿ * Δ Ā

Δ Y = Δ Ā (1 + c + c² + . cⁿ )

Sn = (1 - cⁿ ) / (1 - c) c < 1; n = ∞ => cⁿ = 0

Sn = 1 / (1 - c) = α - vzrostou-li výdaje o 100 mil. Kč, nás výstup vzroste o

100 mil. * 10 = o 1 miliardu (pro c = 0,9) - vzroste α-krát

Δ Y = Δ Ā * 1 / (1 - c) => ΔY = Δ Ā * α

AD₁ = Ā₁ + c * Y

AD₀ = Ā₀ + c * Y

Δ Ā

Δ Ā < Δ Y

Y₀ ΔY Y₁

I₁

Δ Ī 100 mil. Kč

I₀

0 Y

Y₀ Y₁ Y₂

- S Δ Y

Δ Y

Paradox spořivosti

hospodářský růst závisí na investicích

? povedou vyssí úspory k vyssím efektům ?

Keynes: " Pokousí-li se lidé více spořit, nevede to ke zvýsení úspor v ekonomice jako celku."

chování celku není sumou chování jednotlivců

S´

S = - S + s * Y

+ S I ↑ S => ↓ AD

0 Y₀´ Y₀ Y - je-li důchod malý, S jsou záporné; s ↑ Y rostou i S

- posun úsporové fce => spoříme více při kazdé úrovni

- S důchodu, ale dojde i ke snízení rovnovázné produkce

Keynes klasikové

- AS je elastická (existuje produkční mezera); - AS je neelastická (↑ S => ↓ AD => ↓ cenové hladiny

pokud je ekonomika v recesi, úspory ji jestě při nezměněném důchodu => můze vést k větsímu efektu

prohloubí (měli bychom odlozit stimulaci na

dobu, kdy na tom budeme lépe

AD´ AD AS

AS

AD

AD´

ad 3. 4 - Třísektorový model

AD = C + I + G G . stát (daně - transfery)

YD = Y + TR - TA

TA = TA + t * Y

TA

t * Y . indukované daně (závislé na Y); t = sazba důchodové daně

TA . autonomní daně - stejné bez ohledu na nás důchod

Y

TA / Y = ( TA + t * Y ) / Y = TA / Y + t - pro vyssí objemy důchodu se daňová zátěz snizuje (poměr
klesá)

C f (Y)

C = f (YD)

C = C + c * YD

C = C + c * (Y + TR - TA)

C = C + c * (Y + TR - TA - t * Y)

I = Ī

G = G = G_(a) autonomní

TR = TR = TR_(a)

C = C + c*Y + c*TR - c*TA - c*t*Y

AD = C + c*Y + c*TR - c*TA - c*t*Y + Ī + G

AD = Ā + c (1 - t) Y

AD = Y => Y = Ā + c (1 - t) Y

Y₀ = 1 / - c (1 - t) * Ā

- c (1 - t) . jednoduchý výdajový multiplikátor (za předpokladu existence důchodové daně t > 0)

(α = 1 / (1-c) - je-li t > 0, pak α > α )

jednoduchý výdajový multiplikátor má nizsí multiplikační účinky, protoze zde jsou úniky do daní (=> sklon AD bude nizsí)

AD = Y

AD = Ā_III + c (1 - t) Y Ā_III = C + Ī + G + c * TR - c * TA

AD

AD = Ā_II + c * Y Ā_II = C + Ī

AD začíná výse (G .) a má nizsí sklon

Ā = G + Ī

c = 0,8 . z kazdé vydělané koruny dáme 80 haléřů na spotřebu

t = 0,25 . z kazdé koruny odvedeme jestě 25 haléřů daň

a) t = 0 Δ Y = α * Δ Ā (Δ Ī = 100)

α = 1 / (1 - c) = 1 / (1 - 0,8) = 5

Δ Y = 500

b) Δ Y = α * Δ A

α = 1 / 1 - c (1 - t)

Δ Y = 250

α > α dochází k únikům do daní

dvousektorová ekonomika třísektorová ekonomika

Y = C + I Y = C + I + G

Y = C + S Y = C + S + TA - TR

C + I = C + S C + I + G = C + S + TA - TR

I = S I + G = S + TA - TR

I + G . celkové plánované nespotřební výdaje; injekce stimulující růst produkce

S + TA - TR . celkové úniky = část důchodu, která není vynalozena na spotřebu

↑ neplánovaných výdajů => I + G > S + NT => ↑ úspor, ↑ čistých daní (přizpůsobovací procesy)

G + TR . celkové vládní výdaje

TA . vládní příjmy

BS . saldo rozpočtu BS = TA - (G + TR)

BS > 0  BS = 0 => TA = G + TR (vyrovnaný rozpočet) BS < 0

I + G = S + (TA - TR)

S = I + [(G + TR) - TA]

+ BS < 0 . deficitní vládní rozpočet - deficit financován úsporami domácností => ↓ investic

0 S = I G = NT

- BS > 0 S > I G < NT

zdroje pro financování investic

I = S + [TA - (G + TR)]

kategorie změn Y₀ = 1 / [1 - c * (1 - t)] * Ā Ā = C_(a) + Ī + G_(a) + c * TR_(a) - c * TA_(a)

Y₀ = α * Ā_III

ΔY = α * Δ Ā

vláda zvýsí vládní nákupy:

Δ Y = α * Δ G_(a)

α = Δ Y / Δ G_(a) α_G(a) = α_Ī = α_C(a) = α = 1 / 1 - c * (1 - t)

multiplikátor vládních výdajů

Δ Y = α * c * Δ TR_(a)

Δ Y / Δ TR_(a) = α * c α_TR(a) = c / 1 - c * (1 - t)] . multiplikátor autonomních transferů

α_TR(a) = α * c

α_TR má nizsí účinnost (je zde mezní sklon ke spotřebě c => lidé něco uspoří)

Δ Y = - α * c * Δ TA_(a)

Δ Y / Δ TA_(a) = - α * c α_TA(a) = - c / 1 - c * (1 - t)] . multiplikátor autonomních daní

V třísektorovém modelu je úroveň rovnovázné produkce tím vyssí, čím vyssí jsou autonomní úspory S_(a) , autonomní investice Ī, autonomní vládní nákupy G_(a) , autonomní transfery TR_(a) a čím nizsí jsou autonomní daně TA_(a) , a dále čím vyssí je mezní sklon ke spotřebě c a čím nizsí je sazba důchodové daně t.

Agregátní poptávka, agregátní nabídka

Agregátní poptávka

Agregátní nabídka v krátkém období

Agregátní nabídka v dlouhém období, přirozená míra nezaměstnanosti, potencionální produkt

Agregátní nabídka v podmínkách pruzných mezd

AD reprezentuje celkové výdaje v ekonomice, tzn. výdaje domácností na spotřebu, výdaje firem na soukromé investice, výdaje státu .

AD = reálný produkt, který by byl poptáván při různých úrovních cenové hladiny

AS vyjadřuje, jak velký reálný produkt jsou firmy ochotny vyrobit a prodat při různých úrovních cenové hladiny

v krátkém období - mírně rostoucí

v dlouhém období - závisí na kapacitě dané ekonomiky

cenová hladina je proměnlivá

rovnovázná cenová hladina - výrobní faktory jsou plně vyuzívány

Y = takový objem produkce, kdy při určité cenové hladině mnozství nabízených výrobků a sluzeb přesně odpovídá poptávanému mnozství

ad 4.1 - Agregátní poptávka

AD = C + I + G + NX

C . spotřeba . primárně určena disponibilním důchodem (↑ YD => ↑ C . tendence více utrácet - při dané cenové hladině)

je určena nejen důchodem současným, ale i minulým a odhadovaným důchodem budoucím - spotřebitelé sledují dlouhodobé trendy -> teorie permanentního důchodu a teorie zivotního cyklu

bohatství . stavová veličina; ovlivňuje spotřebu

I . investice . závislé na příjmech, nákladech a očekávání

příjmy - pokud firma dokáze prodat dodatečně vyrobený vstup

náklady - dlouhodobá účinnost

očekávání

G . vládní nákupy .dáno přímým rozhodnutím vlády (nákup letadel, sluzeb učitelů, soudců, .)

