Péče o starsí a staré pacienty, péče o pacienty v terminálním stádiu a péče o pacienta zemřelého

Pojmy:

GERONTOLOGIE- nauka o stárnutí a stáří

GERIATRIE- samostatný obor zabývající se prevencí a léčbou chorob starých lidí

STÁRNUTÍ- jedná se o procesními změnami v organismu člověka

STÁŘÍ(SENIUM)- konečná časová etapa zivota

SENILNÍ- patologické změny na člověku ve vysokém věku

GERONT, GERON- starý člověk nad 75 let 

GERIATRIKA- skupiny léku, který 13513f59n se snazí ovlivnit proces stárnutí a stáří

Rozdělení věku:

45 - 59 let střední věk

60 - 74 let vyssí, starsí věk, rané stáří, presénium

75 - 89 let vysoký, stařecký, pokročilý věk, sénium, vlastní stáří

90 a více let dlouhověkost

a) chronologický věk (skutečný, kalendářní)

tento věk se počítá od data narození a nemusí souhlasit s věkem biologickým

b) funkční věk (biologický)

je to věk, který odpovídá skutečnému stavu organismu po stránce biologické, psychické a sociální

Osetřovatelská péče u dlouhodobě nemocného lezícího pacienta:

1. Ulození- Lůzko má být přístupné ze tří stran, vybavené pomůckami usnadňující pohyb na lůzku a pomůckami usnadňujíci pobyt na lůzku. Musí být vybaveno antidekubitárními pomůckami. Bezpečnost pacienta je zajistěna postranicemi. Mladsí pacienti mají po ruce močovou láhev nebo podlozní mísu. Na pokoji bude přívod kyslíku.

2. Sledování- Dle ordinace pravidelně sledujeme TK, P, D, TT, BT, vědomí a zapisujeme to do dokumentace! Pokud má pacient infúzi, sledujeme kanylu (správnost zavedení, kolikátý den je zavedena, známky infekce). Dáváme pozor na příznaky imobilizačního syndromu.

3. Hygiena- Dbáme na čisté osobní i lozní prádlo. Pacient musí mít čistou a suchou pokozku - prevence opruzenin a dekubitů. Jestli je mozné zavezeme pacienta do sprchy nebo provedeme celkovou koupel na lůzku. Dbáme na na hygienu dutiny ústní. Snazíme se zachovat soběstačnost pacienta.

4. Vyprazdňování Pokud má pacient zavedený močový katetr, pravidelně kontrolujeme dobu zavedení, měníme a vyprazdňujeme sběrný sáček. Důlezitá je prevence zácpy (hodně tekutin), sledujeme BT a příměsy v moči i ve stolici.

5. Polohování- Polohujeme co 2 hodiny a v noci co 3 hodiny. Důlezitá je pohybová a dechová rehabilitace.

6. Vyssí potřeby- Snazíme se zajistit bezpečí a jistoty, soukromí pacienta, udrzujeme časrý kontakt, umozňujeme návstěvy, spolupracujeme s rodinou, motivujeme pacienta.

7. Léčba- podle onemocnění

a)       léčba základního onemocnění

b)       léčba vedlejsího onemocnění-dekubity, bércové vředy

c)       úprava celkového zdr.stavu

d)       úprava psychického stavu

Příznaky stárnutí a stáří:

1.Tělesné projevy

typická je atrofie a involuce orgánů

snizuje se hmotnost v důsledkuúbytku svalové hmoty a podkozního tuku

kůze je vrásčitá, ztácí svou elasticitu, je suchá, objevují se pigmentové skvrny a vrásky

dochází k sedivění, řídnutí a vypadání vlasů

dochází k odvápňování kostí (křehké kosti), zvysuje se náchylnost k úrazům

dochází ke změnám na vnitřních orgánech (zhorsuje se činnost srdce, ledvin, plic a jater)

zhorsení smyslového vnímání (hmat, zrak, sluch, chuť, čich)nervový systém je méně odolný vůči zátězovým situacím

ztráta chrupu

2. Psychické změny

a) sestupné změny

- snizuje se výbavnost  a vstípivost paměti

- objevuje se mensí nápaditost, vynalézavost

- zpomalení psychomotorického tempa

- situace a úkoly řesí pomaleji, lpějí na tradičních zvycích

- větsí únavnost

- labilita emocí

- převládá touha po soukromí a pohodlí

b) stabilita některých psychických funkcí

-např. slovní zásoba, jakzykové dovednosti, intelekt (díky některým  patologickám procesům se nemůze projevit)

c) kvalitativní struktury osobnosti

typické rysy osobnosti získávají na své intenzitě, nebo naopak upadají

Obecné zvlástnosti výskytu klinického obrazu a průběh chorob ve stáří

1. Polymorbidita, multimorbidita

jedná se o výskyt a přítomnost větsího počtu chorob u jednoho člověka

počet jednotlivých chorob s věkem přiývá

choroby mají tendenci vyvolávat řetězovou reakci, kdy jedna choroba podmiňuje vznik jiné

