4. Hudba českého klasicismu
- 1740 - 1810: doba osvícenského absolutismu
Společenské poměry:
- osvícenství = umění přirozené, prosté a srozumitelné, namířené proti církvi
- převládá instrumentální hudba: symfonie, předehra, koncert, sonáta, smyčcový kvartet (komorní hudba)
opera: předevsím komická = buffa (Singspiel)
- období 2 period:
1. 1740 - 1780: nástup Marie Terezie a Tereziánské reformy
2. 1780 - 1810: nástup Josefa II. a Josefínské reformy
- zájem o vědu: 1784 - vzniká Královská česká společnost nauk v Praze
- vznikají první dějepisecké práce (i v oblasti hudby)
- 1781: je zruseno nevolnictví, velký příliv obyvatelstva do měst)
vydán Toleranční patent, který umozňuje i nekatolická nábozenství
- pozvolna se mění hudební zivot - vznikají veřejně přístupná divadla a koncertní síně
1783: je otevřeno Stavovské divadlo speciálně pro operu (= královské - hraběcí Nosticovo)
- kulturními centry jsou Praha, Brno, Olomouc
- církev se podílí na rozvoji hudby: staví kostely ve městech i na venkově
slechta staví zámky a slechtické sály
Josefínské reformy v 70.letech silně omezují církev
- 1773: zrusen Jezuitský řád
- zavírány kostely
- na konci století řády obnovují svou činnost
- nejvýznamnějsím znakem tohoto období je emigrace umělců za obchodem do ciziny
- odcházejí se sociálních důvodů, za lepsím místem, za lepsím uměleckým uplatněním
- před rokem 1781 utíkají tajní nekatolící do Berlína do protestantského prostředí
- česká hudební emigrace 18.století je nejúspěsnějsí v klasicismu -> ovlivnila vrchol klasicismu (Mozart, Bethoven)
Hudební prostředí:
- církevní hudba: bohosluzby, svátky, procesí, poutě atp.
- literátská bratrstva, v městských kostelech fungují sbory
- konventy = domovské kostely řádu:zde se pořádají pravidelné hudební produkce, divadelní představení - kantáty, oratoria + instrumentální hudba - kvarteta, koncerty, divertimenta
- venkovské kostely (skromná stavení): v nich působí regenschori (větsinou místní kantor)
- v 18.století se rozvíjí hlavně kantorská hudba: skladby z období Vánoc či Velikonoc - pastorely(dodnes známé)
- velký význam kantorů, udrzují hudební vzdělanost (Jan Jakub Ryba - Hej, mistře (vánoční mse) )
- slechtická hudba: slechtické kapely (zimě jsou ve městech, v létě na venkově), staggioni (ve slechtických sálech)
- italská opera: zábavná, taneční instrumentální hudba
- na konci 18.století dochází v Evropě k Napoleonským válkám: slechta chudne, zanikají kapely, protoze na ně nejsou peníze
- hudba ve městech: nesoustavné koncerty
- vznikají různé sály: měsťanské, hospodské
- prováděny koncerty oratorní i duchovní hudby - i církevní hudby
- komorní hudba: v domácnostech - zpěv u klavíru
- vznikají divadla měsťanského typu: 1738 vzniká divadlo v Kotcích- činoherní představení, hrají zde i staggioni
- 1783: vzniká 1.pevná scéna:Stavovské divadlo: má stálý repertoár, stálý orchestr, předplatné programy
hrají se zde i Mozartovské opery: Figarova svatba
- 1787: je zde světová premiéra opery Don Giovanni
Proměna instrumentů:
- smyčcové nástroje: I. a II. housle, violy, viololcello + kontrabasy (zní o oktávu níz) - napsány v 1 notové osnově
mizí generálbas
- dřevěné nástroje: hoboje - hrají melodii a I.houslemi, fagoty - hrají bas se smyčci - s celly či kontrabasy
- zesťové nástroje: lesní roh, klarinet - nový nástroj v umělecké hudbě -> bývají po dvou
příčná flétna, trubky, trombóny
- bicí nástroje: kotle - 2x
---> Mozartovský orchestr: 30-40 hráčů
- v 2.polovině 18.století má symfonický orchestr 60-80 hráčů
+ nástroj fortepiáno: dnesní kladívkový klavír, vytlačuje cembalo
Zánry:
V duchovní hudbě: zůstává starý gregoriánský chorál, lidová duchovní píseň, moteto, mse, requiem, stabat mater, magnificat, pedeum -> jednohlasé skladby, určené k bohosluzbě (barokní jednohlas, barokní polyfonie)
- nové zánry: vliv proměny funkce duchovní hudby: koncertní hudba
2 typy msí: missa brevis = krátká mse -> nejrychlejsí zhudebnění textu
missa solemnis = slavnostní mse
- instrumentální hudba na kůru : předevsím varhanní skladby
- průnik opery do kostela: melodie z oper opatřené jiným (duchovním) textem
- hudební zánry k Vánocům: vánoční kantáty: součást vánočních bohosluzeb = pastorely = pastýřské hry
z pastorel vzniká pastorální mse (J.J.Ryba - Hej, mistře)
- oratoria k období Velikonoc: propagují je jezuité
- autoři: Josef Mysliveček: Abraham a Isaac
Jan Ignác Linek: venkovský kantor: Na jitřní
Světská hudba:
- opera: opera buffa (komická) = německá - Singspiel
- otevření Stavovského divadla
- Mozartovský kult = vzor pro české skladatele
- Josef Mysliveček: barokní typ opery = opera seria (vázná opera): Belerofontes
- Jiří Antonín Kozeluh: opera seria Alexandr v Indii
- drobné opery = zpěvohry s mluveným slovem: mluvili kantoři, hrály se v kostelech
Frantisek Xaver Brixi: komická opera Byl jednou jeden dobrý kantor
- lidové zpěvohry na historická temata: Opera o Landeborkovi - bez autorů (o rakousko-pruských válkách)
Antos: O selské rebélii (povstání sedláků u Chlumce v 70.letech)
- vzniká melodram: Jan Antonín Benda: Ariadna na Naxu, Médea
Instrumentální hudba:
- 80. - 90.léta = Mozartovské období
- hlavně komorní hudba: sonáty s klavírem - dua, tria, smyčcová kvarteta
ve Francii Antonín Rejcha: zakládá dechový kvintet a první je skládá
- velké orchestrální a koncertní zánry: symfonie (J.V.Stamic a Manheimská skola)
koncert (sólo + orchestr): nejčastěji houslové (J.V.Stamic, J.Mysliveček)
cembalové (J.A.Benda)
klavírní (F.X.Dusek, J.Vl.Dusík, J.V.Hugo Vořísek - slozil 1.symfonii D dur, nejvyspělejsí symfonie
tohoto období)
pro dechové nástroje: pro lesní rok (Stich)
suity s různým označením: serenáda, divertimento, kasace, partita
taneční hudba: hlavně menuet
Hudba a společnost:
- síření hudba opisováním, tiskem málo, protoze to bylo drahé
- skladatelská profese je svázána s činností hráčskou, pěveckou, kantorskou - hrstka svobodných umělců (J.Mysliveček)
- najímání do církevních sluzeb jako regenschori, do slechtických kapel jako kapelníci
- cestující virtuózové (Dusík)
- vznikají první významné hudební spisy: příručky skoly hry na nástroj, o formách, melodii a harmonii (Rejcha)
- mají praktický ráz: naučit se skládat, harmonizovat (J.J.Ryba)
- knihy o hudební historii: zivotopisy skladatelů
- rozvoj opery (předevsím ve Stavovském divadle) - počátky hudební kritiky v novinách
Domácí autoři:
- F.X.Brixi: hudební rodina, regenschori v chrámu svatého Víta; Opus Patheticum: sborová fuga
- J.I.Linek (pastorela Mistře můj), K.B.Kopřiva (sbor Salve regina), J.J.Ryba (Hej, mistře) -> kantorská hudba
Autoři působící v Praze:
- F.X.Dusek: vlastní dům na Bertramce, muzikantská rodina, začíná učit na kladívkový klavír
- Václav Vincenc Masek: nijak nevynikal, v 18.století se tlačí do Evropy kytara a skleněná harmonika - skleničky s vodou
Autoři české hudební emigrace:
- J.Mysliveček: Itálie, operní skladatel
- A.Rejcha: Francie-Paříz, kantor na Pařízské konzervatoři, skládal hlavně symfonickou a církevní hudbu, Te Deum
- J.A.Benda: město Góta, houslista ve slechtických sluzbách, J.J.Rousseau ho navedl na melodram - Ariadna na Naxu
- Fr.Benda: Prusko-Berlín, houslista
- J.V.Stamic, J.V.Hugo Vořísek, J.V.Stich-Punto, A.Vranický - symfonická hudba
|