NX . čistý export . EXPORT - IMPORT

import . silně ovlivněn úrovní důchodu, poměrem domácích a zahraničních cen, měnovým kurzem

export . ovlivněn zahraničním důchodem, poměrem domácích a zahraničních cen a měnovým kurzem

C I G NX

AD

AD jsou plánované výdaje

mezi cenovou hladinou a agregátními výdaji je nepřímá úměra

srovnání poptávkové křivky v mikroekonomii (D po jednom výrobku) a v makroekonomii (= AD = D po vsech výrobcích a sluzbách):

v mikroekonomii je klesající tvar determinován substitučním a důchodovým efektem, v makroekonomii ale tyto efekty nepůsobí, neprojevují se

substituční efekt - v mikroekonomii např. ↑ ceny Gambrinusu vyvolá přeorientování na substitut (Primus) X ale v makroekonomii při ↑ cenové hladiny není kam utéci, kam se přeorientovat

důchodový efekt - v mikroekonomii si při ↑ důchodu můzeme koupit více (při stejných cenách), ale v makroekonomii ↑ důchodů znamená ↑ nákladů firem => ↑ cenové hladiny - můzeme si koupit to samé (máme vyssí důchod, ale ceny jsou také vyssí)

na tvar agregátní poptávkové křivky má vliv:

efekt reálných penězních zůstatků, neboli tzv. PIGOUůV EFEKT (A. C. PIGOU) - domácnosti drzí část své hotovosti ve formě peněz, zůstatků v penězence či na BÚ

nominální hodnota je fixní, ale reálná hodnota je proměnlivá (závisí na vývoji cenové hladiny -> při ↓ cenové hladiny roste reálná hodnota penězních zůstatků a naopak

efekt reálných penězních zůstatků říká, ze čím je mnozství reálných peněz větsí, tím je mnozství poptávaného reálného produktu větsí a naopak

efekt reálné úrokové sazby, tzv. Keynesův efekt úrokových měr

týká se výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokových sazeb (jedná se o změnu mnozství spotřebovaného zbozí dnes za změnu mnozství zbozí spotřebovávaného v budoucnu)

- ↓ cenové hladiny => ↑ reálného mnozství peněz => a) jsem ochoten více půjčovat

b) jsem méně ochoten půjčovat si

=> ↓ reálných úrokových sazeb => to přiláká firmy, které více investují = vyssí výdaje na investiční statky => ↑ reálného produktu

MUNDELL - FLEMINGůV efekt měnového kurzu, neboli efekt mezinárodního obchodu

↓ cenové hladiny => ↓ domácí úrokové míry => budeme investovat v zahraničí => ↑ nabídka korun a tím dojde k reálnému znehodnocení koruny (vůči zahraničním měnám) => domácí výrobky budou lacinějsí => ↑ exportu (↑ NX)

působením těchto 3 efektů dochází k pohybu bodu po křivce agregátní poptávky

Faktory působící na změnu křivky agregátní poptávky:

(posuny křivky AD jsou dány změnami faktorů C, I, G a NX)

změna nominální penězní zásoby (↑ peněz v oběhu => ↓ úrokových měr => ↑ investic, ↑ spotřeby) => ↑ AD

změny YD (vyvolaná změnou výse daní, SZP, .)

změna bohatství (↑ bohatství => více utrácíme)

růst počtu obyvatel

změna očekávané míry inflace (budou reagovat vsichni - C domácností, I i G)

změna daňového zatízení firem

změna úrokových sazeb

hospodářský růst v zahraničí, s tím souvisí změna nominálního měnového kurzu

ad 4.2 - Agregátní nabídka v krátkém období

= nejkontroverznějsí téma makroekonomie

srovnání nabídkové křivky v mikro a v makroekonomii:

- v mikroekonomii je křivka S rostoucí, neboť ↑ ceny výrobního substitutu znamená přesun výrobních faktorů na výrobu tohoto substitutu X ale v makroekonomii není co přesouvat, neboť ↑ cenové hladiny znamená růst cen vsech výrobků v dané ekonomice

AS v krátkém období má rostoucí tvar - přímá úměra

Keynesovská teorie strnulých cen (AS při stabilních (fixních, strnulých) mzdách) - mzdy jsou fixní z důvodu kolektivních smluv, zásahů odborů a z důvodu vysokých nákladů na změnu mzdového systému

ceny výrobků stanovovány přirázkou ke mzdovým nákladům (přirázka zahrnuje vsechny ostatní náklady)

časové období je krátké (SR) . krátkodobá nabídková křivka = SRAS

a)       předpoklad: v ekonomice existuje velké mnozství nevyuzitých výrobních faktorů (velká nezaměstnanost)

	P

AD₁ => AD₂ . produkt se stává nerovnovázným -> dochází k čerpání zásob, výrobci začínají vyrábět více cenová hladina ovlivněna vývojem jednotkových N:

vývojem mzdových sazeb (nominálních mezd - fixní)

vývojem fyzického mnozství inputů, vstupů - do výroby zapojeny nevyuzité kapitálové statky

s rostoucí zaměstnaností budou mzdové sazby stále fixní => stabilní cenová hladina

(dokonale elastická nabídka - hovoříme o extrémní keynesově verzi)

b)       dalsí růst AD do AD₃

fixní kapitál plně vyuzit, přijímáme dalsí zdroje => ↓ mezní produktivity práce (začíná působit zákon klesajících výnosů => ↑ mzdových nákladů (při fixních mzdách) a růst přirázky => ↑ cenové hladiny => AS má rostoucí tvar

v AD₃ jiz zapojeny vsechny zdroje

c)       dalsí růst AD vyvolá pouze růst cenové hladiny

1. asymetrie chování AS - přechod z dokonale elastické nabídky na dokonale neelastickou je velice náhlý

- pohyb AD ovlivňuje jak cenovou hladinu, tak produkt

nová klasická teorie mylného chápání - M. Friedman, Robert Lucas

subjekty mylně chápou situaci (růst cenové hladiny např. o 10 % . vzrostou ceny automobilů - firma se domnívá, ze doslo k růstu jen jejích cen => ↑ objemu výroby; az později zjistí, ze roste cena vsech výrobků)

vyssí cenová hladina způsobuje mylné vnímání reálných cen

krátkodobá makroekonomická rovnováha:

rovnovázná úroveň produktu = taková úroveň produktu, při níz se mnozství výrobků a sluzeb nabízených firmami rovná mnozství poptávanému při dané cenové hladině, tj. při AD = AS

rovnovázná cenová hladina = P₀

rovnovázný produkt = Y₀

Faktory způsobující posuny křivky krátkodobé AS - nabídkové soky:

změna ceny pracovní síly (růst nominální mzdy)

↑ ceny surovin na světových trzích => ↓ AS

↑ daní podniků > ↓ AS

změny v produktivitě výrobních faktorů, kvalifikaci, změny úrodnosti půdy, .

přirozený úbytek, přírůstek obyvatelstva, příliv dělníků ze zahraničí

ad 4. 3 - Agregátní nabídka v dlouhém období, přirozená míra nezaměstnanosti, potencionální produkt

mzdy odlisené od období krátkého

↑ AD (↑ cenové hladiny) při fixních mzdových sazbách => ↓ reálných mezd => ↓ nabízeného mnozství práce (S práce je nedostatečná - na trhu práce vzniká nerovnováha)

strnulost nominálních mezd působí pouze krátkodobě

odstranění nerovnosti na trhu práce přes růst nominálních sazeb => ↑ N => ↓ SRAS => ↑ cenové hladiny při poklesu produktu na Y₀

ních mezd je přílis malý - a na trhu práce jestě není E

			SRAS

ekonomika je za potenciálním produktem produkční mezera (skut. produkt < potenciální) - nezaměstna -

=> inflační mezera nost > přirozená míra nezaměstnanosti (velká nezaměstnanost

=> tlaky na mzdy směrem dolů); při ↓ mezd ↑ SRAS´

- stav zaměstnanosti při rovnováze na trzích práce představuje v tomto modelu tzv. plnou zaměstnanost L*, neboli přirozenou míru nezaměstnanosti U* a produkt vytvořený při L* se nazývá potencionální produkt (produkt vytvořený při jakékoliv jiné míře nezaměstnanosti se nazývá skutečný); krátkodobě se produkt můze pohybovat nad i pod úrovní potenciálního produktu - dlouhodobě je na úrovni potenciálního produktu při L*

Makroekonomická rovnováha v dlouhém období souvisí s plnou zaměstnaností

Δ nominálních sazeb na trhu práce => pomalejsí reakce)

2. asymetrie ve vývoji AS

mzdy strnulé směrem dolů:

trh práce není aukční, ale administrativní

odbory -> dlouhodobé kolektivní smlouvy

junioři x senioři ve firmě (dlouholetí zaměstnanci více zádání)

hysterze na trhu práce (mzdy ovlivněny insidery)

předčasný odchod do důchodu

nabídkové soky

			LRAS

poptávkové soky

poptávkový sok - roste úroveň produkce krátkodobě, při dosazení stejné úrovně produkce vyrábíme při vyssích cenách

ad 4.4 - Agregátní nabídka v podmínkách pruzných mezd

vycházíme z ↑ AD => ↑ neplánovaných zásob firem => ↑ zaměstnanosti => ↑ N (↓ produktivity) => ↑ cenové hladiny

změna nominálních mezd je okamzitá => okamzitý pokles zaměstnanosti; jsou-li tyto procesy dostatečně rychlé, Y* a L* se téměř nemění

klasický model - mzdové sazby jsou flexibilní; krátké období je tak krátké, ze ho můzeme zanedbat =>
SR = LR (není zádný rozdíl), AS je dokonale neelastická (↑ AD má vliv pouze na změnu nominálních mezd, nikoliv na reálný produkt)

keynesiánci - ceny a mzdy nejsou dostatečně pruzné (jsou-li pod Y*, je třeba zvýsit AD (podpora v nezaměstnanosti)

různé hospodářské implikace

pohybem LRAS se zabývá teorie ekonomického růstu

pohybem skutečného produktu kolem Y* se zabývá teorie hospodářských cyklů

změna produktu ovlivněna zaměstnaností

změnou cenové hladiny se zabývá teorie inflace

pohyby S a D křivek vyvolány různými opatřeními různých politik

5. Ekonomický růst a hospodářský cyklus

Pojetí ekonomického růstu

Mezinárodní srovnávání

Zdroje ekonomického růstu

Modely ekonomického růstu

Teorie hospodářského cyklu

Fáze hospodářského cyklu

Příčiny hospodářských cyklů

ad 5.1 - Pojetí ekonomického růstu

ekonomický růst (pokles) = růst (pokles) potencionálního produktu ekonomiky v čase (ne skutečného)

ekonomický rozvoj = ekonomický růst + růst zivotní úrovně, kvality (blahobyt obyvatelstva)