2. Zvlástnosti klinického obrazu chorob

řada chorob probíhá ve stáří odlisně

a)       mikrosymptomatologie (příznaky chorob jsou nevýrazné)

b)       atypické příznaky

c)       vzdálené příznaky (do popředí se dostávají příznaky jiných orgánů, nez kde se naléza patologická proces)

d)       sklon k chronickému a protahovanému průběh chorob

e)       sklon ke vzniku komplikací

f)         závazná choroba urychluje proces stárnutí

3. Vliv sociálního prostředí na zdravotní stav člověka

kazdá závazná změna sociální situace můze zhorsit zdravotní stav (např. smrt jednoho z pacientů)

Zvlástnosti farmakoterapie ve stáří

léčba ve stáří je dlouhodobá a málo úspěsná

je zde větsí pravděpodobnost nezádoucích reakcí, která stoupá s věkem a s větsím mnozstvím aplikovaných léků

při podání medikamentů dochází k:

a)       zpomalení resorpce léků podávaných předevsím per os (porucha funkce některých orgánů), resorbce léků podávaných na kůzi je naopak zvýsená

b)       změnám transportu a distribuce léků

c)       moznosti kumulace léčiv v organismu v důsledku snízené funkce ledvin a jater (např. ATB, digoxin)

úkol sestry:

dodrzuj vseobecná pravidla pro podávání léků dle způsobu podání (podávej léky v přesně předepsané)

- při podávání kapek, půlených tablet dej pozor na třes a koordinaci pohybů geronta z důvodů přesného podání medikamentu

-kontroluj uzití léků předepsaným způsobem

-vsímej si účinku medikamentů

-vsímej si mozných nezádoucích účinků léků

Symptomy a syndromy v preséniu a séniu

Rozdělujeme na:

somatické (únava, bolesti, poruchy spánku, stenokardie, poruchy mikce, závratě

2. psychické (anamentní stavy a deliratní stavy, dementní syndromy.)
3. sociální (syndrom sociální izolovanosti, ztráta soběstačnosti.)

Některé ze syndromů:

1. Syndrom předčastného stárnutí

jsou geneticky podmíněné, kdy dochází k patologickým odchylkám od fyziologického procesu stárnutí, jsou vzácné,patří sem např.:

a) Progerie (Hutchinsonův - Gilfordův syndrom)

- postihuje děti od druhého roku zivota, kdy se dítě postupně začíná podobat starci

(váhové a růstové opozďování, vypadávání vlasů, řas a obočí, mizení podkozního tuku..)

- od raného dětství se objevuje arterioskleróza, smrt nastává větsinou v důsledku koronární insuficience před 20. rokem zivota

b) Syndrom akcelerovaného stárnutí (urychleného)

- patologická odchylka od fyziologického procesu stárnutí

- jedinec se jeví statsí vůči svým vrstevníkům

- proces stárnutí je urychlen vlivem některých chorob a vnějsím prostředím, patří sem (např.: asterioskleróza s obezitou, hyperlipoproteinemie..)

2. Poruchy spánku

isosomnie- jedná se o nejčastějsí poruchu spánku, kdy se jedná o snízenou kvalitou spánku nebo nedostatek spánku

Druhy isosomnie:

a)       iniciální isosomnie (problémy s usínáním)

b)       interminentní nebo stála isosomnie (narusení kontinuity spánku)

c)       terminální insomnie (předčasné probuzení)

hypersomnie- nadměrné spaní zejména přes den

parasomnie- různé typy chování spojené se spánkem a probuzením (náměsíčnost, mluvení ze spaní, skřípání zubů.)

spánková inverze- změna denního rytmu (ve dne spí, v noci trpí nespavostí)

