POČÍTAČE, JEJICH  PRINCIPY A VYUZITÍ

Historie počítačů

pomůckami k počítání (technické pomůcky)

Prsty (od tohoto také pouzíváme desítkovou soustavu), abakus (kamenné sloupky s kamínky - podobné počitadlu - jednoduché aritmetické úkony), starověké taxametry; 22522j92w později logaritmická pravítka a tabulky.

mechanické stroje

W. Schickar (poč. 17.st.) stroj s dekadickými kolečky - operace +, -, ×,÷

Pascal (1642) Pascalův aritmetický stroj - Pascalína - vyuzity poznatky W. Schickara - pouze +, -

Leibnitz stroj umozňující počítat se vsemi operacemi - na tu dobu ho nebylo mozno sestavit

J. M. Jacquart (poč. 19.st.) tkalcovský stroj, jehoz vzorování byl zadáván děrným stítkem

Ch. Babbage (1835) analytický stroj - paměť, řídící jednotka, aritmetická jednotka (zákl. dnesního počítače); vyuzití poznatků o děrných stítcích; zavedení prvků větvení rozhodnutí na základě předeslého výsledku. Spolupracovnice byla tvůrci Ada Augusta de Lovelac => jazyk ADA

H. Hollerith (1880) přístroj na sčítání lidu, který pouzíval děrné stítky. Později se tento muz stal zakladatelem firmy IBM

počítače

nultá generace:

počítače před II. světovou válkou - zasáhly do vývoje atom. bomby; zalozeny předevsím na vojenské bázi

reléové počítače - základem RELÉ

oba sestavili stejně:

K. Zuse počítač Z1, Z2, Z3

H. H. Aiken počítač MARC 1

později i u nás SAPO (samočinný počítač)

1-ní generace (1945 - 1956):

základem je elektronka; velice rozměrné, příkon řádově 100 kW, obsluha 20-50 lidí, programování výhradně ve strojovém kódu, 10 tis. operací /s

Pensylvánská univerzita (1946) ENIAK - do roku 55 byl vyuzívám v armádě - neměl nynějsí koncepci

John von Neumann s Von Neumannovou koncepcí počítače (umístění programu do stejné paměti jako data) počítač EDVAC

první sériový elektronický počítač (1951) - UNIVATL

u nás to byli počítač EPOS 1(1963) a v Rusku počítač URAL

2. generace (1957 - 1963):

elektronka tranzistor (polovodičové diody) => zmensení; mensí, vznik programovacích jazyků (Fortran, Algon, Cobol) a objevují se zde jiz první operační systémy, příkon 2 kW, obsluha 10-20 lidí, 500 tis. oper. /s

objevují se zde jiz první vnějsí paměti - feritové, pásové, bubnové

National - Eliot 803

IBM - 1401

v Rusku - MINSK

u nás EPOS 2 a později ZPA 601 a 2

3. generace (1964 - 1981):

základem je integrovaný obvod více různých zařízení na jedné desce CHIP (pouzdro - na Si destičce 1 mil. různých prvků - de facto samotný počítač - schopnost řídit - obsazen v pračkách, kalkulačkách atd.); příkon řádově 0,5 kW, obsluha 2-5 lidí; pouzívání magnetopáskových nebo diskových pamětí, 5 mil. oper /s

počítače - velké (zádné osobní)

IBM Systém 360

Siemens 4004

v rámci RVHP to byl počítač JSMEP - dosti poruchové

u nás pak Tesla 200 a 300

vznik Asembleru a zároveň velký rozmach domácích počítačů fy Apple a Commodore (PET)

3,5. generace (1982 - 1990):

zádný revoluční přínos, objevení terminálů obrazovka, klávesnice; moznost přístupu do počítače

10 mil. operací /s; uz v jedné místnosti

IBM XT, AT

Sinclair ZX 81, Spectrum

Commodore 64, Amiga

ATARI

4. generace (1990 - .):

miniaturní prvky, 100 mil. operaci /s

prosazování optického záznamu

hlavní slovo mají osobní počítače

5. generace (future):

měli by být schopni zpracovávat informace a ne data (lidský hlas atd.)

obsahovat znaky umělé inteligence

Rozdělení počítačů

standardní počítače

velké, střediskové, univerzální počítače

potřeba velkých klimatizovaných místností a početnou obsluhu

mini počítače

miniaturizace prvků ze standardních počítačů; stále potřeba skříně a ovládacím panelem

kancelářské počítače

určeny do administrativních a konstruktivních pracovisť, do laboratoří, schopné pracovat i ze sítí

mikropočítače

srdcem je mikroprocesor, malé, stolní

a)       Osobní - největsí rozmach

b)       Domácí - mensí schopnost vyuzití - hraní (Commodore 64)

Dnes mají největsí rozmach osobní počítače vyuzití i ve třídě kancelářských ale i domácích počítačů.