Y

potencionální produkt (nastává na úrovni plné PPF (100% vyuzití zdrojů)

zaměstnanosti - nejsou inflační tlaky na ↑ mezd)

krátkodobé změny - ↑ je vystřídán poklesem

dlouhodobé změny - spojeny se změnou produkčních mozností dané ekonomiky

kvantitativní zjistění potenciálního produktu:

existuje-li přirozená zaměstnanost => skutečný Y se blízí Y*

aplikace OKUNOVA zákona

sledování dlouhodobého vývoje Y*

sledování vyuzívání výrobních kapacit

Y = Y_t - Y_t-1 > 0

koeficient růstu r = Y_t / Y_t-1 * 100 (v %)

tempo růstu g = (Y_t - Y_t-1) / Y_t-1 * 100 (v %)

tempo růstu reálného produktu g_nom = g_real +

tempo růstu cenové hladiny = - souvisí s inflací

Y_{t + n} . velikost produktu v roce n

Y₁₀ = Y₀ * (1 + 2 / 100)¹⁰ = 5550 * 1,02¹⁰ . velikost produktu po 10 letech

GDP . ekonomická síla

GDP/obyv. . ekonomická úroveň

(EKONOM 8/99: 1. místo Lucembursko (40.000 USD/obyv. dle měnového kurzu, 32.000 USD/obyv. dle parity kupní síly), dále Svýcarsko, USA, Německo, Rakousko, Austrálie, Slovinsko, ČR 5.500 USD/obyv., 12.500 USD/obyv. dle parity kupní síly)

kapitálová vybavenost na 1 obyvatele =

ad 5.3 - Zdroje ekonomického růstu

1. lidské zdroje: mnozství práce

kvalifikace

2. přírodní zdroje  mnozství půdy

mnozství přírodních zdrojů

kvalita zdrojů

3. kapitálové statky stroje, budovy, zařízení

technická úroveň

A - kvantitativní zdroje růstu - zabývá se kvanty lidských, přírodních zdrojů a kapitálových statků => tzv. extenzivní růst

B - kvalitativní zdroje růstu - týká se zvysování kvalifikace, zkvalitnění přírodních zdrojů a kapitálových statků (rozvoj technologií, informačního vybavení, změna organizačních struktur) => intenzivní růst

ad B = produktivita výrobních faktorů roste, jestlize při stejném mnozství vyrobíme více

multifaktorová produktivita = celková produktivita vsech výrobních faktorů

v realitě kombinace vseho

kvantifikací podílu zdrojů na růstu se zabývá růstové účetnictví:

růst kapitálu 25 % růstu Y*

růst práce 75 % růstu Y*

růst Y v % = 1/4 růstu K v % a 3/4 růstu L v % [viz Helísek]

Př.: Roční přírůstek K je 3%, přírůstek práce je 2 %. Jak velký byl skutečný ekonomický růst?

ΔY / Y = 0,03 * 0,25 + 0,02 * 0,75

ΔY / Y = 0,0225 => 2,25 %

Celkový ekonomický růst činil dle výpočtu 2,25 %.

! Ve skutečnosti ale činil 3,5 % !?

K .tempo růstu multifaktorové produktivity (kapa)

2,25 % . kvantitativní změny (65 %)

1,25 % . kvalitativní změny (35 %)

přírůstek na 1 obyvatele

tempo růstu prohlubování kapitálu

3,5 % - 2 % = 0,25 * (3 % - 2 %) + K

1,5 % = 0,25 % - K

K = 1,25 %

průměrný roční přírůstek produktu byl způsoben ze 17 % prohlubováním kapitálu a z 83 % k němu přispěl technologický pokrok

Bariéry ekonomického růstu

- ekonomický růst zálezí na: a) tempu růstu prohlubování kapitálu (vybavenost obyvatelstva kapitálem)

b) technologických změnách

vývoj obyvatelstva - demografický vývoj (vysoká míra porodnosti, nízká míra úmrtnosti)

nedostatečná zásoba kapitálových statků, kterými země disponuje (státu chybí úspory, které by se přeměňovaly na investice; bludný kruh (nízká produkt => nízké úspory, úniky do zahraničí => nízký produkt)

nízká kvalifikace pracovní síly (únik "mozků" do zahraničí)

nedostatečný institucionální rámec

ad 5.6 - Fáze hospodářského cyklu

ad 5.7 - Příčiny hospodářských cyklů

vnějsí - nabídkové a poptávkové soky (vyvolané vládními výdaji na zbrojení, výkyvy cen v oblasti finančních aktiv, změnami cen surovin) - závisí na politických a hospodářských zásazích

vnitřní - akcelerační a multiplikační procesy

akcelerační princip je zalozen na vztahu mezi objemem vytvářené produkce a stavem kapitálu (pro jednoduchost bereme v úvahu jen fixní kapitál - stroje, .)

koeficient kapitálové náročnosti

K / Y = 2 => pro ↑ produkce o 100 je třeba ↑ vybavenosti kapitálem o 200 (dvojnásobně)

↑ investic vede přes multiplikátor k ↑ produkce, ↑ produkce vede přes akcelerátor k ↑ investic . az do doby, kdy produkce narazí na úroveň potenciálního produktu Y*

=> multiplikátor se pak změní na záporný a z akcelerátoru se stává decelerátor (↓ produktu přes decelerátor vede k ↓ investic, ↓ investic vede přes záporný multiplikátor k ↓ produkce .)

I = Q * ΔY + I_R

stabilní ekonomika - sok => ↑ investic => nekonečné cykly

6. Peníze

Vývoj a formy peněz

Poptávka po penězích

ad 6.1 - Vývoj a formy peněz

funkcionální definice peněz

= zvlástní druh aktiv, které můzeme pouzít jako prostředku k uskutečnění plateb

Mankiw

= soubor aktiv v ekonomice, jez lidé pravidelně pouzívají k nákupu zbozí a sluzeb

empirická definice peněz

= vybrané polozky, které jsou monetárními institucemi povazovány za nejvíce uzitečné ve snaze ovlivnit ekonomickou aktivitu

= vseobecně přijímaný prostředek směny

Funkce peněz:

jako prostředek směny

jako účetní (zúčtovací) jednotka

jako uchovatel bohatství

jako prostředek odlozené platby

jako prostředek kontroly úrovně ekonomické aktivity

ad 1 - historické formy peněz:

zbozové (komoditní) peníze (kozesiny, musle, .) - nevýhodou spatná dělitelnost, skladovatelnost a trvanlivost

peníze ve formě drahých kovů (zlato, stříbro), 7. - 6. stol. př. n. l.

papírové peníze = bankovky - v 17. stol., částečně kryty zlatem (zlatý standart)

mince, bankovky, bankovní peníze (depozitní)

ad 2 - účetní jednotka je teoreticky obecnou mírou, ve které jsou vyjádřeny relativní hodnoty směňovaného zbozí

vyjadřování cen pomocí peněz je velice rychlé a jednoduché

ad 3 - čím sirsí pojetí peněz, tím mensí je jejich likvidita (= pohotovost k platebním operacím)

likvidní aktivum je takové, které lze rychle a bez velkých ztrát přeměnit v prostředek směny - peníze

nejlikvidnějsí aktiva:

hotovostní peníze = obězivo (currency), depozita

zůstatky na bězných účtech

zůstatky na termínovaných účtech

cenné papíry

pozemky a fyzický kapitál

lidský kapitál (neprodává se - pouze pronajímá)

penězní agregáty (formy peněz):

komoditní peníze - mají vnitřní hodnotu (zlato, cigarety)

peníze s nuceným oběhem - bez vnitřní hodnoty (je nulová); nucení probíhá formou nařízení vlády a musí zde být určitá přijatá konvence (musíme být ochotni povazovat barevný papírek za peníze)

M - penězní zásoba (vyjádřena penězními agregáty, měřena CB)

M1 . likvidnějsí penězní agregát - v ČR obězivo (mince a papírové peníze) + depozita na viděnou (netermínované vklady)