Zásady spánkové hygieny ve stáří:

pravidelný denní rezim (pravidelnost spánku a bdění)

spát denně asi 7 - 8 hodin

před spaním omezit příjem černých čajů, kofeinu, nikotinu, alkoholu, tučných jídel a zvýseného příjmu tekutin

omezit spánek přes den na minimum (maximálně na 45 minut)

během dne mít dostatek pohybové aktivity, zájmové činnosti

minimalizovat rusivé momenty spánku (hluk, světlo, vysoká nebo nízká teplota..)

uzívat lůzko pro spánek a sex

dodrzení denního rituálu před spaním (sklenice teplého mléka, procházka, četba knihy..)

uléhat pouze při pocitu ospalosti a opustit lůzko, pokud se nepodaří usnout do 30 minut

vyvarovat se před spaním negativních emocí, pocitu napětí a strachu

pouzívat relaxační techniky k navození spánku

nepouzívat bez ordinace lékaře hypnotika a sedativa (moznost návyku)

úkol sestry:

-zjistit příčinu poruchy spánku a snazit se ji odstranit

-dodrzovat pravidla spánkové hygieny a informovat o nich klienta

-vytvořit vhodné prostředí pro odpočinek a spánek (zavírat dvěře u pokojů s nemocnými, pouzívání nočního světla, umísti zvonek, tak aby byl snadno dosazitelný.)

-vytvořit pohodlí pro spaní pacienta (pohodlné oblečení, úprava lůzka, vyprázdnění před spaním,podání léků ve vhodnou dobu.)

3. Psychiatrické syndromy

a)       amentní stavy- porucha vědomí, u teré se neobjevuje motorický neklid a halucinace, zije ve vlastním světě (nechápe, co se po něm zádá, je dezorientovaný)

b)       delirium- porucha vědomí spojená s halucinacemi zrakovými i sluchovými, u klienta se objevuje motorický neklid

c)       dementní syndrom- jedná se o poruchu itelektových schopností a úpadek celé osobnosti člověka

4. Poruchy vodního a elekrolytového hospodářství

v těle starého člověka je mensí obsah vody -hydratace

Příčiny:

staří lidé trpí často útlumem nebo ztrátou pocitu zízně

zvracení, průjem, poruchy vědomí, uzívání diuretik, horečky..

technické překázky (omezená hybnost)

Příznaky dehydratace:

suchost sliznic, snízené napětí kůze

pokles krevního tlaku

urychlení pulsu

psychické poruchy (zmatenost)

úkol sestry:

ve spolupráci s lékařem odstraň příčinu

podávej ordinovanou terapii (infuze, transfuze.)

aktivně nabízej tekutiny

zajistit denní vázení pacienta

kontroluj bilanci tekutin a specifickou hustotou moči

kontroluj výsledky laboratorních vysetření

bojuj proti případnému vzniku opruzenin a dekubitů (větsí náchylnost)

kontroluj fyziologické funkce

5. Poruchy ve vyprazdňování

inkontinence- samovolný odchod moči či stolice

retence moči- zadrzení moči v močovém měchýři

obstipace- zácpa

6. Imobilizační syndrom

vzniká na základě akutního nebo dlouhodobého upoutání na lůzko

a)       akutní imobilizační syndrom (v průměru 7 - 10 dní, někdy i dříve)

b)       chronický imobilizační syndrom (dostavuje se po 14 dnech

Vznik

v pokročilém věku

nedostatek bílkovin, vitamínů, tekutin

chronické nemoci

sociálně izolovaní

náhla změna zdravotního stavu

Příznaky:

postihuje stránku:

a)       somatickou (poruchy hypoventilace, koordinace pohybu, zpomalení střevní peristaltiky, hyperkoagulace, osteroporóza, poruchy mikce)

b)       psychickou (deprese, úzkost, apatie..)

úkol sestry:

předcházení vzniku imobilizačního syndromu

rehabilitace

vsasná mobilizace

boj proti vzniku dekubitů a opruzenin

Fowlerova poloha

Prevence poruch vyprazdňování

Zajistit dostatečný přísun bílkovin, minerálů a tekutin

7. Dekubity - prolezeniny

Jedná se o místní buněčné poskození tkáně (pokozky, skáry, podkozního vaziva, svalu, případně sliznice a podslizničního vaziva). Rozsah poskození je od trvalého zčervenání pokozky az po nekrotickou ulceraci zasahující slachy, sval, kosti.