M2 . M1 + kvazy peníze = vysoce likvidní peníze (termínovaná depozita a depozita v zahraničních měnách)

ad 6.2 - Poptávka po penězích

D po penězích . mnozství peněz v trzbě jednotlivých ekonomických subjektů při určité úrokové míře

peníze nepoptáváme proto, abychom je drzeli a spotřebovávali, ale proto, abychom v budoucnu uskutečňovali platby, tězili z výhodné situace

nabízené mnozství peněz (penězní zásoba, nabídka) se musí rovnat mnozství, které ekonomické subjekty skutečně vlastní, drzí

nabízené mnozství peněz se nemusí rovnat poptávanému

peníze = stavová veličina X důchod = toková veličina

- motivy pro drzení peněz - podle Keynesovy teorie preference likvidity rozlisujeme 3 motivy drzby peněz:

transakční motiv - vyplývá z časového nesouladu mezi příjmy důchodů a trzeb a jejich vydáním; lidé jsou ochotni obětovat úrok za moznost nakupovat v kazdém okamziku - vysoce závislé na výsi důchodů

opatrnostní motiv - vyplývá ze snahy vyhnout se riziku, zabezpečit se před nejistou budoucností, neočekávanými výdaji - působí na transakční poptávku

spekulativní motiv - vychází z funkce peněz jako uchovatele hodnoty; je třeba zvázit ziskovost x bezpečnost (poměřování aktiv a obligací)

Druhy poptávky po penězích:

transakční poptávka - cílem jsou peníze pouzívané na bězné nákupy

majetková poptávka - cílem je získat peníze na nákup majetkové hodnoty

30

15

30 60 90

NOP

Faktory ovlivňující MD:

změna reálného důchodu

změna cenové hladiny

jiné okolnosti (změna platebních zvyklostí, změna preferencí rizika, změna bezhotovostního platebního styku)

7. Bankovní systém (nabídka peněz)

Komerční banky

Tvorba bankovních peněz

Centrální banka

Trh peněz

ad 7.1 - Komerční banky

banka = podnik, který je specializován na obchod s kapitálem v penězní formě (zabývá se nákupem (vklady, půjčky od ostatních bank, emise úvěrových CP) a prodejem (úvěry) kapitálu, jeho obsluhou

prováděné operace:

pasivní = příjem vkladů, depozit

aktivní = poskytování úvěrů

zprostředkovatelské = směnárenské, nákup, prodej, správa a drzba CP, vedení BÚ fyzických a právnických osob, poradenská činnost, .

FIRMA

BANKA

teta z 1.000,-- 1.000,--

Orlických

hor 1. 1. 2000 1. 1. 2000

1.100,-- 1.200,--

- úvěr kryje např. nemovitostí -

dostat se k zastavenému majetku

pouze 1 / 12 operací = 8 % se můze nepodařit (nevrátit), tzn. 8 % klasifikovaných úvěrů - ve skutečnosti je to jestě méně, neboť zde nepočítáme provozní náklady

- v ČR se objem klasifikovaných úvěrů pohybuje kolem 30 % !!! (korupce)

krytí úvěrů: nemovitostí

drahými kameny (je třeba posudky více soudních znalců - abychom předesli omylu)

CB nutí komerční banky, aby vytvářely 100% rezervy

úroková marze vysoká - banky měly nízkou kapitálovou vybavenost a rychle si na to museli vydělat (vybudovat sítě poboček, vybavit je softwarem a hardwarem, vyskolit bankovní personál, .)

provádí zprostředkovatelské operace

zisk: polovina z úvěrů

polovina ze zprostředkovatelských operací

rozvaha = přehled o majetku společnosti a zdroje krytí

AKTIVA PASIVA

majetek firmy zdroje pouzité na pořízení aktiv

1. INVESTIČNÍ MAJETEK 1. VLASTNÍ ZDROJE

BUDOVY, POZEMKY, STRO- ZÁKLADNÍ JMĚNÍ

JE A ZAŘ., DOPR. PROSTŘ. 2. CIZÍ ZDROJE

2. OBĚZNÝ MAJETEK DLOUH. BANK. ÚVĚRY

MATERIÁL VE SKLADU, KRÁTK. BANK. ÚVĚRY

VÝROBKY A ZBOZÍ ZÁVAZKY VůČI DODAVATELůM

POKLADNA ZáVAZKY vůči FINANčNíMU úřADU

BANKOVNí účET

POHLED. ZA ODBěRATELI

BANKY

AKTIVA PASIVA

REZERVY VLASTNí JMěNí

PůJčKY DEPOZITA TERMíNOVANá

CENNé PAPíRY DEPOZITA NA VIDěNOU

JINá AKTIVA JINá PASIVA (OBLIGACE)

např. AGB

aKTIVA PASIVA

POKLADNí HOTOVOST 6.747 VLASTNí JMěNí 4.493

úVěRY KLIENTů 43.204 VKLADY KLIENTů 56.287

CENNé PAPíRY 17.804 VKLADY JIN. BANK 9.355

MAJ. INVESTICE 3.345 ZISK .965

CELKEM 71.100 CELKEM 71.100

BANKA 1. STADIA

AKTIVA 1. PASIVA

REZERVY 85 185 95 VLASTNí JMěNí 30

PůJčKY 600 690 DEPOZITA TERMíNOVANá 300 + 100

CENNé PAPíRY 165 DEPOZITA NA VIDěNOU 550

JINá AKTIVA 150 JINá PASIVA (OBLIGACE) 120

CELKEM 1.000 1.100 CELKEM 1.000 1.100

p. Novák ulozí 100 jednotek formou netermínovaného vkladu ! REZERVY 10 % DEPOZIT !

růst rezerv o 100 => přebytečné rezervy 90 jednotek (banka je můze půjčit dále)

cukrář si půjčí 90 jednotek na zařízení na zmrzlinu => firma vyrábějící zařízení na zmrzlinu pouzije získaných 90 jednotek - ulozí je na termínovaný vklad

BANKA 2. STADIA

AKTIVA 2. PASIVA

REZERVY 50 140 59 VLASTNí JMěNí 20

PůJčKY 350 431 DEPOZITA TERMíNOVANá 200

CENNé PAPíRY 100 DEPOZITA NA VIDěNOU 300 390

JINá AKTIVA 100 JINá PASIVA (OBLIGACE) 80

CELKEM 600 CELKEM 600

přebytečné rezervy 10 % z 590 = 59 => 81 volných jednotek (banka můze pouzít na půjčky)

podnikatel si půjčí 81 jednotek na vůz

firma prodávající vozy ulozí získaných 81 jednotek do banky

probíhá velice dlouho (NE donekonečna)

BANKA Δ DEPOZIT Δ REZERV Δ PůJČEK

1. stadia 100 10 90

2. stadia 90 9 81

3. stadia 81 8,1 72,9

. . .

připomíná investiční multiplikátor

vse vyvolal pan Novák, který si ulozil peníze

Δ D = 100 + 90 + 81 + 72,9 + .

Δ D = 100 + 0,9 * 100 + 0,9² * 100 + 0,9³ * 100 + .

Δ D = 100 (1 + 0,9 + 0,9² + 0,9³ + .+ 0,9ⁿ)

Multiplikátor bankovních peněz - obecně:

Δ D = Δ R (1 + (1 - r) + (1 - r)² + . (1 - r)ⁿ )

Δ D = 1 / r * Δ R Δ D . změna nabídky peněz (v celé bankovní soustavě)

r . zákonná minimální míra rezerv

Δ R . suma, která uvedla multiplikační proces do pohybu

Δ D = 1 / 0,1 * 100 = 1.000 . vklad 100 jednotek vyvolá dodatečnou nabídku peněz 1.000 (míra rezerv 10 %)

"PENÍZE DĚLAJÍ PENÍZE"

čím ↑ minimální rezervy, tím mensí multiplikační proces

funguje i opačně (vybere-li si pan Novák 100 jednotek, ubývají v bankovní soustavě peníze ve výsi 1.000 jednotek)

Δ minimálních rezerv = nejdůlezitějsí nástroj monetární politiky

(rezervy jsou neúročené - banky převádí nadbytek z min. rezerv do ostatních rezerv, které jsou úročené)

Bankovní systém = souhrn vsech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi

Institucionální slozka bankovního systému

jednotlivé banky a jejich členění dle hlavní náplně jejich činnosti;

problém ve vymezení pojmu banka

banka = instituce obchodující a provádějící operace s penězi

těchto institucí je ve státě více (posta, pojisťovny, fondy, finanční instituce, .)

právně je banka instituce, která vlastní bankovní licenci

obecné vymezení základních druhů bank:

1. centrální banka

2. obchodní a dalsí banky

ad 2

obchodní banky, které nabízejí depozitní a úvěrové operace

spořitelní banky, specializace na depozitní, úvěrové a dalsí operace pro obyvatelstvo

investiční banky - obchodování s CP, poskytování dlouhodobých investičních úvěrů

rozvojové banky - účelové, obvykle dlouhodobé úvěry investičního charakteru

hypoteční banky - poskytují hypoteční úvěry a emitují hypoteční zástavní listy

stavební spořitelny - typický příjem vkladů účastníků stavebního spoření a poskytování stavebních úvěrů se zvýhodněným úrokem

speciální vládní, zemědělské, městské, komunální banky .

snaha bank o sladění 3 základních cílů:

solventnost = schopnost banky hradit vlastní provozní závazky a předcházet bankovnímu úpadku

rentabilita = schopnost banky dosahovat zisku

likvidita = schopnost banky vyplácet na pozádání vklady, které si klienti ulozili

2. Funkční slozka bankovního systému

reprezentuje organizaci, resp. upořádání vztahů mezi bankovními systémy v dané ekonomice

jednostupňová bankovní soustava - jeden stupeň je tvořen CB a ostatními bankovními institucemi

dvoustupňová bank. soustava: 1. stupeň CB

2. stupeň obchodní a dalsí banky

(před rokem 89 u nás jednostupňová monobanka ČSNB; nyní dvoustupňový systém, CB je ČNB (na Slovensku je to Národní banka SR, v Německu Deutsches Bundesbank, ve VB je to Bank of England, v USA FAT = federální rezervní systém, který tvoří guvernéři 12ti centrálních bank )

Makroekonomické funkce CB:

provádění měnové politiky

emise hotovostních peněz (= z historického pohledu nejdůlezitějsí funkce CB)

operace s devizovými prostředky - devizová činnost

Mikroekonomické cíle CB:

regulace a dohled nad bankovním systémem

platební styk, tj. funkce banky bank (spravuje účty komerčních bank, poskytuje úvěry, provádí zúčtování mezi komerčními bankami navzájem)

postavení CB jako banky státu (vlády) - vede účty státu, vlády, centrálních orgánů (provádí správu státního dluhu, poskytuje úvěry státnímu rozpočtu, .)

reprezentace státu v měnové oblasti

Konkrétní funkce CB přesně vymezeny zákonem 6/93 Sb.

CB . regulátor nabídky peněz (měnová politika) - ze zákona (proto by CB měla být oddělena do politiky)

mikro: - dohled nad bankovním systémem ? PROČ ? - banka je sice podnik jako kazdý jiný (velké podniky také nikdo nedozoruje), ale v případě masového výběru peněz obyvatelstvem by zádná banka nemohla být likvidní a zkrachovala by => CB zaručuje JISTOTU - garantuje vklady, aby nevznikla zádná nejistota

krach i malé banky můze vyvolat krach celé bankovní soustavy => totální kolaps ekonomiky (bartrové obchody) - tím začala velká New Yorská krize - masové výběry lidí, ochromení bankovní soustavy USA

8. Čtyřsektorový model

Čtyřsektorový model určení rovnovázné produkce (důchodu)

Mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhody

Mezinárodní pohyb kapitálu

Platební bilance

Zahraniční dluh

Měnový kurz a jeho determinanty

Mezinárodní měnová soustava

ad 8.1 - Čtyřsektorový model určení rovnovázné produkce (důchodu)

otevřená ekonomika

AD = C + I + G + NX NX = čistý export

souvislost mezi NX a Y ?

X = X_a (export autonomní)

M = M_a + m * Y  m = Δ M / Δ Y

NX = NX_a - m * Y  NX_a = X_a - M_a

X, M M

NX

X₁

X

M_a

Y

NX₁

NX

jestlize m je konstantní, křivka M má tvar přímky

sklon NX je stejný, ale s - (záporné znaménko)

s růstem obchodu se zahraniční obchod dostává do pasiva

Y > Y₀ => M > X => NX < 0

Faktory, které povedou ke změně NX:

změna X

změna výdajů domácností na nákup zahraniční produkce

měny devizových kurzů

změny domácích a zahraničních cen

měnová, důchodová politika

AD = A_a + c (1 - t) Y - m * Y

AD = A_a + c (1 - t) - m] * Y

AD = Y

Y = 1 / (1 - c (1 - t) + m) * A_a A_a = C_a + I_a + G_a + NX_a + c * TR_a - c * TA_a

= jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice = α

Δ Y = α * Δ A_a

Δ NX = - m * α * Δ G_a - multiplikátor čistého exportu

m > 0 => α < α < α

α . nemusí se týkat jen NX

AD AD = Y

AD = C + I + G

AD = C + I +G + NX

NX_a

Y

AD ve čtyřsektorové ekonomice začíná výse; její sklon je nizsí (únik z důchodu do zahraničí)

skutečnost: c = 0,9 t = 1/3 m = 0,15 => α = 1,8

ad 8.2 - Mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhody

pohyb zbozí

pohyb sluzeb výrobních faktorů

pohyb finančních aktiv

Míra otevřenosti = export / HDP

Specializace výrobců => struktura zahraničního obchodu

co podněcuje k mezinárodnímu obchodu:

snaha dosáhnout prostřednictvím specializace větsí efektivnosti výroby

co vyvázet, co dovázet

monopol přírodních a klimatických podmínek

schopnost produkovat s ↓ N nez jiná země

absolutní výhody (druhy výrob, ve kterých určitá země dosahuje maxima)

komparativní výhody (klasici)

A B

POTRAVINY 1 den 3 dny

ODĚVY 2 dny 4 dny

2 x 4/3 x - oděvy

1. pohled: A vyspělejsí nez B -> mezinárodní obchod výhodný pro A

ALE! mez. obchod je výhodný pro A i B

relativní ceny

A . 2x lacinějsí potraviny nez oděvy (oděvy 2x drazsí nez potraviny)

B . 1,33 x drazsí oděvy nez potraviny

země A - specializace na potraviny

země B - specializace na oděvy => relativně nejnizsí náklady

A nebude vyrábět oděvy => usetří 2 dny práce, za které vyrobí 2 jednotky potravin => vývoz do B => B usetří 6 dnů práce => vyrobí 1,5 jednotky oděvů

Ceny:

- potraviny A . 1,5 jednotky oděvů

B . 3/4 jednotky oděvů

- oděvy A . 2 jednotky potravin

B . 4/3 jednotky potravin

v rámci mezinárodního obchodu - ceny potravin v int 1,5 - 3/4 jednotky oděvů; oděvy v int. 4/3 - 2 jednotky potravin

růst relativních cen; pohyb výr. faktorů mezi jednotlivými komoditami

ovlivnění mezinárodního obchodu:

konkurence mezi firmami - mezi zahraničními firmami (báze vnitropodnikových cen, které neprochází trhem -> monopolizace trhu, omezení mezinárodního obchodu

účast státu - liberální postoje či protekcionismus (odstraňování bariér - ochrana domácích firem)

existence mnoha mezinárodních organizací

existence integračních seskupení

ad 8.3 - Mezinárodní pohyb kapitálu

přesun hotovosti, bankovních depozit, akcií

Pohyb je vyvolán:

na jedné straně platbami za výrobky a sluzby, platbami za sluzby výrobních faktorů, transferovými platbami a intervencemi CB

na druhé straně trzbou finančních aktiv jako jedné z forem bohatství; přesunem bankovních depozit tam, kde jsou vyssí úrokové sazby (nominální úrokové míry ovlivněny rozdílným tempem inflace - existence inflačního diferenciálu); mensím zdaněním výnosů, mensími transakčními náklady na pořízení, očekávaným posilováním národní měny, vysokou mírou spolehlivosti naplnění předpokladů

Z hlediska času - příliv:

a)       krátkodobých bankovních depozit, CP (spekulační kapitál)

b)       dlouhodobého kapitálu (dlouhodobý kapitál, přímé investice - přiliv zahraničních investic

ad 8.4 - Platební bilance

= nejkoncentrovanějsí ???

přehled vsech ekonomických transakcí

polozky - třídění do skupin: zbozí

sluzby

důchody

transfery

dlouhodobý kapitál

krátkodobý kapitál

devizové rezervy atd.

Slozky:

Bankovní účet - skládá se z: - 800

obchodní bilance  - 1300

bilance sluzeb 400

bilance výnosů - 20

jednostranné převody 120

Kapitálový účet 3250

přímé investice 700

portfoliové investice  850

ostatní kapitál 1700

Chyby a opomenutí - 10

Změna devizových rezerv -2440

Bankovní účet

Obchodní bilance

pohyb výrobků

bilance exportu a importu (X - M)

X > M => obchodní bilance AKTIVNÍ

X < M => obchodní bilance PASIVNÍ

X = M => obchodní bilance VYROVNANÁ

Bilance sluzeb

neviditelný obchod

příjmy, výdaje na turistiku, doprava, licence, vojenské a diplomatické zastoupení v cizině, spoje