Klasifikace dekubitů:

1. stupeň - hyperémie

zčervenání (erytému) kůze - pokud místo zčervenání stlačíme prsty, objeví se v tomto míste viditelné zblednutí kůze (není porusena mikrocirkulace krve)

kůze je celistvá

2. stupeň - trvalá hyperémie

po stlačení prsy zčervenání přetrvává

porusení celistvosti kůze (moznost zvředovatění kůze)

3. stupeň - vředovatění postupuje přes skáru

postizení postihuje az k hranici subkutální fascie

4. stupeň - vřed se rozsiřuje do subkutální fascie

hluboké fascie nejsou zasazeny

tendence sířit se hlouběji

svalová hmota v místě defektu je oteklá a rudá

5. stupeň - ifekční nekróza postupuje do spodní fascie

rychlá destrukce svalů do sířky i hloubky

Místa vzniku prolezenin:

poloha na zádech - nejsilnějsí tlak na oblast křízovou a pat, oblast 7. krčního obratle, lopatky, lokty

poloha na boku - nejsilnějsí tlak je na kost kyčelní, ramenní kloub, spánkové krajině, zevního kotníku,

poloha na břise - nejsilnějsí tlak je na oblast čela, ramena, kolene a kosti kyčelní

Příčiny vzniku

a)       vnějsí- tření, přerusovaný tlak, opakované působení vnějsích sil,

b)  vnitřní- nehyblivost, změna stavu vědomí, vyssí věk, spatná výziva, inkontinence

Vnějsí příčiny:

a) inkontinence

moči i stolice má nepříznivý vliv na vznik a průběh hojení dekubitů

prevence: zjistění příčin a typu inkontinence, zajistit léčbu, při znečistění pokosky ihned umýt, osusit a osetřit mastí

b) výziva

druhá nejčastějsí příčina vznika dekubitů

prevence: moznost výpočtu BMI, zhodnocení rizika vzniku dekubitů, zajistit dostatečný přísun bílkovin, vitamínů a minerálů, dostatečná hydratace pacienta

c) soubězné choroby

některé onemocnění můzou vést ke vzniku dekubitů (anemie, maligní stavy, podvýziva, urémie, obezita, arterioskleróza, diabetes mellitus..)

d) omezení pohyblivosti

klient s omezenou pohyblivostí má větsí riziko vzniku dekubitů

působení větsího tlaku na jednotlivé části těla

Vnitřní příciny:

a) přímý tlak

nejčastějsí příčina vzniku dekubitů

rozhoduje doba trvání a intenzita tlaku

prevence: vnodná úprava lůzka, pouzíváme antidekubitní pomůcky (věnečky, tunely, vodní matrace,dekuba), pravidelné polohování co 2 hodiny

b) nesprávná manipulace s nemocným

nesprávná manipulace ve smyslu potahování na lůzku

c) střizné síly

objevuje se tam, kde lezí na tvrdém lůzku

vede k pohybu vrstev kůze, podkozí a svaloviny s následnou traumatizací a zůzení cév, coz vede k ischemizaci tkáně (Rtg stůl, vozík)

nejvíce ohrozeny jsou genitální a sakrální oblast

d) vlhkost

způsobena: inkontinencí, pocením,exudativním poraněním

prevence: kůzi co nejdříve omýt a osetřit, omývat vlaznou vodou, kůzi velého těla osetříme hydratační emulzí

Organizace péče o staré a dlouhodobě nemocné:

Sociálné péči zajisťují:

a)       pečovatelská sluzba - dochází do domácnosti, zajistí stravu, lékaře atd

b)       domy s pečovatelskou sluzbou - lidé soustředění do zařízení, mají svou bytovou jednotku, lékař dochází, stravu dostavají, volný rezim

c)       domovy důchodců - různé typy, pokoje samostatné, lékař je přítomen, rezim je pevnějsí

d)       domovinky - obdoba skolek pro staré a nesoběstačné, ráno  dovezou a večer si je vyzvednou

e)       hospic - kombinované zařízení, slouzí k umístění umírajících

Zdravotní péči zajisťují

a)       obvodní lékař - prování preventivní problídkygeriatrická sestra - pomáhá

v péči o staré v domácím prostředí

b)       odborné ambulance - zajisťují odbornou ambulantní péči

c)       odborné ambulance - zajisťují hospitalizaci nemocných

d)       oddělení prodlouzené péče - zajisťují následnou péči u nemocných, kde jiz odezněla akutní fáze onemocnění

e)       LDN (léčebna dlouhodobě nemocných) - následná péče po dobu 3 měsíců

f)         Hospic - lidi na dozití

Péče o pacienta v terminálním stádiu

Terminální stádium- konečná fáze zivota, hraniční stádium mezi zivotem a smrtí. Osetřovatelská péče o klienta v terminálním stadiu je velice náročná, jak po psychické stránce, tak i stránce osetřovatelské. Práce sestry v péči o umírajícího pacienta vyzaduje velice citlivý a taktní přístup.