Bilance výnosů

zisky, dividendy, renty, úroky

Jednostranné převody

sociální transfery, dary

Kapitálový účet

přímé investice - podíl na kapitálu podniku

Chyby a opomenutí

nedokonalá evidence = rozdíl mezi BÚ a kapitálovým účtem na jedné straně a změna rezerv na straně druhé

ad 8.5 - Zahraniční dluh

vývoj platební bilance určuje vývoj zadluzenosti domácích subjektů (zadluzenosti domácností a zadluzenosti vlády - obcí)

zahraniční dluh lze vyjádřit jako BRUTO DLUH - závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům

odečtení nasích pohledávek => ČISTÝ DLUH

Kategorie:

mladá dluznická země

NX < 0

čistý příjem kapitálu > 0 => ostatní země nám půjčují

zralá dluznická země

- čistý export jde z pasiva do aktiva

země splácející dluhy

aktiva ↑ => odliv kapitálu ze země

pokles čistého dluhu

mladá věřitelská země

- rozsíření exportu, ↑ příjmů ze zahraničí

zralá věřitelská země

- příjmy z kapitálu a investic - značné zisky

- přebytky neviditelného obchodu

ad 8.6 - Měnový kurz a jeho determinanty

pohyb výrobků a sluzeb přes hranice vyvolává potřebu fungujícího systému mezinárodních plateb

v mezinárodním obchodu je alespoň jeden z obchodníků nucen pracovat s cizí měnou

např.: Český spotřebitel se zakoupí německé zbozí a zaplatí za něj v Kč => německý exportér je nucen Kč přeměnit na DEM, aby mohl zaplatit svým zaměstnancům a dodavatelům

mezinárodní obchod vytváří potřebu systému, kde je moznost převádět měny => vznik mezinárodních devizových trhu

mezinárodní devizový trh = trh, na kterém jsou vzájemně směňovány měny cizích zemí, přesněji řečeno depozita (bankovní vklady)

zádná organizovaná devizová burza ve skutečnosti neexistuje - devizový trh je neorganizovaný, s volným přístupem; je to setkání devizových dealerů (bankovní obchodníci s devizami), devizových brokerů a devizových obchodníků centrálních bank (prostřednictvím telekomunikačních prostředků), importérů a exportérů

dealeři velkých bank mají největsí objemy obchodů

je mozné směňovat jen konvertibilní měny = vzájemně uznávané mezi zeměmi

vztah mezi měnami se utváří na mezinárodním trhu peněz, kde je výsledkem S peněz a D po penězích

jednotlivé měny zastoupeny valutami (= hotovostní peníze) nebo devizami (= pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné)

cena měny určena interakcí S a D (valutový kurz existuje také)

Kč/DEM S

17,50

D

DEM

při zhodnocování koruny se české zbozí v cizině stává drazsí a zahraniční zbozí v tuzemsku je lacinějsí (a naopak)

17,50 Kč/DEM ↑ 20 Kč/DEM - firma by dostala 20 mil. Kč, ale

1.000.000 DEM můze zlevnit, neboť jí stačí jen 17,5 mil. Kč

= 17.500.000 Kč

v průběhu času dochází ke změnám S a D po národní měně a tím i ke změnám měnového kurzu

chceme-li analyzovat faktory ovlivňující měnový kurz, je třeba analyzovat faktory ovlivňující D a S peněz

např.: devizový trhu: Kč - DEM

Česi - cizí měnou DEM, její kurz měříme podle 1 DEM 1 DEM = 17,50 Kč

Němci - cizí měnou Kč, její kurz měříme jako počet DEM, které musíme zaplatit za 1 Kč 0,057 DEM = 1 Kč

konvence:

kurz 17,50 Kč/DEM je kurz marky

kurz 0,057 DEM/Kč je kurz koruny

devizový kurz vyjádřen:

přímým záznamem = cena zahraniční měny vyjádřená v domácí měně (17,50 Kč/DEM)

nepřímým záznamem = ceny domácí měny vyjádřená v zahraniční měně (1 Kč = 0,057 DEM)

= tzv. bilaterální kurz - mezi 2 měnami

dále kurz efektivní = kurz národní měny vůči kosi zahraničních měn

výrobky a sluzby, výrobní faktory směňovány za peníze, na devizovém trhu směňovány peníze za peníze => nákup jedné měny znamená prodej jiné měny

D po DEM je zároveň S Kč a naopak

Kč/DEM DEM/Kč

S_DEM S_Kč

D_DEM D_Kč

DEM Kč

korunová cena marky ↑, poptáváme méně marek

korunová cena marky ↓, poptáváme více marek (německé zbozí se stává atraktivnějsí)

Determinanty měnového růstu v SR (v krátkém období)

relativní míra inflace

situace: v ČR výrazně ↑ cena výrobků a sluzeb = výrazný růst míry inflace; v Německu zůstává konstantní cenová hladina

zbozí můze slouzit jako substituty (zbozí prodávané v Německu je substitutem zbozí prodávaného u nás)

↑ cen u nás => ↑ D po německém zbozí => ↑ D po markách

S´_DEM S_Kč

S_DEM S´_Kč

D´_DEM D_Kč

D_DEM D´_Kč

↑ D; ↓ S po DEM ↓ D; ↑ S Kč

apreciace (zhodnocení) DEM a depreciace (oslabení, znehodnocení) koruny

POZOR!

devalvace (oslabení) - revalvace (zhodnocení) domácí měny = historické termíny, dle zlaté parity (úředně stanovené mnozství zlata) = úřední změna pevně stanoveného kurzu

depreciace - apreciace = změna kurzu vyvolaná trhem - v současnosti zaměňováno

relativní úrokové sazby

situace: výrazný ↑ úrokových sazeb v ČR, v Německu stejné

=> německá aktiva se pro české investory stávají méně atraktivní => ↓ D po DEM; a naopak česká aktiva více atraktivní pro Němce => ↑ S DEM

ad 8.7 - Mezinárodní měnová soustava

viz skripta

9. Nezaměstnanost

9.1 Podstata nezaměstnanosti

9.2 Přirozená míra nezaměstnanosti

9.3 Typy nezaměstnanosti

9.4 Důsledky nezaměstnanosti

ad 9.1 - Podstata nezaměstnanosti

je plýtváno zdroji, které ekonomika obsahuje

ztráty efektivnosti připadající na nezaměstnanost jsou vyssí nez ztráty monopolů

měření:

náhodné výběrové setření (reprezentativní vzorky)

pravidelné zprávy Úřadů práce

3 základní skupiny lidí:

zaměstnaní - práci mají

nezaměstnaní - práci nemají, ale aktivně ji hledají, registrovaní na Úřadu práce

ekonomicky neaktivní - práci nemají, ale nehledají ji

neustálé toky mezi jednotlivými skupinami:

z 2. do 1. - nalezli práci v důsledku ↑ D po práci, v důsledku ekonomického ozivení

z 1. do 3. - odchody do důchodu, osoby jdoucí mimo trh práce (či nalezli zaměstnání v neoficiální ekonomice)

z 3. do 1. - studenti - absolventi

z 3. do 2. - absolventi, kteří nenasli zaměstnání

z 2. do 3. - předčasné odchody do důchodu

dále toky zaměstnaných (v rámci 1. skupiny) - snaha nalézt lepsí zaměstnání

míra nezaměstnanosti

u = U / L * 100 [v %]

u = U / (U + E) * 100

oficiální údaje jsou zkreslené proti skutečnosti (ne vsichni nezaměstnaní jsou nahláseni na úřadech práce či naopak jsou nahláseni a pracují načerno)

neobjevuje se zde zhorsení zaměstnání (přechod na horsí místo)

Mikroekonomické příčiny nedobrovolné nezaměstnanosti

trh práce

w

S . makroekonomický pohled

w₁ L* . dáno počtem ekonomicky aktivních lidí

w₂ S . tvořena domácnostmi, pracujícími

L* - L₂ . dobrovolně nezaměstnaní (nejsou ochotni pracovat při tak

nízké mzdě , ↑ z L₂ . dobrovolná nezaměstnanost ↓, od L * jiz do-

L₂ L* brovolná nezaměstnanost neexistuje (pracují vsichni, kdo mohou)

w₁

w_E E - v E . pouze dobrovolná nezaměstnanost

D - w₁ . přebytek S práce => nedobrovolná nezaměstnanost (NN)

L₁ L₂ L

↓ D po práci: - pokles poptávky po nasem zbozí na trhu výrobků a

w  

w´   D w´ nelze, neboť mzda je fixována => cena práce je stále na w

D´

L

S

w S´ ↑ S - příliv nových pracovních sil (absolventi skol nastupují do práce,

demografické změny, imigrace, .)

w

D

L

10. Inflace

Podstata a formy inflace

Příčiny inflace

Důsledky inflace

Jsme trosečníci na ostrově.

1. skupina staví CHÝSE

2. skupina dělá NÁDOBÍ

uzavřená ekonomika produkující pouze 2 věci

nemají peníze => zbozovými penězi se stávají OŘECHY

OŘECH CHÝSE NÁDOBÍ

10 9 1 (ceny např. 50 ořechů za chýsi a 15 za nádobí by byly nesmyslné)

20 19 1 => relativní růst ceny chýse

50 48 2 => 24 : 1 => inflace

dříve stála chýse 9 ořechů, později jiz 48

!!! v pozadí: roste mnozství ořechů - při konstantním mnozství ořechů by k inflaci nemohlo dojít) !!!

↑ cen určitých výrobků není plně vykompenzován ↓ cen jiných výrobků

je třeba udrzet konstantní mnozství oběziva, ale to není tak jednoduché

M * V = P * Y

M . mnozství peněz v oběhu

V . rychlost obratu 1 penězní jednotky

P . cenová hladina

Y . reálný produkt = nominální produkt

P = M * V / Y V i Y jsou konstantní

P = M * k

Δ P = k * Δ M - ke změně cenové hladiny dojde při změně penězní zásoby

ale V ani Y nejsou konstantní

kupní síla 1 ořechu: celá miska či 1/9 chýse

později 1/2 misky či 1/48 chýse

kupní síla ořechu se mění - klesá = měna se znehodnocuje

postavíme-li 2. chýsi, potřebujeme dalsích 9 ořechů => potřebujeme jich 18

CB musí sledovat vývoj produktu (HDP) a adekvátně zvysovat penězní zásobu, jinak by se část ekonomiky ocitla na úrovni bartrových obchodů

ad 10.1 - Podstata a formy inflace

Definice: inflace = růst cenové hladiny

rozpor ekonomů - někteří říkají, ze krátkodobá míra inflace stimuluje k ekonomickému růstu

trh je slozen z obrovského mnozství dílčích trhů -> křivky D a S neustále kmitají - pohled na inflaci musí být pohledem globálním

inflace = proces, kdy cenová hladina roste - musí jít o dlouhodobý (min. 2 čtvrtletí) a nepřetrzitý cenový růst

cenová hladina můze růst nárazově např. díky zvýsení DPH a spotřební daně - nejedná se o inflaci, ale o zdravý vývoj - přiblizování EU (např. deregulace cen energií)

nedojde-li k nadměrné emisi peněz, neměla by cenová hladina dlouhodobě růst

inflace = dlouhodobějsí růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síly peněz; inflace je vzdy a vsude penězním jevem

M * V = P * Y M . mnozství peněz V.rychlost obratu penězní jednotky

P . cenová hladina Y. reálný produkt

P * Y by mělo být vyssí o penězní transakce, které není mozno sledovat (stínová ekonomika)

= poptávka po penězích, ekonomicky nutné mnozství peněz oběhu

M * V = nabídka peněz, skutečné mnozství peněz v oběhu

% M + % V = % P + % Y

- dlouhodobý a nepřetrzitý růst cenové hladiny můze být vyvolán procentní změnou veličin - či jejich kombinací

P = M * V / Y - velmi často dochází k nadměrné emisi peněz

Měření inflace

statistické vzorky:

implicitní cenové indexy

explicitní cenové indexy

implicitní cenové indexy:

ICD = implicitní cenový deflátor = GDP_NOM / GDP_REAL * 100 (v %)

∑ Q₁ * P₀ (Páseho index) ???

explicitní cenové indexy:

CPI = index spotřebitelských cen - spotřebitelský kos

∑ Q₀ * P₀ (Laspeyerův index)

rozdíly:

1. kazdý index se ptá na něco jiného ICD - cena produkce roku 1 v cenách roku 0

CPI - opačně, cena produkce roku 0 v cenách roku 1

2. CPI - index výběrový, výběr je zúzen (spotřebitelský kos), lze sledovat neustále

ICD - sleduje vsechno, údaje tězko získatelné, se zpozděním

3. CPI - neměnné váhy, zahrnuje i zahraniční výrobky

ICD - váhy se mění, zahrnuje vsechny výrobky v dané ekonomice

ICD - komplexnost, ale časová náročnost

CPI - nekomplexnost, ale časová výhoda

π = [ SK (spotřebitelský kos) v cenách daného období / SK v cenách předchozího období - 1 * 100

- (mezi)měsíční míra inflace = [ SK v daném měsíci / SK v předchozím měsíci - 1 ] * 100

čtvrtletní míra inflace

roční míra inflace

bodová roční míra inflace - změna cen v rámci 12ti měsíčních období, vzdy ve stejném měsíci

průměrná roční míra inflace = průměrná cenová hladina za posledních sledovaných 12 měsíců vzhledem k průměru za předcházejících 12 měsíců = klouzavá míra inflace (očistěná o sezónní vlivy)

neinflační růst cen:

růst kvality zbozí - výpočetní technika, auta, .

pravidelné sezónní výkyvy cen

zvýsení hladiny státem regulovaných cen - telefonní poplatky, postovné, daně, dovozní cla

přírodní a ekologické katastrofy

buď ve spotřebním kosi výrobky ponecháme s nulovou cenou nebo je vyndáme

inflační jádro - ceny nezatízené systémovými změnami

Inflace z hlediska kvantitativního

a)       mírná - tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt; přijatelná inflace (inflace 1,5 %, produkt 4 %)

b)       pádivá - tempo růstu cen předbíhá tempo růstu výroby, ztráta kupní síly peněz, lidé se snazí udrzet co nejméně; obchodní kontrakty jsou indexovány nebo v zahraničních měnách; inflační dolozky

c)       hyperinflace - tempo růstu jiz velmi vysoké, peníze ztrácejí vsechny své funkce, návrat k bartrové ekonomice

ad 10.2 - Příčiny inflace

nebývá pouze jedna; sledujeme, který typ inflace převazuje

a) nabídková inflace nákladová - růst nákladů

mzdová - růst mezd (zaměstnavatelé ustoupili odborům)

zisková - rostou-li ziskové přirázky u monopolů a oligopolů

b) poptávková inflace - nadměrný růst koupěschopné poptávky

Nabídková inflace

AS₁ AS₁ - roste cenová hladina

P Y_N - přirozený produkt

P₁ AS Y₁ - skutečný produkt

P₀ P₁ > P₀

AD Y₁ < Y_N - roste míra nezaměstnanosti

Y₁ Y_N Y

Poptávková inflace

P AS

P₁

P₀ P₁ > P₀

AD₁ Y₁ > Y_N - snízení nezaměstnanosti

AD

Y_N Y₁ Y

rozdíl mezi S a D inflace je změna reálného agregátního vstupu, v případě S inflace agregátní reálný výstup klesá pod přirozený reálný výstup a v D inflaci naopak

zajímají nás odchylky od průměrného tempa růstu

Změna AD a AS v dlouhém období

S typ

P AS₁

P₂ - snaha ekonomiku stimulovat prostřednictvím AD - tlak na růst AD i

P₁ AS za cenu zvýsení cenové hladiny

P₀

AD₁

AD

Y₁ Y_N Y

D typ

P AS₁

P₂ přebytek poptávky po práci - růst mezd - růst nákladů

P₁ AS růst cen - klesá reálná mzda

P₀

AD₁

AD

Y_N Y₁ Y

P LRAS - cenová hladina klesla - protiinflační nástroj = růst AS a růst

produktivity výrobních faktorů

AD

Y₂ Y_N Y₁ Y

P LRAS

AD₁ - inflační faktor = růst AD

Inflace tazená nabídkou v krátkém období

růst materiálových nákladů na výrobu - např. v důsledku devalvace národní měny, zdrazení dovázených surovin, pomalé zavádění investic, nehospodárnost

růst mzdových nákladů - velkou roli hrají odbory a nase vlastní inflační očekávání

růst ziskových přirázek - subjektů v monopolním a oligopolním postavení - nutnost protimonopolních a antitrustových zákonů + regulace cen v některých odvětvích

znehodnocení národní měny - devalvace, jak je ekonomika závislá na importu

Inflace tazená poptávkou v krátkém období

velký vliv CB

pozor na odlisné chápání:
monetaristé - růst AD je spojen s nadměrnou emisí peněz, nevhodná měnová politika CB
keynesiánci - AD roste, jestlize roste jakákoliv ze 4 komponent (AD = C + I + G + NX)

Inflace a mzdy

P AS₁

AS vyssí mzdy => vyssí spotřeba domácností => vyssí AD

P₁

P_N mzdy = silný inflační faktor

AD₁

AD

Y_N Y

jediná moznost, aby růst mezd nebyl inflačním faktorem - nutno svázat s produktivitou práce

AS ↑ AS => ↓ AD

růst produktivity práce => ↑ AS

AD zvýsená produktivita práce přetáhne AS nazpět, ale i dál

předpoklad úspěsné hospodářské politiky

doslo ke Δ Y při nulové cenové hladině, obvykle to bývá Δ Y při růstu cenové hladiny

stagnace + inflace = stagflace

deflace - cenová hladina hlesá při růstu produktu

ad 10.3 - Důsledky inflace

inflace cenová jde v souladu s inflací mzdovou

výrok, ze inflace snizuje zivotní úroveň, je nepravdivý

Očekávaná (anticipovaná ??) inflace - zvýsení cenové hladiny, o kterém byla veřejnost předem informována; očekává ho a snazí se mýu přizpůsobit

Neočekávaná (neanticipovaná) inflace - veřejnost nebyla informována => nemohla se předem přizpůsobit

a)       otevřená

b)       skrytá

c)       potlačená

ad a)

znehodnocení informace obsazené v cenách (nejhorsí důsledek, který inflace přinásí) - cena determinuje chování ekonomických subjektů, co se bude vyrábět; na cenách trzní ekonomika zalozena

Redistribuční efekt inflace - přesun části bohatství

- hotovostní úspory x úročené bezhotovostní úspory => přesun části bohatství od hotovostních drzitelů k bezhotovostním

- CP s konstantními cenami x CP s variabilními cenami

- relativně fixní platy x variabilní platy (sociální dávky - nedochází tak často k valorizaci)