Znaky blízící se smrti-

ztráta svalového tobusu

zpomalení krevního oběhu

změny vitálních funkcí

narusení smyslového vnímání

Fáze umírání a smrti

SMRT (exitus letalis, mors, letum) opak zivota, konec biologické existence

Agónie dá se přelozit, jako předsmrtelný zápas)

- základní zivotní funce jsou zachovány, dochází k poruse funce některých  orgánů (např. jater.)

Klinická smrt

- dochází k zástavě dechu a srdeční činnosti, metabolismus mozkových buněk je zachován, stav reverzibilní

Biologická smrt

- zánik buněk, stav iverzibilní

Smrt mozku

- iverzibilní zánik mozkových buněk

Náhlá smrt

Povinnosti při známkách náhle smrti:

zajistit kardiopulmonální resuscitaci

Povinnosti při očekávaném úmrtí:

neprodleně informovat lékaře a ten musí konstatovat smrt

Nejisté známky smrti:

zástava dechu a srdeční činnosti, zornice, které nereagují na světlo

Jisté známky smrti:

posmrtné skvrny, bledost, zápach, ztuhlost, modřiny

úkol sestry:

zaznamená přesný čas smrti

připraví chorobopis + list o prohlídce mrtvého

připraví průvodní list ke klinické pitvě dospělých

zasle telegram, nebo zavolá nejblizsímu příbuznému

Péče o mrtvého

Po problédnutí těla přejíma veskerou péči o tělo nemocného sestra. Pokud jsou na pokoji přítomní jiní nemocní, pozádáme je, aby opustili pokoj. Při péči o tělo je lépe, kdyz pracují dvě sestry. Je nutno vzdy pracovat rychle, setrně, taktně. Z lůzka odstraníme veskeré pomůcky doplňující lůzko, polstař, deku. Tělo lezí pouze na prostěradle a gumové podlozce. Zemřelého svlékneme z oděvu a umyjeme zaspiněné místa. Zemřelému sejmeme sperky (vzdy se svědkem), odstraníme náplasti (sejmutí nesmí poskodit kůzi), drény pouze zkrátíme. Tělo ulozíme do vodorovné polohy, kdy ruce dáme podél těla.

Oči zatlačíme, v případě pokud nedrzí zavřené, přidrzíme na nich čtverec z hydrofilního mulu namočené v alkoholu. Z úst vyjmeme zubní protézu a bradu podvázeme obvazem a výraz tváře vyrovnáme do příjemného výrazu. Pacient musí na oddělení zůstat dvě hodiny po smrti.

Označení těla:

nutno důkladně a přesně označit, aby nedoslo k záměně

označit na stehno fixou a na palec u nohy (formulář), píse se vzdy - jméno, příjmení, datum narození a přesné datum a hodina úmrtí, bydlistě, oddělení úmrtí, diagnóza, číslo chorobopisu

Pozůstalost:

vsechny věci po zemřelém klientovi je nutno sepsat (věci ze stolku, satny) - vzdy 2x píse se do knihy pozůstalosti

cennosti dáme do trezoru (rozeznávat bílý a zlutý kov, zubní protéza, na které mohou být zuby z bíleho nebo zlutého kovu, finanční obnos spočítej PŘESNĚ!)

soupis pozůstalosti prováděj a sepisuj vzdy se svědkem (nutný podpis v knize), prevence zcizení nebo napadení příbuznými

pokud se ti nepovede některé předměty sejmout, proveď o nich zápis

pokud na trvalém churupu byly zuby z bílého nebo zlutého kovu, proveď zápis

pozůstalost vydávej zzdy proti předlození občanského průkazu

vzdy pozůstalosti předávej po kusu ( peníze přepočítej)

po předání pozůstalostí si nechej podepsat převzetí pozůstalostí a zaznamenej přesně jméno a číslo OP

při předání se chovej citlivě a taktně

sepis protokol 4x (oddělení, patologie, rodina, pitva)