- zaměstnanci x zaměstnavatelé => jestlize růst mezd zaostává za inflací, dochází k přesunu bohatství od zaměstnanců k zaměstnavateli

- odborově neorganizovaní x organizovaní zaměstnanci - odbory mají mnohem větsí moc k prosazování růstu nominálních mezd

- chybná předvídání inflace x správná - přesun od chybně smýslejících ke správně smýslejícím

- horsí moznost x lepsí moznost bránit se inflaci - horsí moznost mají chudsí

- dluzníci x věřitelé - při inflaci vydělává dluzník

- penězní úspory x nákupy zbozí a sluzeb - při vysoké míře inflace únik od úspor

- poplatníci   x příjemci daní progresivních daní z příjmu => taxflace - je-li inflace, posouváme se do vyssích daňových tříd

N opotřebovaných bot - N spojené s drzbou peněz (NOP)

N jídelníčku (menu cost) - při přecenění v podniku v důsledku inflace => vyssí N

ad b)

dochází tehdy, jestlize dochází ke změně cen výrobků a sluzeb, které nejsou ve spotřebním kosi (někdy i změna cen stínové ekonomiky)

různá kvalita výrobků, nový výrobek místo starého

Dopady - stejné, ale jestě horsí (statisticky vse v pořádku -> léčení později -> horsí dopady)

ad c)

vzniká v podmínkách, kdy administrativa brání růstu cen (plánovací mechanismus) -> centrálně plánovaná ekonomika

důsledkem jsou ?fronty? na trhu, předevsím nedostatek zbozí => existuje podpultový prodej, fronty, černý trh, vynucené úspory (nemám za co utratit), pseudoinovace, vynucená substituce spotřeby

deformované ceny, fiktivní pohled na zivotní úroveň - dříve či později se změní na inflaci otevřenou

Vztah inflace a nezaměstnanosti v SR a LR

krátkodobá Phillipsova křivka / dlouhodobá

původní verze: substituční vztah mezi mírou inflace v % a mírou nezaměstnanosti v % v SR (nepř. úměra)

A . vysoká nezaměstnanost při nízké inflaci

B . nízká nezaměstnanost při vysoké inflaci

v eko nelze dosáhnout nízkých měr současně

x

- křivka AS nám ilustruje vztah

↑ AD => ↑ Y => ↓ u (↑

↑ AD - posunuje eko po Phillipsově křivce k bodu

s nizsí u ale vyssí

LR: klasická teorie

růst nabídky peněz je základní příčinou růstu inflace

M. Friedmann - není důvod, proč by spolu měly u a v LR souviset

doslo k růstu S peněz -> u stejná, na úrovni přirozené u*

? Jak očekávaná inflace posune Phillipsovu křivku (PC)

jak lidé vnímají relativní ceny (očekávají inflaci)

A . očekávaná míra inflace nízká, nezaměstnanost v bodě u*

- CB začne provádět expanzivní monetární politiku => A -> B

B . očekávaná inflace nízká, skutečná vysoká, nezaměstnanost nízká

- ekonomické subjekty v LR přehodnocují svá očekávání => B -> C

C . očekávaná i skutečná inflace vyssí nez v bodě A, nezaměstnanost původní

Hospodářská politika

= souhrn cílů, nástrojů, opatření, rozhodnutí státu s cílem ovlivnit ekonomickou výkonnost

obecně = přístup státu k ekonomice dané země (pouzití nástrojů k ovlivnění eko)

samostatný ekonomický obor

angloamerický proud - chápe HP státu spíse jako krátkodobou

kontinentální proud- konjunkturální politika (stabilita měny, cenová stabilita, plná zaměstnanost)

němečtí a svýcarstí ekonomové (Ludwig Erhart)

HP -> vytvoření takového mechanismu, který by vyzadoval co nejméně přímých zásahů státu

vědecká analýza hospodářské činnosti, optimální určení národohospodářských cílů a nástrojů

2 základní oblasti HP:

mikroekonomická HP - předevsím zlepsení efektivnosti při alokaci zdrojů (politika ochrany hospodářské soutěze, strukturální politika, sociální politika (i politika přerozdělování), důchodová politika, politika zaměřená na veřejný sektor)

makroekonomická HP - mae rovnováha, magický čtyřúhelník (fiskální, monetární, důchodová, měnová politika) => stabilizační HP

systemotvorná politika

regulativní politika

Cíle, nositelé a nástroje HP

obecné cíle HP - nejdůlezitějsí nastolení svobody a demokracie (Friedmann - není svobody hospodářské bez svobody politické)

- hospodářský růst spíse protichůdné cíle (je nutný kompromis - přiměřeně

- hospodářská rovnováha rychlé tempo růstu)

Eko rovnováha: - na trhu práce (u)

- cen a stabilita měny (π)

- ve vnějsích ekonomických vztazích (vnějsí platební bilance)

Nositelé HP - ty subjekty, které se podílejí na procesu formování, kontrole HP

Stabilizační makroekonomická politika

2 hlavní cíle:  cenová stabilita

plná zaměstnanost

pro udrzení v dlouhém období je nutné udrzet přiměřené tempo růstu a vztahy se zahraničím

státní regulace X trzní mechanismus

liberální směr: "Trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě." - stát má stanovit pravidla, kontrolovat jejich dodrzování a při porusení ukládat sankce

intervencionistický směr: "Stát by měl pozitivně, důrazně zasahovat."

Keynesánská hospodářská politika:

cílem plná zaměstnanost

je nutná velká AD, stát ji podporuje svými výdaji

Klasická hospodářská politika

stát pouze vytváří podmínky - minimální státní zásahy

cílem liberální politiky je cenová stabilita umozňující trzním subjektům chovat se efektivně => následně umozní v budoucnu plnou zaměstnanost, vnějsí vyrovnanost a hospodářský růst

Monetární politika (MP) - penězní a úvěrová

= činnost státu zaměřená na kontrolu mnozství peněz v oběhu, výse úrokových měr a pdomínek úvěrů

nástroje:

a) přímé: 1. regulace investičního úvěru

2. regulace spotřebitelského úvěru - úvěrové stropy

- úvěry nad rámec limitů

ad 1 - stanovujeme výsi, do které můze být úvěr poskytnut, CB určuje výsi úvěru

ad 2 - CB stanovuje dobu splatnosti

b) nepřímé: 1. diskontní sazba

2. operace na volném trhu

3. povinné minimální rezervy

ad 1 = sazby, za kterou CB půjčuje peníze komerčním bankám (v praxi několik sazeb - diskontní, lombardní, .) - nejméně účinná

pokud má komerční banka dost zdrojů, diskontní sazba ji nemusí zajímat

↓ diskontní sazby => politika volné dostupnosti peněz

ad 2 - nákup a prodej státních CP - nejpouzívanějsí; CB prodává CP - my dáme peníze bance = restriktivní politika; CB nakupuje CP - my dostaneme peníze = expanzivní politika

ad 3 - nejúčinnějsí, ale v řadě zemí se nepouzívají (u nás asi 2 % ???)

Monetární politika

a)       restriktivní - snízení S peněz, růst úrokových měr b) expanzivní

i MS´ i MS

MS MS´

MD MD

M M

MS´- restriktivní - ↑ úrokových měr při konstantním objemu peněz

i

MS

MS´´ - expanzivní - změna peněz při nulové změně úrokových měr

MD´

MD

M

CB změní objem peněz (emise)

↑ M => ↓ i (úrokových měr) => ↑ investic I (součástí AD) => ↑ AD => ovlivnění produktu i zaměstnanosti

- v růstu AD je zahrnut nejen růst I, ale i G a S i

Krátkodobé účinky expanzivní MP I

↑ Y => ↑ cenové hladiny

při existenci produkční mezery je Y vzdálen  AS

od Y* (existuje nezaměstnanost) => ↑ AD je

pozitivní (vede k ↑ zaměstnanosti při min. ↑  AD AD´

cenové hladiny)

vyvolá ↑ D po penězích => ↑ úrokových měr

(ale mensí nez předchozí pokles) => ↓ I  Y

volné kapacity Y*

P

AS

↑ cen, ↑ Y => ↑ D po penězích => ↑ úrokových měr

AD´ - výsledek: úrokové míry stejné

AD

Y

P LRAS

SRAS

- po určité době ↑ cen VF, zastaví se v situaci, kdy bude shodné

AD´ s počátečním navýsením peněz

AD - produkt se vrací na původní úroveň, ale při vyssí cenové hladině

Y

expanzivní politika - z LR pohledu nevede k pohybu zaměstnanosti, pouze úrokové míry

restriktivní politika - analogie s opačnými výsledky (odčerpání peněz)

expanzivní politika můze z krátkodobého hlediska ekonomice pomoci, ale pouze pokud není Y = Y*

ani tehdy nemusí vést k růstu Y, neboť banky nechtějí půjčovat (jsou jiz poučeny z minulosti) - nemají dostatek schopných podnikatelských plánů

↓ povinných minimálních rezerv => banky pouze přesunou peníze na rezervy úročené